Robert Kopecký: Rozhodnutí baronky Ashton je pro mě snový scénář

Robert Kopecký, velvyslanec ČR pro Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán; zdroj: MZV ČR.

„K tomu, abych se ucházel o post šéfa unijní delegace mě vedla hlavně motivace být u něčeho vznikajícího, nového a taky snaha změřit si své znalosti a schopnosti,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv Robert Kopecký, v současné době český velvyslanec pro Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán, který byl ale nedávno vybrán do čela delegace EU v Guyaně.

  • Na začátku měsíce jste byl vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jmenován do čela unijní delegace v Guyaně. Co pro Vás tento významný okamžik znamená? 

Kromě jistého pocitu osobní a profesní satisfakce a možnosti vrátit se po mých předchozích působeních ve službách české diplomacie na Kubě a v Mexiku opět na západní polokouli, především prostor aktivně participovat na tvorbě evropské zahraniční politiky. Ta má po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost unikátní historickou šanci být jiná, opravdová. Evropa ten potenciál nepřehlédnutelného globálního hráče určitě má, teď jde o to ho využít, proměnit. 

  • V současné době pracujete jako velvyslanec České republiky pro Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán a Vaše nové působiště by mělo být na druhém konci světa. Jaký je Váš vztah k nové destinaci, kterou je Guyana?

Jak jsem již uvedl, na západní polokouli jsem v minulosti působil dvakrát, kromě toho v Angole a nyní ve trojici zemí Střední Asie, kde jsem se o post vedoucího Delegace Evropské unie rovněž ucházel. Že to dopadlo, jak to dopadlo, resp. že paní baronka Ashton rozhodla, jak rozhodla, je pro mě snový scénář. 

  • Kdy vlastně začínáte? 

To se nyní teprve vyjasňuje. Nejspíš to bude někdy na přelomu roku s tím, že během podzimu budu spolu s ostatními nově jmenovanými šéfy delegací absolvovat řadu školení v Bruselu.  

  • Co bude vlastně náplní Vaší nové práce?  

Teritoriálně bude moje práce o vztazích s Guyanou, Surinamem a Trinidadem s Tobagem, kde budu akreditován, a dále o vztazích s nizozemskými teritorii Arubou, Curacaem, Bonairem, Sabou, Sint Eustasiem a Sint Maartenem, kde budu mít rovněž působnost. V neposlední řadě je také důležité, že budu akreditován u karibských integračních uskupeních Caricom a Cariforum.  

Obsahově to bude dost o rozvojové spolupráci v duchu filozofie Aid for Trade, o obchodu jako takovém, o podpoře vstupu předmětných zemí na evropské trhy, o dobrém a transparentním vládnutí, o ekologii atd. atd. 

  • Co Vás vedlo k tomu ucházet se o post v diplomatické službě EU? 

Vedla mě k tomu motivace být u něčeho vznikajícího, nového a taky snaha změřit si své znalosti a schopnosti. Když o ně byl zájem, velmi rád je budu poskytovat. 

  • Existuje podle Vás nějaký rozdíl mezi prací v diplomacii národního státu a Evropské unie? 

V něčem určitě ano, v něčem to nejspíš bude podobné. Pokud jde o možnost srovnávat, budu za rok určitě chytřejší.

  • S jakými ambicemi se nové pozice chopíte? 

Evropská služba vnější akce má, na rozdíl od řady národních evropských diplomacií, relativní dostatek lidských zdrojů i finančních prostředků. Mou hlavní ambicí je, aby byly tyto zdroje a prostředky efektivně využity, aby byla Evropa v mých teritoriích zřetelně a pozitivně vidět. Skončím čím jsem začal: jsem prostě hluboce přesvědčen o tom, že Evropa je jedním z hlavních globálních hráčů. A v tomto duchu evropskou misi v Georgetownu, i mně podřízené mise v Paramaribu a Port of Spain, povedu.