Krize v Egyptě eskaluje, EU není vidět ani slyšet

Zdroj: Evropská komise.

Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky se dnes (31. ledna) sjíždějí do Bruselu, aby prodiskutovali společný postoj k revoltám, které v posledních dnech spalují sever Afriky. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashton čelí kritice médií za to, že EU přechází situaci v jedné z prioritních oblastí své zahraniční politiky mlčením.

Diplomaté z blízkosti unijních institucí prozradili, že ministři budou v průběhu své schůzky, která dnes proběhne v Bruselu, hledat společný postoj k tzv. jasmínové revoluci, která v těchto dnech probíhá v Tunisku.

Dá se očekávat, že šéfové evropských diplomacií podpoří tamní demokratizační proces, který je spojován s ukončením více jak dvacetileté vlády prezidenta Zín Abidín bin Alího, který byl po mohutných protestech kvůli vysoké nezaměstnanosti nucen uprchnout do exilu v Saúdské Arábii.

Druhým tématem, kterým se bude Rada nepochybně zabývat, bude situace v Egyptě. Tuto severoafrickou zemi, která se rozkládá podél řeky Nilu, totiž již sedmý den sužují protivládní demonstrace, jež si podle agenturních zpráv stačily vyžádat více jak 150 obětí na životech. Situace je podle pozorovatelů natolik vážná, že se Západ začíná obávat destabilizace nejen země, ale i celého regionu.

A trpí i egyptská ekonomika. Z Egypta utíkají turisté a země jako Spojené státy americké, Čína nebo Japonsko oznámily, že se připravují na evakuaci svých občanů. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vyzvalo české občany, kteří v současné době pobývají na území Egypta, aby „se vyhýbali jakýmkoli shromážděním“ a počítali s tím, že „vzhledem k vypínání mobilní sítě i internetu může dojít k omezení kontaktu s velvyslanectvím.“ Cestování do Egypta se nedoporučuje (jen v nezbytně nutných případech).

Na agendě jednání šéfů diplomacií unijní sedmadvacítky figurují i další témata – sankce vůči předním představitelům režimu Alexandra Lukašenka v Bělorusku, nedávné referendum v Súdánu, otázka lidských práv v Libanonu či Pobřeží slonoviny.

Baronka pod palbou

Zda ministři zahraničí členských zemí EU přijmou jednotné stanovisko k situaci v arabských zemích či Bělorusku, bude velmi zajímat i samotnou šéfku evropské diplomatické služby (EEAS), spuštěné na počátku letošního roku, Catherine Ashton. Ta totiž v posledních dnech sklízí kritiku za to, že Evropskou unii nebylo v této souvislosti příliš vidět ani slyšet – na rozdíl od jiných světových hráčů jako jsou třeba Spojené státy nebo Čína.

Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku se dostala na pranýř médií i za to, že zahraniční politice EU obecně shází vize a samotné Ashton pak jasná představa o tom, kudy by se tato politika měla ubírat. Vlivný francouzský deník Le Monde dokonce napsal, že Ashton neplní očekávání, která do ní členské státy vkládají, a na práci „evropské ministryně zahraničí“ se proto nehodí.

Bruselský think-tank The European Policy Centre zase uvedl, že „EU s reakcí na události v jejím sousedství (Tunisko a Bělorusko) váhá i přesto, že tuto oblast označila za svou zahraničněpolitickou prioritu.“

Baronka Ashton se však hájí tím, že „Evropská unie nemůže a ani nutně nemusí reagovat na politické události tak rychle jako členské státy.“ Na svém nedávném vystoupení v Evropském parlamentu prohlásila, že EU má upřednostňovat diplomatická řešení a uvedla, že sama sebe chápe jako „prostředníka“ (facilitator) a nikoliv jako „muže činu“.

Na obranu vysoké představitelky vystoupil i diplomat z blízkosti EEAS, který si však přál zůstat v utajení. „Rádi bychom jednali mnohem rychleji,“ řekl a připomněl, že najít společné stanovisko mezi sedmadvaceti členskými státy, které mohou mít odlišné názory, je často oříškem.  

„Avšak ve srovnání se situací před třemi lety jsme nějakého posunu přece jen dosáhli. Je to rozhodně lepší, než dříve,“ dodal optimisticky.