Bude válka o Ukrajinu? Tři scénáře vývoje konfliktu s Ruskem

© EPA-EFE/STANISLAV KOZLIUK

Na východních hranicích Evropské unie je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. Rusko přesunulo k ukrajinské hranici mohutné jednotky dosahující síly armád největších zemí EU. A vůči NATO a USA vzneslo požadavky na návrat do situace před rozšířením aliance na Východ. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.

Scénář realistický: K ozbrojenému konfliktu nedojde

      • Válka sice nebude, ale nedojde ani k dohodě mezi Západem a Ruskem.
      • Donbas i Krym zůstanou nedořešeny.

Důvody, proč ANO: Rusko, včetně ruského obyvatelstva, je sice více odhodláno k ozbrojené konfrontaci, než je nyní Západ, a prezident Vladimir Putin a jeho okolí potřebují odvrátit další kolo západních sankcí, které by mohlo přijít po utužení autokratického režimu v Rusku a faktické likvidaci posledních ohnisek nezávislých aktivit a opozice. A ano, platí, že Kreml už konečně potřebuje dořešit otázku Donbasu, což je oblast se dvěma vzbouřeneckými a samozvanými republikami na východě Ukrajiny, jejichž vydržování je pro Rusko v současné situaci extrémně nákladné. Jenže všechny výše uvedené argumenty nesměřují k válce, ale k vytvoření silné vyjednávací pozice. Západ nechce bojovat. Uvažuje nad krizí ekonomicky racionálně. Nechce Rusko zcela ztratit při katastrofálním scénáři vývoje. Má zájem na dohodě. Vždyť je na něm silně energeticky a surovinově závislý. Ukrajina si také nepřeje válku, protože bez přímé podpory Západu v ní nemůže vyhrát.

Důvody, proč NE: Putin vytvořil v ruském obyvatelstvu přílišná očekávání, že se mu vojenským tlakem podaří Západ donutit k ústupkům. Ukrajina, kde se vnitropolitická situace komplikuje, není zároveň připravena k posunu ve vyjednávaní o osudu Donbasu. Ruské požadavky na jeho plnou autonomii jsou pro ni nepřijatelné. A je třeba zmínit i motivaci USA. Ty si nemohou dovolit nic, co by se podobalo poraženeckému kompromisu, nemohou si to po útěku z Afghánistánu dovolit.

Co to bude znamenat pro svět: Rusko a Západ budou pokračovat v nekonstruktivních vztazích. Rusko se bude dál sbližovat s Čínou. Ukrajinsko-ruská krize bude pokračovat, což bude limitovat i pozitivní hospodářský vývoj v této zemi.

Co to bude znamenat pro Evropu: Evropa bude hledat způsob, jak ukončit energetickou závislost na Rusku. Vztahy s Moskvou budou nadále fakticky zmrazeny. Bude docházet k jednotlivým menším krizím.

Scénář optimistický: Konec sporů

  • Konfrontace bude ukončena.
  • Dojde k velké dohodě mezi Ruskem a Západem.
  • Donbas bude vrácen Ukrajině.
  • Napětí se začne uvolňovat

Důvody, proč ANO: Přímá ozbrojená konfrontace Ruska s Ukrajinou nepřichází v úvahu. Ukrajinská armáda je dnes oproti situaci při okupaci Krymu po sedmi letech vytrvalých investic natolik silná, že by ruskému agresorovi způsobila velké ztráty. Rusko potřebuje Západ a Západ potřebuje Rusko. I vzhledem k posilování Číny. Dojde k vrácení Donbasu pod kontrolu Ukrajiny za podmínek široké autonomie a k zahájení ukrajinsko-ruských jednání o budoucnosti Krymu. NATO plně obnoví dialog s Ruskem. V Rusku bude snížena perzekuce opozice výměnou za zrušení některých sankcí a hospodářskou spolupráci.

Důvody, proč NE: Rusko v posledních několika letech cíleně směřuje k tvrdému autoritářskému režimu a Čína je už de facto schopna nahradit Západ jako odběratel ruských energetických surovin. Dohoda o Donbasu se nerýsuje, obě strany mají přehnané požadavky. Aliance je v Rusku vykreslována jako útočný nepřátelský akt. Návrat do 90. let minulého století, kdy převažovala spolupráce, by byl minimálně velmi obtížný.

Co by to znamenalo pro svět: Rusko by se vrátilo do pozice strategického partnera Západu. Ruský režim by se uvolnil a vrátil by se do úrovně měkké diktatury. Ukončení ruského vydržování Donbasu i snížení napětí kolem Krymu by Rusku uvolnilo prostředky na modernizaci ekonomiky. Spolupráce s Ruskem by posílila pozice USA i Západu jako celku vůči Číně.

Co by to znamenalo pro Evropu: Snížení cen energetických surovin a plynulý přechod Evropské unie k obnovitelným zdrojům. Odvolání části sankcí by pomohlo exportu do Ruska, což by byl další ekonomický impulz pro Unii. Pokračovalo by sbližování s Ukrajinou, ale i Ruskem. Mohla by být znovu zahájena jednání o strategickém partnerství Ruska a Unie a Severoatlantické aliance.

Scénář katastrofický: Válka bude

  • Dojde k přímému vojenskému střetu Ruska s Ukrajinou.
  • Na Rusko budou uvaleny ty nejtvrdší sankce.
  • Bude ekonomicky odříznuto od Západu.

Důvody, proč ANO: K dohodě se Západem nemusí dojít, ruské požadavky nebudou ani částečně splněny. Ruský prezident Putin pak může oznámit, že musí předejít plánovanému útoku Ukrajiny na Donbas, a dá povel k „preventivní operaci“. Vojensky je k tomu Rusko zřejmě už nyní připraveno.

Západ reaguje pomalu a velmi omezeně na to, aby Kreml odradil. Navíc se soustřeďuje na ochranu území NATO, ne přímo na pomoc Ukrajině. V Evropě je minimální vůle se do případné války Ruska s Ukrajinou vojensky vměšovat. Ani USA nejsou ochotny poslat na Ukrajinu dostatek jednotek. Putinovský režim je zřejmě připraven utužovat situaci v zemi podle čínského modelu. Čína je už nyní částečně připravena vynahradit Rusku ztráty způsobené sankcemi Západu zvýšeným odběrem surovin. Část Rusů přivítá částečnou obnovu SSSR a vojenské obsazení dalších území na Ukrajině, a to i za cenu určitých ztrát útočící ruské armády.

Důvody, proč NE: Cena by byla příliš vysoká. Západ i Ukrajina dělají v posledních týdnech vše pro to, aby Rusko za útok zaplatilo. Ale cena bude vysoká i pro Kyjev a Západ. Přes určité váhání přistupují některé členské země NATO, například Velká Británie či Kanada, na možnost, že by v případě ruské invaze poslaly na Ukrajinu své jednotky. Pokud Ukrajinci dokážou zadržet první vlnu ruského útoku a armáda se nezhroutí, dostane se Kyjevu západní vojenské i hospodářské pomoci. Drtivé ekonomické sankce obstaví ruský majetek v zahraničí a připraví ruské elity o majetek v řádu desítek miliard dolarů. Evropa se skokově zbaví energetické závislosti na Rusku a Kreml přijde o téměř všechny zdroje z exportu do EU. Čína je krátkodobě není schopna nahradit. Rusko by padlo do těžké ekonomické krize, válka s Ukrajinou by se mohla protáhnout. Ruské elity by se pak mohly vzbouřit proti Putinovi a provést palácový převrat.

Co by to znamenalo pro svět: Vážnou krizi, bezpečnostní, energetickou i hospodářskou. NATO a Rusko by se ocitly na hraně přímé konfrontace. Rusko by bylo nuceno vytvořit mocenský blok s Čínou. Evropu by zasáhla obří uprchlická vlna z Ukrajiny. Byly by přerušeny energetické dodávky Ruska do Evropy, ceny energií by se skokově zvýšily. Případné zhroucení putinovského režimu by zřejmě nepřineslo úlevu, ale nebezpečí chaosu a nastolení možná ještě tvrdší diktatury.

Co by to znamenalo pro Evropu: Přerušení vztahů s Ruskem by zničilo evropský hospodářský model, budovaný už od 70. let minulého století, který navázal Evropu na ruské suroviny. Krátkodobě i střednědobě by to vyvolalo zásadní ekonomickou krizi a donutilo skokově zvýšit výdaje na zbrojení. Pokud by byla Ukrajina vojensky poražena a okupována Ruskem, nová Železná opona by se přesunula na slovenské, polské a pobaltské hranice, kam by musely být přesunuty zásadní vojenské síly NATO. Konfrontace Západu s Ruskem by pokračovala desítky let.

Analýza původně vyšla na Deník.cz.

Deník je partnerským médiem serveru EURACTIV.cz a zároveň nejčtenějším deníkem v Česku, který čte 2,2 milionu Čechů. Server Deník.cz je také v trojici nejčtenějších zpravodajských webů v ČR. Unikátnost obou spočívá v desítkách regionálních mutací, které přinášejí zprávy i na úrovni okresů. Vedle toho Deník již dva roky přináší v rubrice „Evropa pro Čechy“ přehled o dění v Evropské unii a jeho dopadu na život v Česku.