Stoltenberg: Pokud Rusko znovu zaútočí na Ukrajinu, ponese za to následky

© EPA-EFE/TOMS KALNINS

Severoatlantická aliance (NATO) je připravena bránit všechny spojence. V rozhovoru pro server EURACTIV to uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

„Vysíláme Rusku jasný vzkaz, že pokud znovu použijí vojenskou sílu proti Ukrajině, bude to mít následky,“ řekl Jens Stoltenberg v rozhovoru pro EURACTIV, který se uskutečnil před jeho víkendovou návštěvou Lotyšska a Litvy.

Na otázku, co by NATO udělalo, kdyby Rusko napadlo Ukrajinu, Stoltenberg odpověděl, že „prvním úkolem je něčemu takovému zabránit“. Pokud by se to vak skutečně stalo, NATO by zřejmě reagovalo ekonomickými, finančními a diplomatickými prostředky.

Stoltenberg redakci potvrdil, že Rusko shromáždilo u Ukrajiny těžkou vojenskou techniku, tanky a vojáky, kteří jsou nyní připraveni k boji. Není také pochyb o ruské podpoře běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, jenž rozdmýchává krizi na polsko-běloruských hranicích.

„Záměry Ruska nejsou jasné, ale co víme je, že už dříve použili vojenskou sílu proti Ukrajině,“ řekl Stoltenberg na dotaz, zda by Kreml mohl využívat běloruskou pohraniční krizi jako kouřovou clonu pro přípravu vojenské akce proti Ukrajině.

„Učinili tak v roce 2014, stále okupují Krym, nadále destabilizují východní Ukrajinu a Donbas, zahájili několik kyberútoků proti Ukrajině, jsou odpovědní za hybridní aktivity proti Ukrajině a nyní vidíme velmi agresivní rétoriku,“ řekl.

„Když si to všechno dáte dohromady, jsou to samozřejmě důvody k obavám,“ řekl Stoltenberg s tím, že o odhodlání a závazku NATO bránit všechny spojence v regionu by nemělo být pochyb.

„Zvýšená vojenská přítomnost NATO ve východním bloku je přímým důsledkem použití ruské síly vůči Ukrajině,“ řekl Stoltenberg a odkázal tak na bojeschopné skupiny NATO v Polsku a pobaltských státech a na zvýšené výdaje na obranu.

Neshody ohledně evropské obrany trvají, Francie se nechce spoléhat na NATO

Úterní setkání evropských lídrů opět nepřineslo odpověď na otázku, jak by měla do budoucna vypadat unijní obranná spolupráce. Na jedné straně stojí zastánci samostatného unijního postupu, na druhé obhájci posilování stávající spolupráce v rámci NATO.

NATO si nemůže vybírat

Lídři NATO se v roce 2019 dohodli, že se více zaměří na rostoucí mezinárodní vliv Číny. Zatímco Čína má u evropských spojenců často status „výzvy“, Rusko bývá mnohdy označováno nálepkou „hrozba“.

Na otázku, zda současná bezpečnostní situace může být důsledkem toho, že se NATO přestalo primárně zaměřovat na Rusko, Stoltenberg řekl, že si aliance nemůže dovolit ten luxus vybírat si mezi bojem proti terorismu a řešením ruských nebo čínských výzev.

„V minulých letech jsme byli svědky obrovské transformace NATO, kdy jsme dávali mnohem méně prostředků na mise a operace mimo oblast, jako je Afghánistán, a mnohem více prostředků na kolektivní obranu v Evropě,“ řekl Stoltenberg.

„Musíme si uvědomit, že všichni čelíme globálním výzvám, takže myšlenka, že můžeme rozlišovat nebo se snažit omezit hrozby na konkrétní zeměpisné oblasti, už nefunguje – je to provázané,“ dodal.

Evropa musí navyšovat své kapacity

V souvislosti s debatou o strategické autonomii EU Stoltenberg zdůraznil, že NATO zůstává hlavním garantem bezpečnosti. „NATO je tam – od Bosny, Kosova, Libye po Afghánistán – to je strategická solidarita,“ prohlásil tajemník NATO.

„Věřím ve strategickou solidaritu, což znamená, že nevěřím v samotnou Severní Ameriku, nevěřím v samotnou Evropu, věřím v Severní Ameriku a Evropu dohromady,“ řekl Stoltenberg.

O status garanta bezpečnosti se nyní snaží i EU, což nedávno zdůraznil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

EU chce být bezpečnostní gigant. Nejdřív se ale musí shodnout, kdo je pro ni hrozbou

Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.

Východoevropské státy a země se silnou transatlantickou vazbou však zdůrazňují, že jakákoli nová vojenská koncepce EU by neměla být na úkor NATO, ale pouze alianci doplňovat. Podobně se na věc dívá i Stoltenberg.

„Evropské úsilí v oblasti obrany vítáme, to rozhodně ano. To, co nevítáme, je duplicita a nové struktury, které soupeří o stejné síly,“ řekl šéf NATO. Posílení evropských vojenských kapacit, například skrze projekty stále strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu (EDF), je podle něj vítané. „Tyto schopnosti by ale samozřejmě měly být k dispozici i pro operace NATO a máme velmi dobrý příklad, kdy EU a NATO spolupracovaly na vývoji nové víceúčelové technologie pro doplňování paliva za letu,“ uzavřel Stoltenberg.