Východní partnerství se po roce 2020 zaměří na obchod, klima či digitální transformaci

© Shutterstock

Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.

Politika Východního partnerství (VP) spatřila světlo světa v roce 2009 a měla za úkol prohloubit politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a šesticí zemí východní Evropy a Asie – Ukrajinou, Moldávií, Běloruskem, Arménií, Gruzií a Ázerbájdžánem. „Partnerství se rozvíjí v souladu se zájmy, ambicemi a pokrokem každého z partnerů, umožňuje diferenciovaným, ale flexibilním a inkluzivním způsobem společně řešit sdílené a globální výzvy a podporovat regionální integraci,“ píše Evropská komise. Politika Východního partnerství se obecně považuje za jeden z velkých úspěchů EU.

Politické cíle VP posledních let se řídí především programem či iniciativou nazvanou 20 cílů pro rok 2020, odsouhlasenou v roce 2017. Jednotlivé prioritní oblasti se soustředí na ekonomickou spolupráci, rozvoj občanského sektoru či infrastruktury, posilování principů právního státu a nezávislé justice, boj proti korupci a organizovanému zločinu a podobně. Evropská komise pokrok zemí postupně monitoruje.

Na začátku sestavování nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové v loňském roce to vypadalo, že agenda Východního partnerství stojí mimo její zájem a priority. „Východní partnerství jako politická priorita ustupuje do pozadí. První nástin politického programu nové předsedkyně, který poskytla poslancům Evropského parlamentu před hlasováním o své nominaci, východní sousedství ani Rusko nezmiňuje ani jednou,“ podotkla v září loňského roku Věra Řiháčková z think-tanku EUROPEUM. Situace se však později začala měnit a agenda se v lednu objevila mezi klíčovými tématy, kterým se Komise plánovala věnovat v prvních měsících svého fungování.

Jak upozornil ve svém článku EURACTIV.com, země VP disponující asociační dohodou s EU, tedy Ukrajina, Gruzie a Moldávie, vyzvaly Unii ke zvýšení ambicí ve vzájemné spolupráci s východem. Do budoucna by se jim líbila například sektorová integrace v dopravě či energetice, nebo rozšíření čtyř unijních svobod volného pohybu i na jejich území. V jejich výzvách je podpořil i Evropský parlament.

Nové politické cíle zveřejněné 18. března 2020 vyplynuly podle Komise ze „strukturované konzultace o budoucnosti Východního partnerství, která proběhla v roce 2019 za široké a inkluzivní účasti členských států, partnerských zemí, organizací občanské společnosti, akademické obce, podniků a finančních institucí.“

Na základě zmíněného konzultačního procesu a předchozích zkušeností představila Evropská komise 18. března pět flexibilních, propojených a dlouhodobých cílů politiky Východního partnerství. Zaměřit se mají na posilování odolnosti zemí tváří v tvář novým výzvám, ekologickou a digitální transformaci, nebo vytváření pracovních míst. Plány by měly dostat konkrétní tvář na summitu Východního partnerství v červnu letošního roku.

Cíl 1. Partnerství, které TVOŘÍ: Společně za odolná, udržitelná a integrovaná hospodářství

Zde má Komise v plánu pracovat na posilování hospodářství, snižování nerovností a rozvoj partnerských zemí. Cílem je posílit obchod, prohloubit hospodářskou integraci a investovat do lidí, malých a středních podniků, konektivity, a ekologické a digitální transformace. Jako klíčová odvětví pro hospodářský rozvoj EK vnímá například energetiku, dopravu a životní prostředí.

Cíl 2. Partnerství, které CHRÁNÍ: Společně za odpovědné instituce, právní stát a bezpečnost

Řádná správa věcí veřejných, demokratické instituce, právní stát, úspěšná protikorupční politika, boj proti organizované trestné činnosti, dodržování lidských práv a bezpečnost včetně podpory obyvatelstva zasaženého konfliktem představují podle Komise základ silného a odolného státu a společnosti. „Jsou rovněž významnými předpoklady pro fungující tržní hospodářství a udržitelný růst. Zejména právní stát je klíčovým faktorem pro zajištění efektivního podnikatelského prostředí a důležitým aspektem pro přilákání přímých zahraničních investic,“ doplňuje exekutiva.

Cíl 3. Partnerství, které je ZELENÉ: Společně za environmentální odolnost a odolnost vůči změně klimatu

Jak tvrdí Komise, výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu vyžadují ze strany EU a partnerských zemí naléhavá opatření. EU pomůže partnerským zemím při plnění jejich vnitrostátně stanovených příspěvků k Pařížské dohodě, modernizaci jejich hospodářství, snižování uhlíkové stopy a přechodu na klimatickou neutralitu. Současně uznává i výzvy v oblasti investic. EU bude rovněž podporovat energetickou účinnost budov, rozvoj obnovitelných zdrojů a modernizaci zdravotnictví.

