Petr Ježek: Dohoda s Japonskem může být pro evropský HDP přínosnější než TTIP

Europoslanec Petr Ježek (ANO, ALDE); zdroj: archiv PJ

„Posílení vztahů Evropy se Spojenými státy a Japonskem je potřeba vnímat také jako spojení tří významných partnerů, kteří kladou důraz na demokracii, sdílejí obavy o budoucnost tohoto světa a spatřují řešení v dodržování mezinárodního práva a multilateralismu,“ říká europoslanec Petr Ježek (ANO/ALDE), který vedl nedávnou parlamentní misi do země vycházejícího slunce.

V Evropském parlamentu vedete delegaci pro vztahy s Japonskem. V květnu jste s kolegy zemi vycházejícího slunce navštívili a mezi hlavní témata jednání patřila obchodní dohoda EU-Japonsko. Na co se má smlouva zaměřovat?
Jedná se o klasickou dohodu o volném obchodu v současném širším pojetí, která míří na odstranění tarifních i netarifních bariér, ale zabývá se například také mechanismem pro řešení investorských sporů. Její přínosy pro hospodářský růst Evropské unie by měly být podle dopadových studií velmi významné. Hovoří se o přírůstku evropského HDP až o 0,8 %, což znamená, že dohoda by mohla mít na unijní hospodářství výraznější pozitivní dopad než Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) dojednávané se Spojenými státy. 

„I když jsou jednání ve stínu TTIP, měla by být dohoda s Japonskem velmi robustní.“

To by znamenalo, že je to v podstatě nejvýznamnější obchodní dohoda, jakou EU vyjednává.
Z hlediska přínosu pro ekonomický růst to tak vlastně je. Japonsko společně s EU tvoří více než třetinu světového HDP. I když jsou tedy jednání z mediálního pohledu ve stínu TTIP, měla by být dohoda s Japonskem velmi robustní a její přínos pro evropské, japonské i světové hospodářství by byl velký. 

Zároveň dobře zapadá do celkového kontextu. Nedávno uzavřené Transpacifické partnerství spojilo USA se státy Tichomoří, TTIP by zase se Spojenými státy provázal Evropskou unii. Tak by vznikl jakýsi trojúhelník, který by mohl díky objemu vzájemného obchodu rozhýbat světovou ekonomiku. 

Jak je na tom obchod mezi EU a Japonskem v současné chvíli?
Japonsko je po Číně naším druhým největším obchodním partnerem v Asii. Obchod EU s Japonskem – a to jak unijní vývoz, tak dovoz – je nejintenzivnější v oblasti strojírenství, dopravních prostředků, chemického průmyslu a zemědělské produkce. Díky dohodě by se mohl evropský export do Japonska zvýšit o třetinu a import z Japonska o čtvrtinu.  

Jaké přínosy by měla pro Českou republiku?
Japonsko investuje v České republice ve velké míře. Bude záležet na českých firmách, jak využijí nové možnosti. Dohoda bude přínosná i pro spotřebitele, neboť nabídka zboží přicházejícího z Japonska by měla být pestřejší a levnější. 

Původně měla být dohoda uzavřena do konce letošního roku, což možná nakonec nevyjde. Jaké otázky zůstávají k dojednání? 
Japonsko usiluje o zrušení celních bariér, a to zejména u automobilového průmyslu a zemědělské produkce. EU má zase největší zájem na odstranění netarifních překážek na japonské straně, opět především u automobilů a také v železničním sektoru. Tokio už na první seznam těchto překážek reagovalo pozitivně. Otázkou zůstává, zda by měl Brusel přistoupit k odstranění cel ještě před tím, než se japonská pozice pohne i v případě druhého seznamu netarifních překážek. EU se totiž domnívá, že zrušení cel je daleko významnější ústupek. 

K dojednání také zůstává otázka zeměpisných označení, u které ze strany Japonska zbývá ještě několik otevřených položek. Zatím také nepanuje dohoda na principu, na jehož základě by měla být zeměpisná opatření uvedena v život.  EU dále očekává pokrok v přístupu k veřejným zakázkám v Japonsku. 

Může dohoda přinést nějaká rizika? Vypadá to, že citlivý je zejména automobilový průmysl.
To je pravda. Zároveň však Evropská komise postup v této oblasti projednává právě i se zástupci automobilového průmyslu. Proto by nemělo dojít k dramatickým problémům. Navíc se pouze třetina japonských automobilů v Evropě dováží. Dvě třetiny se vyrábí přímo v EU. 

„Japonci sdílejí stejné obavy jako Evropané. I způsoby řešení problémů jsou podobné.“

V EU se o Japonsku moc často nemluví. Proč by to měl být zajímavý partner?
Japonská ekonomika je významná. Vzájemné kontakty navíc potvrzují, že Japonci sdílejí stejné obavy jako Evropané a také způsoby řešení problémů jsou v obou případech podobné. Silnou paralelu můžeme vidět například ve vztazích EU-Rusko a Japonsko-Čína. EU i Japonsko kladou důraz na dodržování mezinárodního práva. Jako relativně uzavřená ostrovní společnost se pak Japonci hodně zajímají o problematiku uprchlíků a migrace. Další společné téma samozřejmě představuje boj proti terorismu.

Už jsem říkal, že obchodní propojení mezi EU, USA a Tichomořím by mohlo mít pozitivní dopady na světovou ekonomiku. Posílení vztahů Evropy se Spojenými státy a Japonskem je ale potřeba vnímat také jako spojení tří významných partnerů, kteří kladou důraz na demokracii, sdílejí obavy o budoucnost tohoto světa a spatřují řešení v dodržování mezinárodního práva a multilateralismu. Tím se liší od zemí, které nejsou zcela demokratické a mají v zahraniční politice, řekněme, asertivní ambice. 

Řeší Japonsko otázku tržního statusu pro Čínu, která je aktuální v Evropské unii?
Japonští partneři dávají obecně ve všech rozhovorech najevo obavy z určitého napětí v regionu, které dle jejich mínění Čína vytváří. Pokud jde o tržní status, poukazují v podstatě na stejné věci jako nedávná rezoluce Evropského parlamentu. Tedy že některá odvětví v Číně působí za podmínek, které lze označit za dumping. Proto v Japonsku panují podobné obavy jako v EU z toho, abychom tak velké ekonomice udělovali tržní status, pokud by na něj podle pravidel neměla nárok.  

Adéla Denková/Lucie Bednárová