Borrell nevyloučil sankce proti osobám zodpovědným za násilí a falšování voleb v Bělorusku

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell © EPA

Unie hodlá přehodnotit vztahy s Běloruskem kvůli tamním prezidentským volbám a násilnému potlačení protestů, nevylučuje ani opětovné uvalení sankcí. O Bělorusku budou jednat v pátek ministři zahraničí EU na mimořádném zasedání Rady. 

Evropská unie v prohlášení vydaném ve jménu 27 členských států uvedla, že nedělní prezidentské volby v Bělorusku „nebyly ani svobodné, ani spravedlivé“ a násilné potlačení následných protestů označila za „nepřijatelné“. Podle komuniké má EU v plánu „důkladné přezkoumání“ vztahů s Běloruskem.

„Běloruský lid ukázal, že chce změnu,“ uvedla Unie, která podle agentury AFP také vyzvala běloruské představitele ke „skutečnému dialogu“ se společností s cílem předejít dalším násilnostem.

Běloruské ministerstvo zahraničí podle státní agentury Belta vyzvalo zahraniční partnery, aby se pokusili porozumět dění v Bělorusku „objektivně, realisticky, bez emocí a bez uspěchaných prohlášení“.

O Bělorusku budou jednat ministři zahraničí

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell včera podle agentury AP potvrdil, že sedmadvacítka důkladně přezkoumá své styky s Běloruskem, posoudí počínání běloruských úřadů a případně rozhodne o opatřeních proti osobám zodpovědným za přehmaty a násilí.

V této souvislosti prohlášení zmiňuje možné zavedení sankcí proti představitelům režimu zodpovědným za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.

O událostech v Bělorusku budou jednat ministři zahraničí EU v pátek na mimořádném zasedání Rady pro zahraniční věci.

Unie v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na zmizení odpůrců autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Většinu sankcí EU zrušila v roce 2016 poté, co Lukašenko propustil na svobodu skupinu politických vězňů. Zbrojní embargo nadále platí.

„Od propuštění politických vězňů v roce 2015 se vztahy mezi EU a Běloruskem zlepšily. Bez pokroků v oblasti lidských práv a právního státu se však mohou vzájemné vztahy pouze zhoršovat,“ stojí v prohlášení.

Pro obnovení sankcí se včera vyslovilo několik poslanců Evropského parlamentu. Ti prostřednictvím prohlášení vyzvali EU, aby k opětovnému zvedení sankcí přistoupila.

„Sankce by neměli dopadnout pouze na nejvýše postavené Bělorusy a jejich rodiny, ale také na nižší patra represivních struktur i ústřední volební komisi,“ uvedli členové europarlamentu. Podle nich by měl seznam sankcí obsahovat zákaz vstupu do EU a zmrazení majetku v Unii. „Platit by měly (sankce) do té doby, dokud se v Bělorusku neuskuteční legitimní, svobodné a spravedlivé volby,“ dodala skupina europoslanců včetně českého zástupce Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP).

O přijetí nových sankcí musí členské země rozhodnout jednomyslně. Rozhodnutí by však mohlo narazit na odpor maďarského premiéra Viktora Orbána za předpokladu, že by jej současná situace v zemi nepřiměla změnit názor. Orbán totiž při příležitosti červnové návštěvy Minsku Unii vyzval, aby existující sankce proti Bělorusku zrušila.

Evropa odsuzuje tvrdý zásah proti protestujícím Bělorusům. Ve vzduchu visí možné obnovení sankcí

Bělorusové po oznámení výsledků prezidentských voleb vyšli protestovat do ulic, kde proti nim agresivně zasáhly bezpečnostní složky. Polský premiér Morawiecki vyzval ke svolání mimořádného summitu EU, německý ministr zahraničí Maas k diskusi o opětovném zavedení sankcí.