Evropské sankce vůči běloruskému režimu jsou děravé, tvrdí Cichanouská

© EPA-EFE/SEM VAN DER WAL

Západ by měl lépe koordinovat své sankce proti režimu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Jejich současná podoba má mnoho děr, řekla redakci EURACTIV vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

“Lukašenko a jeho zločinná tlupa využívají nedostatků v unijním mechanismu a sankce obcházejí,“ řekla Cichanouská.

Příkladem, jak se Lukašenko restrikcím vyhýbá, je podle ní obchod s uhličitanem draselným neboli potašem. Tato látka, často využívaná jako hnojivo, je klíčovým vývozním artiklem Běloruska. Peníze z jejího prodeje i přes mezinárodní omezení stále z velké části financují Lukašenkův režim.

Potaš figuruje na sankčním seznamu EU již od letošního června. Podle dohodnutých pravidel podléhá sankcím potaš s obsahem draslíku méně než 40 procent a více než 62 procent v případě sypkého potaše. Potaš ve zbývající kvalitě tak může přes hranice proudit bez omezení. Podle Cichanouské jsou tato pravidla nedostatečná.

„Navíc, západní země nejsou jednotné v tom, na jaké společnosti se sankce vztahují. EU uvalila sankce na společnost Belaruskalij, kdežto Američané se zaměřili pouze na Belarusian Potash Company (BPC), což je obchodní divize Bělaruskalije. Jsou to jiné struktury, efektivita sankcí je tak nízká,“ uvedla představitelka běloruské opozice.

„S takovým nastavením to prostě nefunguje. Hodnota běloruského vývozu potaše se dokonce během posledního roku kvůli rostoucím cenám navýšila. Lukašenkův režim si tak vydělal o 5 milionů eur navíc,” dodala.

Nedostatek koordinace

„Nejviditelnější problém je určitě v koordinaci samotných sankcí. Současné kroky pouze udržují Lukašenka u moci, a škodí tak běloruským občanům,” přiblížila situaci Cichanouská. Podle ní navíc není nikdo, kdo by vyšetřoval, zda se sankce dodržují.

Představitelka běloruské opozice také zkritizovala dlouhé procesy mezi jednotlivými sankčními koly. Kvůli nim dokázal Lukašenko restrikce obejít. „Je tam příliš velká mezera. Režim tento čas využívá k založení nových společností, které ještě na sankčním seznamu nejsou,” upřesnila.

Šesté kolo sankcí nyní projednávají unijní diplomaté. Kdy další sankce začnou platit a jaký budou mít rozsah, dosud není jasné.

„Bojíme se, že to bude pozdě. Za tři, čtyři či pět měsíců? Nevíme. Přitom je to naprosto zásadní, protože se jedná o životy uvězněných Bělorusů,” vyjádřila své obavy Cichanouská.

EU, Británie, USA i Kanada oznámily nové sankce pro Bělorusko

Spojené státy, Evropská unie, Británie a Kanada dnes oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Režim tamního vůdce Alexandra Lukašenka viní z opakovaného porušování lidských práv a organizování migrace do EU, píše agentura AFP. Minsk slíbil odpovědět vlastními opatřeními.

Porušování lidských práv v přímém přenosu

Platforma YouTube se v minulosti stala terčem silné kritiky, že zveřejnila reklamní spoty s nuceným přiznáním opozičních aktivistů. Mezi nimi bylo i video s novinářem Ramanem Pratasevičem, kterého zadržela běloruská policie po nuceném přistání letadla v Minsku.

„To, co teď Lukašenkův režim dělá, je nechutné. Uvězní lidi, a poté je donutí se ve videu přiznat. Něco takového by nemělo nechat evropskou veřejnost chladnou,” řekla Cichanouská.

Kromě videí s přiznáními si běloruský režim na YouTube platil také vlastní propagandistické spoty. Podle představitelky běloruské opozice podobné případy ukazují, že sociální media často nezvládají regulovat zveřejňovaný obsah a mohou být zneužity ve prospěch autoritářských režimů.

Cichanouská rovněž připomenula, že migrační krize na polsko-běloruských hranicích by neměla odvést pozornost od běloruských politických vězňů. „Naše mise je pomáhat lidem v běloruských věznicích. Jsou to rukojmí, stejně jako ti uprchlíci na hranicích.”

Unijní podpora Bělorusku

Před summitem Východního partnerství již EU ohlásila, že zvýší svoji podporu občanské společnosti v zemi na 30 milionů eur. Zástupci běloruské opozice se však samotného summitu nemohli účastnit kvůli mezinárodním pravidlům.

„Otázka účasti na summitu je pro běloruskou veřejnost klíčová. Debaty o budoucnosti Běloruska se nemůžou uskutečnit bez Bělorusů,” vyjádřila svoji nespokojenost Cichanouská. Podle ní existuje v EU dostatečná politická vůle na režim zatlačit, nicméně EU na to nemá dostatek efektivních nástrojů.

Cichanouská v minulosti směřovala kritiku i na konkrétní evropské lídry. Před měsícem například pokárala bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou za to, že vedla opakovaně telefonní hovory s Lukašenkem.

Nová německá vláda je však podle ní silným spojencem běloruské opozice a aktivně se situací zabývá. Stejné naděje podle svých slov vkládá i do Polska, které je přímo Lukašenkovými kroky zasaženo.

Na bělorusko-polské hranici se hromadí migranti. „Běloruská nepřátelská akce,“ reaguje Varšava

Situace na hranicích mezi Běloruskem a Polskem se vyostřuje. Začal dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na území Polska, prohlásil dnes mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb.