EU chce ve vesmíru konkurovat Číně i Elonu Muskovi, říká europoslanec Bușoi

Cristian-Silviu Bușoi © European Parliament

EU nechce být v závodech o dominanci ve vesmíru pozadu. Vybuduje proto satelitní internetové připojení pro celé území Evropy. Ve hře je také větší využití satelitů pro vojenské účely. Samotné militarizaci vesmíru by však EU měla bránit, tvrdí rumunský europoslanec a předseda výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Cristian-Silviu Bușoi v rozhovoru EURACTIV.cz.  

Proč EU usiluje o strategickou a technologickou autonomii ve vesmíru?

Věřím, že ze správných důvodů Evropská komise i Evropský parlament by rádi viděly silnější EU ve vesmírné agendě. A není to jen tam. Jedná se také o zdravotnictví, nerostné bohatství, dodavatelské řetězce, digitální oblast a mnoho dalšího. Je třeba zajistit samostatnost EU ve vesmíru, abychom mohli zabezpečit unijní kosmickou infrastrukturu a také vytvořit dobré prostředí pro investice, inovace a výzkum. Nezapomínejme, že jsme ve velmi konkurenčním prostředí se dalšími vesmírnými hráči – s našim strategickým partnerem USA a také s Čínou. Potřebujeme evropský průmysl, který bude schopen konkurovat ostatním.

Jak nové komisní iniciativy, jmenovitě Bezpečné připojení a Řízení kosmického provozu, pomáhají EU dosáhnout autonomie?

Je důležité si uvědomit, že zde hraje hlavní roli Kosmický program EU (ten představuje hlavní vesmírné priority EU pro roky 2021 až 2027, pozn. red.). Evropský parlament tento plán velmi podporuje. Nové iniciativy budou fungovat bok po boku stávajících kosmických programů – mluvím o projektech Galileo, Copernicus a EGNOS. Iniciativa Bezpečné připojení, kterou propaguje hlavně francouzské předsednictví, míří zejména na odstranění tzv. mrtvých zón, tedy řídce osídlených míst bez internetového připojení.

Když mluvíme o Řízení kosmického provozu, tak zde se jedná o ustavení nějakých vesmírných pravidel pro unijní země. Na oběžné dráze totiž máme stále více satelitů, teleskopů a dalších kosmických zařízení. Ty neustále přibývají a ohrožují vesmírné aktivity. Je proto třeba s tím něco dělat.

Nutným druhým krokem je ale spolupráce na světové úrovni s relevantními hráči. Měli bychom se snažit o to, aby se mezinárodní komunita inspirovala těmito pravidly. Proto po vypracování vlastních pravidel budeme mluvit se zbylými aktéry a snažit se o nalezení společného stanoviska. Jen mezinárodní spoluprací opravdu zajistíme efektivní pravidla.

Je unijní iniciativa Bezpečného připojení konkurencí americkým projektům, jako je například Starlink od Elona Muska?

Samozřejmě, že je to konkurence. Na druhé straně nezapomínejme, že potřebujeme s USA také spolupracovat. Američané hodně investovali a mají mnoho důležitých soukromých projektů týkající se připojení. To samozřejmě není problém při použití v komerční oblasti. Proč ale nemít vlastní schopnosti, které zajistí naši soběstačnost a zároveň odstraní mrtvé zóny?

Komisní iniciativa byla dvakrát odmítnuta kontrolním výborem pro regulaci. Dokážete říct, jaké pro to byly důvody?

To je spíše na Komisi, aby to vysvětlila. Je to jejich interní problém. Co bych ale rád řekl, je, že iniciativa Řízení kosmického provozu vzešla z EP. Nejsem si ani vědom, že by se něco podobného připravovalo jinde na světě. V tomto je klíčové spolupracovat na mezinárodní úrovni a inspirovat či ovlivnit kosmický systém našimi principy a pravidly.

EU a USA rozjely novou technologickou spolupráci, chtějí být digitálními tahouny

Nový impuls pro transatlantické vztahy je možná tady. Evropská unie a Spojené státy chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti technologií, digitální politiky a obchodu.

Satelitní internet i pro Afriku

Hodně se mluví o Africe a významu Bezpečného připojení pro tento kontinent. Co může EU v kosmické oblasti Africe nabídnout? V čem spočívá přidaná hodnota Unie?

V poslední dekádě je Čína v Africe velmi aktivní. Jedná se zejména o ekonomické aktivity, budování infrastruktury a přístup k nerostným surovinám. Také vidíme hodně různých partnerských dohod mezi africkými zeměmi a Čínou. I přesto je EU pro mnoho z nich stále největší finanční donor, který neustále podporuje zvyšování tamější životní úrovně a třeba zdravotnictví. A konkurence je samozřejmě velká i ve vesmírné oblasti. Pokud ale budeme zvyšovat naši kosmickou aktivitu v rámci EU, budeme moci některé služby nabídnout také Africe. Budeme tedy moct zároveň čelit i Číně.

Co dále dělá Evropský parlament v oblasti vesmíru?

EP plně podporuje Komisi v kosmických iniciativách. Úzce spolupracujeme s komisařem Thierry Brethonem a s celým komisním týmem, abychom zajistili nejlepší legislativu. V prvé řadě EP schválil Evropský kosmický program. Ten je velmi důležitý, protože podporuje inovace, roli malých a středních podniků a doplňuje ty hlavní projekty, jako je Galileo, Copernicus, GOVSATCOM. Vedeme také dialog s EUSPA o programu Galileo a poskytujeme mu politickou podporu.

Jak jsem již řekl, iniciativa o pravidlech kosmického provozu je původně návrh europarlamentu. V minulosti jsme rovněž navrhli směrnici eCall. Ta znamená povinné používání systému Galileo v nových autech pro lepší bezpečnost. Průmysl a výrobci říkají, že jsme tímto krokem zachránili stovky životů. EGNOS se zase používá na většině evropských letišť pro řízení letového provozu a bezpečné přistávání. V současnosti chceme na těchto projektech dále stavět a plně využít kosmické systémy pro zajištění bezpečnosti i na železnicích a v rámci silniční a námořní dopravy.

Šedivý: Peněz na obranu není nikdy dost. Evropská spolupráce má slušně našlápnuto

EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.

Civilní, ale i vojenské využití

Hodně se mluví o militarizaci vesmíru. Jsou kroky EU čistě civilní nebo je zde vojenský potenciál?

Samozřejmě, že zde vojenský potenciál je. My bychom ale měli zabránit militarizaci vesmíru a konfliktům v tomto prostoru. Potřebujeme na to silnou mezinárodní spolupráci a shodnout se na pravidlech. Naprostá většina unijních aktivit ve vesmíru je civilních. Musím v tomto zmínit užitečnost našich satelitů například pro Zelenou dohodu pro Evropu. Data a snímky z programu Copernicus nám pomáhají určit směr našich klimatických politik.

Na druhou stranu bychom si měli uvědomit, že je i zde vojenská stránka věci. Data a snímky nám mohou pomoci efektivně využívat naše vojenské schopnosti. Nedávno jsme v Evropském parlamentu schválili stanovisko ohledně obrany a bezpečnosti, včetně vesmírné oblasti. Například systém Galileo slouží nejen civilním účelům, ale nabízí také šifrovanou verzi pro vojenské použití. Zároveň máme také satelitní zpravodajské centrum SatCen, které je umístěno ve Španělsku. To používá snímky z vesmírných zařízení pro různé protiteroristické a vojenské akce, například aby odhalily pohyb nepřátel. Tento přehled o situaci bychom měli dále posilovat a také se více zaměřit na bezpečnost telekomunikačních služeb a kyberbezpečnost.

Samozřejmě, měli bychom zabránit militarizaci vesmíru a předejít možným konfliktům. Zde je však třeba spolupracovat v rámci Severoatlantické aliance. Zároveň si také musíme uvědomit, že naše vesmírná zařízení slouží i mírovým vojenským misím EU po celém světě. Takže vojenské využití zde je, ale pouze pro zachování míru. V tomto smyslu bychom měli vesmírné technologie využívat lépe.

Je podle Vás pravděpodobné, že EU bude usilovat o mezinárodní dohody ohledně demilitarizace vesmíru?

Ano, to je něco, co bychom měli dělat. Vím, že Komise a šéf unijní diplomacie Josep Borrell se v tomto směru angažují. Zatím však proběhly pouze počáteční jednání. Co musíme udělat v nejbližší době, je dávat větší pozor. EU je oproti ostatním světovým hráčům nejdůvěryhodnějším aktérem, který by mohl začít dialog či proces schválení nějaké mezinárodní dohody zabraňující militarizaci vesmíru.

Jaké jsou v současnosti největší hrozby v kosmické oblasti? Jsou vesmírná zařízení EU zranitelná?

Nemyslím, že by evropské satelity byly nějak zásadně zranitelné, máme totiž silné požadavky týkající se kyberbezpečnosti naší infrastruktury. Řekl bych, že největší hrozbou je v současnosti vesmírné znečištění a nefunkční satelity na oběžné dráze ohrožující ty funkční. V tomto směru potřebujeme mezinárodní spolupráci.

Pokud mluvíme o Bezpečném připojení, zde to mohou být zejména kybernetické útoky. Dosud jsme zaznamenali pouze menší incidenty, nemusely to být nutně kyberútoky, spíše problémy s fungováním. V současnosti zatím nevidím situaci, kde bychom fyzicky bojovali ve vesmíru. Musíme tomu však proaktivně předcházet.