Brusel s největší pravděpodobností prodlouží sankce vůči Bělorusku

Alexandr Lukašenko, běloruský prezident; zdroj: WikimediaCommons.

Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky na svém dnešním (10. října) zasedání v Lucemburku pravděpodobně prodlouží platnost sankcí vůči významným představitelům režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Další rok budou platit sankce, které Brusel v minulosti uvalil na některé významné představitele autoritářského režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Dnes o tom budou rozhodovat ministři zahraničních věcí členských zemí EU, kteří se sjíždějí na jednání do Lucemburku. 

Důvodem je fakt, že Minsk nevyslyšel žádost Západu a nepropustil všechny politické věžně zadržené za protesty vůči zmanipulovaným prezidentským volbám, které v Bělorusku proběhly v prosinci loňského roku. Na základě jejich výsledku již počtvrté do křesla hlavy států usedl právě Lukašenko (EurActiv 20.12.2010). 

Prodloužení sankcí se bude týkat zhruba dvou stovek osob napojených na Lukašenkův režim, k nimž podle informací zahraničního tisku přibude další necelá dvacítka jmen (zejména soudců, kteří demonstranty poslali do vazby). 

Sankce kromě zákazu vycestování těchto osob zahrnují i zmražení evropských bankovních kont některých běloruských společností či embarga na vývoz jakýchkoliv předmětů (nebo materiálu), které by mohly být režimem využívány k potlačování demonstrací.

Zavedení zcela nových sankcí by podle informací zahraničních médií na agendě ministrů figurovat nemělo. 

„Diskriminace“ ze strany Polska 

Zahraniční komentátoři se shodují v tom, že rozhodnutí prodloužit platnost těchto sankcí ministrům ulehčí zejména fakt, že Bělorusko bojkotovalo summit Východního partnerství, který probíhal koncem minulého měsíce ve Varšavě (EurActiv 29.9.2011).

Minsk svou účast odmítl s tím, že polské předsednictví Bělorusko „bezprecedentním způsobem diskriminovalo“, když mu nezaslalo pozvánku.