Afghánistán ukázal, že EU potřebuje jednotky rychlé reakce, myslí si Borrell

© EPA

Vlády členských zemí Evropské unie musí pokročit v plánech na vytvoření unijních sil rychlé reakce, aby byl blok lépe připraven na budoucí krize podobné té v současném Afghánistánu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání italského deníku Il Corriere della Sera diplomat upozornil, že rychlé vyslání amerických vojáků v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace v Afghánistánu ukázalo Evropské unii potřebu urychlit snahy o vytvoření společné obranné politiky.

Afghánistán po stažení západních vojsk v první polovině tohoto roku ovládlo v srpnu radikální islamistické hnutí Tálibán. Kvůli zajištění ochrany evakuace svých občanů a spolupracujících Afghánců z kábulského letiště se do země narychlo vrátili vojáci Spojených států a některých dalších zemí.

„Musíme si vzít poučení z této zkušenosti (…) Jako Evropané jsme nebyli schopni vyslat do Kábulu 6000 vojáků pro zabezpečení oblasti. Spojené státy toho schopné byly, my nikoli,“ řekl Borrell s tím, že EU by měla disponovat vlastními „silami pro počáteční nasazení“ 5000 vojáků. „Musíme být schopni rychle reagovat,“ dodal.

Test jménem Afghánistán. Jakou roli sehrává EU?

Evropská unie pracuje na evakuacích z Afghánistánu, prozatím však není jasné, které státy se bývalých afghánských spolupracovníků EU ujmou. Současná krize by nicméně mohla přispět k urychlení vzniku nové migrační a azylové politiky.

Čtrnáct členských zemí EU včetně Francie a Německa v polovině května navrhlo vytvoření jednotky rychlé reakce, která by byla vybavena loděmi a letadly a byla by schopna v případě potřeby poskytnout urychlenou pomoc vládám demokratických zemí.

Od roku 2007 fungují takzvaná bojová uskupení EU (battlegroups) o 1500 vojácích, která však dosud nikdy nebyla nasazena kvůli neschopnosti vlád členských zemí domluvit se na způsobu, jak a kdy budou použity. Británie – bývalý člen EU – vytvoření bojových skupin v desetiletí po roce 2000 podporovala, ale nakonec odmítla schválit jejich nasazení kvůli domácímu odporu vůči čemukoli, co by připomínalo unijní armádu. S odchodem Británie z evropského bloku unijní politici věří, že mohou myšlenku společných jednotek rychlého nasazení oživit.

EU po summitu G7: Z Afghánistánu se nesmí stát nový trh pro pašeráky lidí

Státy skupiny G7 po dnešním mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách.