Priority v oblasti vnějších vztahů EU během českého předsednictví

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Česká republika převezme od Francie předsednictví 1. ledna 2009 a na šest měsíců se stane „tváří“ EU. Oblast vnějších vztahů patří k největším výzvám pro každé předsednictví. Česká republika se zaměří především na rozvoj transatlantických vztahů, Evropské politiky sousedství a Evropské bezpečnostní a obranné politiky.

(Zveřejněno 10.12.2008; neaktualizováno)

Rozšíření EU

Česká republika bude během svého předsednictví usilovat o co největší posílení evropské perspektivy zemí západního Balkánu v rámci Stabilizačního a asociačního procesu. Nejblíže vstupu do EU je Chorvatsko, které však zřejmě definitvně uzavře všechny kapitoly přístupového jednání až během druhé poloviny příštího roku tedy – za švédského předsednictví. Hlavním problémem Chorvatska stále zůstává korupce a neefektivní soudnictví.

Lze očekávat, že během českého předsednictví získá další země západního Balkánu kandidátský status. Mohlo by se jednat o Srbsko. Ve vzduchu také visí zahájení přístupových jednání s Makedonií/Fyrom, která již status kandidátské země má několik let. Česká republika se během předsednictví také zasadí o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Pozice ČR jako předsednického státu EU však nebude v tomto případě vůbec jednoduchá, protože Srbsko se v kosovské otázce opírá o podporu Ruska a také uspělo se svou žádostí na přezkum oprávněnosti vyhlášení kosovské nezávislosti u Mezinárodního soudního dvora. Přístupová jednání s Tureckem budou také dále pokračovat.

Transatlantické vztahy

Novým prezidentem Spojených států se stane 20. ledna demokrat Barack Obama. Jeho přesvědčivé vítězství nad republikánem Johnem McCainem napovídá, že američtí občané volili pro změnu. Republikáni opustí Bílý dům po osmi letech, během nichž se svět změnil. Za mezní události světové politiky lze považovat teroristické útoky z 11. září 2001, následně pak odvetnou reakci a společný útok sil NATO v Afgánistánu (říjen 2001) a v neposlední řadě pak svržení autoritativního režimu Saddama Husseina v Iráku a jeho okupace v roce 2003. Tyto události neutužily spojenectví EU s USA – právě naopak. Americká invaze do Iráku rozdělila názorově EU, když se většina kandidátských zemí (včetně ČR) přiklonila převážně na stranu USA a naopak Francie a Německo se staly tvrdými odpůrci vojenské akce USA.

Období dvou prezidentských mandátů republikána George Bushe ml. není proto nejlepším údobím transatlantických vztahů. George Bush ml. se často řídil heslem „rozděl a panuj“ a nehledal pro svá zahraničněpolitická rozhodnutí oporu v širokých mezinárodních koalicích. Takzvaný usmiřovací summit v dubnu 2005 v Bruselu po jeho znovuzvolení také přílišné zlepšení ve vzájemných vztazích nepřinesl, proto Evropa s napětím očekávala výsledek listopadových prezidentských voleb.

Česká republika považuje za velmi důležité navázat s novou administrativou Spojených států co nejrychleji kontakt.

Vnější vztahy a Evropská politika sousedství

ČR se během svého předsednictví zaměří na posílení východní dimenze EPS v reakci na vznik tzv. Středomořské unie, o jejíž vytvoření se zasadila Francie. Během českého předsednictví bude ČR finalizovat podobu tzv. Východního partnerství, jehož návrh představila Komise v prosinci 2008. V jeho rámci se bude snažit EU posílit vazby se svými východními sousedy i státy kavkazského regionu (Gruzie, Arménie, Azerbajdžán). Otazník visí nad zapojením Běloruska, kde vše závisí na demokratizačním procesu autoritativního režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, který bývá označován za posledního diktátora v Evropě.

Na Švédsku ve druhé polovině příštího roku bude uvést Východní partnerství do praxe. Země zapojené do tohoto projektu budou mít šanci s EU uzavřít Asociační dohody nové generace. Právě ČR přitom bude usilovat o dokončení jednání o podobě této nové dohody s Ukrajinou.

ČR bude také jednat o nové smlouvě o partnerství a spolupráci s Ruskem. V současné době se totiž vzájemné vztahy řídí smlouvou z roku 1997, jejíž platnost oficiálně vypršela minulý rok, nicméně ji obě strany automaticky prodlužují. V kontextu nedávné rusko-gruzínské krize nebude ČR ve snadné pozici.

Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP)

Česko bude během předsednictví podporovat rozvoj civilních i vojenských schopností, které představují důležitý nástroj krizového managementu EU. ČR se zaměří na podporu činnosti Evropské bezpečností agentury v souvislosti s její snahou stimulovat a zachovat výrobu v malých a středních podnicích, které se specializují na zbrojní výrobu.

V neposlední řadě bude Česko podporovat mise EBOP, avšak v závislosti na svých geografických prioritách. Zvláštní pozornost bude tedy věnována oblasti západního Balkánu, kde od prosince 2009 působí mise EULEX, blízkému východu a post-sovětskému prostoru.

ČR bude klást důraz také na spolupráci EU s NATO, a také se bude snažit navázat na francouzské předsednictví v jeho aktivitách týkajících se aktualizace Evropské bezpečnostní strategie, jejíž původní verze byla přijata již v roce 2002 a nereflektuje tudíž současnou geopolitickou situaci zejména s ohledem na v poslední době expanzivní politiku Ruska.

Lidská práva a transformace politik a rozvojová spolupráce

EU je dlouhodobě největším světovým dárcem rozvojové pomoci.  Cílem ČR během předsednictví je zajistit lepší propojení mezi EU a jinými organizacemi, které se také rozvojové pomoci věnují (např. OSN, OECD atd.).  Česko bude pokračovat v implementaci již dříve přijatých iniciativ, závazků a strategií. Jedná se zejména o Evropský konsensus o rozvoji a o Kodex chování o komplementaritě a dělbě práce mezi dárci UE.

Česká republika se dlouhodobě snaží o zefektivnění politiky EU v oblasti podpory lidských práv a demokracie. V této souvislosti bude Česko usilovat o zlepšení spolupráce EU s nevládními organizacemi a dále podporovat obránce lidských práv. Během českého předsednictví zřejmě proběhne zhodnocení Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), v jehož rámci jsou finanční prostředky přerozdělovány na podporu dodržování lidských práv a rozvoj demokracie.

Světová obchodní organizace a Rozvojová agenda z Doha

Česká republika dlouhodobě prosazuje maximální liberalizaci světového obchodu. V rámci jednání o Rozvojové agendě z Doha (DDA) bude ČR usilovat o dokončení jednání a případně o jejích znovuotevření, pokud budou přerušena.

Bilaterální obchodní vztahy

  • Ukončit jednání o dohodě o volném obchodu s Ukrajinou
  • V návaznosti na předpokládaný vstup Ruska do WTO zahájit dvoustranná jednání mezi EU a Ruskem o další liberalizaci obchodních podmínek.
  • Vést jednání o obchodních vztazích s Indií, Jižní Koreou a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN).
  • Ukončit jednání o dohodách o hospodářském partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (ACP).
  • Pokračovat v jednání o dohodě o partnerství a spolupráci s Čínou. Česká republika se bude případně snažit o maximální posun případně o její uzavření.
  • Během českého předsednictví proběhnou další kola jednání o asociačních dohodách se zeměmi Andského společenství a Mercosur.
  • ČR bude usilovat o co nejtěsnější spolupráci v rámci Transatlantické ekonomické rady.