Bělorusko chce zónu volného obchodu s Evropskou unií

Běloruský vicepremiér Uladzimir Siamaška oznámil minulý týden na zasedání parlamentu, že vláda usiluje o vytvoření zóny volného obchodu s Evropskou unií během tří až čtyř let. Výrazný krok západním směrem přichází po skončení mléčné války s Ruskem a v obavě před možnou plynovou krizí.

Běloruský vicepremiér na zasedání dolní komory běloruského parlamentu obviňoval Rusko ze zavádění protekcionistických opatření, které znevýhodňují běloruské zboží na ruském trhu. Stěžoval si také na ruský nátlak ohledně platby za dodávky plynu. Běloruský dluh Gazpromu činí $234 miliónů. Ten chce běloruská vláda začít splácet v srpnu a definitivně ho splatit v září, tedy do konce roku 2009, jak stojí v bělorusko-ruské dohodě.

Rusko-běloruské vztahy se v posledních měsících ocitají na bodu mrazu. Ruská federace dlouhodobě usiluje o kontrolu nad tranzitem ropy a plynu přes území Běloruska a nátlakovými prostředky si vynucuje privatizaci společnosti Beltranshaz.

Rusko, které s Běloruskem od poloviny devadesátých let zvažuje politickou, ekonomickou a vojenskou integraci, donedávna bojkotovalo běloruské mléčné produkty. Incident výrazně poškodil běloruské zemědělce v době ekonomické krize. Zemědělství v Bělorusku zaměstnává každého desátého.

Rusko těžce nese neuznání odštěpeneckých regionů Abcházie a Jižní Osetie ze strany Běloruska a také přijetí nabídky účastnit se unijního programu Východní partnerství.

Bělorusko ženě do náruče Evropské unie hlavně hospodářská nouze. Běloruská vláda vyjednala půjčku $2,4 miliardy od Mezinárodního měnového fondu a chtěla by ji navýšit ještě o miliardu. Lukašenko adresoval žádost o půjčku i do Evropské unie. „Ano, požádali nás o finanční asistenci. Vše dobře zvážíme a včas odpovíme," uvedla Christiane Hochmannová, mluvčí komisařky EU pro vnější vztahy Benity Ferrero-Waldner.

Ferrero-Waldner dala na návštěvě v Minsku jasně najevo, že Evropská unie je otevřena spolupráci s Běloruskem pod podmínkou, že země vykročí směrem k demokracii.

„/Rusové/ na nás vyvíjejí tlak na ruském trhu. Nutí nás hledat alternativní trhy,“ řekl běloruský autoritářský prezident Aleksandr Lukašenko, který v zemi vládne od roku 1994.

Ŭladzimir Siamaška (Vladimír Semaško) prohlásil, že zóna volného obchodu s EU je nejvyšší prioritou. Dosažitelná je podle jeho slov v rozmezí tří až čtyř let.