Cíl 4. Partnerství, které PROPOJUJE: Společně za odolnou digitální transformaci

„Silný digitální prvek v sousedství EU umožní růst a stane se hybnou silou udržitelného rozvoje. V tomto ohledu bude EU v souladu s unijními právními předpisy a osvědčenými postupy dále investovat do digitální transformace partnerských zemí a podporovat rozvoj vysoce inovativních digitálních start-upů v regionu,“ píše Komise. EU bude podle ní dále pomáhat partnerským zemím ve zvyšování kybernetické odolnosti.

Cíl 5. Partnerství, které POSILUJE: Společně za odolné, spravedlivé a inkluzivní společnosti

Podle Evropské komise mají pro demokracii zásadní význam svobodné a spravedlivé volby a transparentní, odpovědná a občansky orientovaná veřejná správa. „To jsou spolu s angažovanou občanskou společností, svobodnými, pluralitními a nezávislými médii a ochranou občanských práv, včetně práv menšin, klíčové složky odolné, spravedlivé, inkluzivní a demokratické společnosti. Spolupráce v těchto oblastech bude pro EU důležitou prioritou,“ uzavírá výčet pěti nových cílů Východního partnerství Komise.

Vysoký představitel a místopředseda Komise Josep Borrell uvedl: „Síla Evropské unie spočívá také v tom, jak silní jsou naši sousedé. Východní partnerství zůstává i nadále klíčovým prvkem zahraniční politiky EU. Naše návrhy dále posílí našich šest partnerských zemí, zohlední společné priority a výzvy a současně zachovají důraz na dosažení hmatatelných, pozitivních výsledků pro všechny občany.“


Komisař pro politiku sousedství a jednání o rozšíření Olivér Várhelyi dodal: „Vysíláme našim východním partnerským zemím velmi jasný signál: budeme vám pomáhat budovat silná hospodářství, generovat růst a vytvářet pracovní místa, a to na základě přilákání přímých zahraničních investic a posílení konektivity v klíčových odvětvích, jako je doprava, energetika a životní prostředí. Budeme úzce spolupracovat na řešení současných výzev ve všech oblastech, včetně stávající pandemie COVID-19.“


„Chceme naše východní sousedy podporovat s ohledem na jejich snahy a reformy, které už učinili a které na své cestě k evropské integraci ještě udělají. EU by zároveň měla vysílat varovné signály, pokud dojde k úpadku demokracie,“ nechali se slyšet europoslankyně Sandra Kalnieteová a její kolega Radosław Sikorski z Evropské lidové strany (EPP) po zveřejnění strategie.


Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Greens/EFA), která se dlouhodobě zajímá především o Gruzii, si myslí, že oblasti jsou všeobecně naformulované dobře. „Těším se, že budeme ve výborných výsledcích posledních 10 let pokračovat,“ napsala pro EURACTIV.cz.

„Osobně mě těší velký důraz na pomoc s digitální transformací – jsme v roce 2020 a e-government, ale i kyberbezpečnost nejsou žádným futurismem, ale naší přítomností. Také s povděkem kvituji udržení pozornosti na celém regionu a všech šesti zemích. V EU se začínají silně projevovat hlasy podporující tzv. Trio strategii, či delegací Euronestu podpořený návrh tzv. 3+1 (Ukrajina, Moldávie, Gruzie+Arménie). Ta de facto vytváří dvourychlostní Východní partnerství. Již nyní mají země vysoce individuální přístup; větší dělení by jen hodilo přes palubu země, kde transformace probíhá pomaleji – a to nahrává jiným hráčům v regionu, kupříkladu Rusku.“

„Co mě trochu mrzí je přístup k dezinformacím, který aktuálně Komise naformulovala se zaměřením na mladší publikum – a pouze jako jednostrannou pomoc směrem do zemí VP. Nejen, že je to téma celospolečenské, nikoli generační; ale potenciál regionu leží i v tom, že mají intenzivnější a dlouhodobější zkušenosti s dezinformačními kampaněmi a jsou i geostrategicky umístění mezi několika velkými hráči na tomto poli. Můžeme se tedy z jejich zkušenosti významně učit i my v Evropské unii a pomáhat si vzájemně; netřeba vynalézat znovu kolo.“


„Novou strategii Evropské komise k Východnímu partnerství pod názvem „Posílení odolnosti – Východní partnerství, které je prospěšné všem“ jsme dlouho očekávali. (…) Z komunikace je vidět, že Evropská komise do určité míry mění svou zahraničněpolitickou strategii vůči tomuto regionu, a posouvá ho blíže ke svým prioritám. Jeden z nově posílených cílů se nazývá „A Partnership that GREENS“, do politiky se tedy významným způsobem promítne zelená agenda EU,“ napsal pro EURACTIV.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Celý jeho komentář je k dispozici zde.