Čínský velvyslanec na Slovensku: Hledáme nejlepší způsob, jak využit polohu vaší země

Velvyslanec Čínské lidové republiky na Slovensku Lin Lin. ©EURACTIV.sk; TASR/Andrej Galica

Velvyslanec Čínské lidové republiky na Slovensku Lin Lin v rozhovoru pro portál EURACTIV.sk hovoří o plánech společnosti Huawei v Evropě, o malé propagaci Slovenska v Číně i o událostech v Hongkongu.

Velvyslanec Lin Lin je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem na Slovensku od roku 2015. V minulosti působil jako velvyslanec v Zimbabwe a Etiopii. Byl také generálním ředitelem Odboru pro diplomatické mise v zahraničí na čínském ministerstvu zahraničních věcí.

Čína se v poslední době začala více otevírat evropským trhům a výrobkům. Podle mnohých odborníků je zároveň Washington tím, kdo tlačí Brusel směrem k Číně, a to nejen v obchodní oblasti. Má užší spolupráce s EU vliv i na čínské vnitřní záležitosti?

Čína má s EU uzavřené komplexní strategické partnerství. Jsme přesvědčení, že Unie je důležitou silou v mezinárodních politických a hospodářských vztazích, což našim bilaterálním vztahům dodává ještě větší význam.

Pokud jde o obchodní vztahy, EU je už 15 let největším obchodním partnerem Číny a Čína je už mnoho let druhým největším obchodním partnerem EU. V minulém roce dosáhl vzájemný obchod se zbožím částky 682,2 miliardy dolarů. To představuje meziroční nárůst o 10,6 procenta.

Čína se rovněž zavázala k politice reforem a otevřenosti. Otevřením našich dveří vnějšímu světu vznikne více prostoru pro další spolupráci. Čínská vláda importní politiku řeší neustále. Snížili jsme průměrnou úroveň cel na 7,5 procenta, což je blízko úrovně v rozvinutých zemích. Odhaduje se, že v následujících 15 letech bude Čína dovážet zboží v hodnotě přibližně 30 bilionů dolarů a objem služeb dosáhne přibližně 10 bilionů. Vidíme zde mnoho příležitostí.

Může vůbec příliv evropských výrobků nějak výrazně ovlivnit čínský trh?

Pokud bude EU, stejně jako v minulých letech, klást důraz na obchodní vztahy s Čínou, tak na ni čeká největší trh s 1,4 miliardami spotřebitelů a zároveň nejpočetnější střední třída na světě.

Pokud jde o evropské výrobky, na čínských trzích získávají stále důležitější místo. Čínští zákazníci si už zvykli na mnoho známých evropských výrobků. Výrobky z Německa, Holandska nebo ze Švýcarska mají velmi dobrou pověst. Existuje mnoho zákazníků, kteří toto zboží žádají.

V ekonomické oblasti se spory mezi Bruselem a Pekingem objevují především v souvislosti s digitalizací. Třeba na začátku září byly ze soutěže o instalaci bezpečnostních skenerů na pražském letišti vyloučeny čínské společnosti Huawei a ZTE. Evropské vlády už přehodnocují budoucí spolupráci, a to hlavně v souvislosti s budováním nové infrastruktury pro sítě 5G. Jak chce Čína v době nárůstu bezpečnostních varování obnovit důvěru Evropanů v její technologie a technologické firmy jako Huawei?

Není pochyb o tom, že Huawei je jednou z nejrozvinutějších firem na světě, minimálně pokud jde o vývoj 5G technologií. Rozvoj 5G sítí je technologická a ekonomická záležitost, nejde o politický či bezpečnostní problém. Není spravedlivé, aby vlády využívaly politické nebo administrativní metody k tomu, aby takovou společnost upozadily. Vedle toho Huawei je soukromá, a ne státní firma. Jediným důvodem, proč se stala terčem kritiky je, že je jednou z nejlepších ve svém oboru. Některé země to považují za hrozbu.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Ale požadavek na poskytnutí informací čínské vládě může z Pekingu přijít kdykoliv, což otevírá prostor pro otázky. Hovoří se o mnoha podezřeních v souvislostí s bezpečností. Když se staví nová infrastruktura takových rozměrů a takového významu, o důležitosti zabezpečení asi není možno pochybovat. Evropská unie i její členské státy se budou v první řadě spoléhat na rady partnerů, se kterými v bezpečnostní oblasti již spolupracují.

Vztah mezi čínskou vládou a společností Huawei se neliší od vztahů, jaké má jakákoli větší společnost s vládou i u vás. Myslím, že je v zájmu každé vlády propagovat místní průmysl a místní firmy. V tomto případě byl ale Huawei bez jakýchkoli důkazů obviněn z toho, že je nebezpečný. Pokud chce EU Huawei označit za hrozbu, musí předložit jasné důkazy.

Jsem rád, že premiér Pellegrini už přislíbil, že Slovensko bude přistupovat stejně spravedlivě ke každé zahraniční firmě. Stejně tak jsem rád, že se čínská vláda a Brusel rozhodly zveřejnit společné prohlášení o dialogu a výměně informací v oblasti 5G.

V současnosti má Huawei podepsaných více jak padesát smluv na budování sítí páté generace. Dvacet osm z nich je ze zemí EU.

Správa Asociace globálních systémů pro mobilní komunikaci (zastřešující přes 800 mobilních operátorů z celého světa, pozn. red.) tvrdí, že pokud se v Evropě při výstavbě 5G sítí zakáže využívání čínských technologií, tak nejenže to bude národní ekonomiky stát desítky tisíc eur, ale celá výstavba se zpozdí přibližně o rok a půl. Jestli se to stane, Unie by se v digitálním vývoji dostala daleko za další světové regiony, včetně Spojených států.

Expresní vlak Čína-Evropa

Další možnost pro posílení spolupráce přichází přímo z Číny a zahrnuje velké stavební a obchodní projekty. Jaké příležitosti přináší iniciativa Nové hedvábné stezky (One Belt, One Road Initiative) pro střední Evropu?

Nová hedvábná stezka je iniciativou, kterou čínská vláda představila s cílem podporovat hospodářskou spolupráci mezi státy z různých částí světa. Je to veřejná iniciativa na podporu hospodářského rozvoje, která vznikla na pozadí globální hospodářské krize. Doufáme ale, že to lidé nebudou interpretovat jako určitý politický nástroj pro politické účely.

Věříme také, že se této spolupráce zúčastní všechny země, protože je otevřená a inkluzivní. Doposud projevilo zájem o účast více jak sto zemí a mezinárodních organizací. Státy Visegrádské skupiny byly ve skutečnosti první, které s Čínou podepsaly memorandum o porozumění. To je velký posun vpřed.

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?

A jaké jsou perspektivy pro Slovensko?

Pokud jde o Slovensko, příležitostí může být třeba Expresní vlak Čína-Evropa (CE Express), který může jet i skrze Slovensko. Už nyní existují studie proveditelnosti a první programy. Například Polskem v současnosti projíždí 80 procent nákladních vlaků tohoto expresu. To je ale příliš mnoho, a to navzdory tomu, že tamní odbyt zboží roste. Čína proto hledá další území pro své vlaky a Slovensko může být alternativou.

V roce 2017 byl spuštěn ještě jeden podobný projekt, který propojil čínské město Dalian s Bratislavou. Plány původně počítaly, že spojení bude dvakrát týdně, velmi brzy se však ukázalo, že tento projekt není rentabilní a následně byl ukončen.

Dalian byl průkopnickým programem. Dostal na Slovensko lidi, kteří díky němu zjistili, jak tento program může dále pokračovat.

Očekávání však byla mnohem větší. Mohl by CE Express Slovensku přinést něco lepšího, něco jiného?

Počet nákladních vlaků z Číny, které směřují do Evropy a projíždí Slovenskem, se zvyšuje. Minulý rok jich bylo 138. Pokud chceme o Slovensku uvažovat jako o jedné z cílových destinací pro tyto nákladní vlaky, tak odborníci musí nejdříve odhadnout, kolik zboží bychom tímto způsobem museli přepravit a jak velký je tuzemský trh.

V současnosti probíhá třeba jednání o rozšiřování kapacit v Košicích. V této fázi však situaci mohou ovlivnit i některé další faktory. Například vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. Musíme zvážit, zda bude cesta vůbec bezpečná a stabilní. Než do rozšiřování našich kapacit a vybavení na Slovensku investujeme, musíme si být jistí, že to bude udržitelné.

Může tedy podle vašeho názoru bezpečnost na Ukrajině přímo ovlivnit slovensko-čínský obchod nebo obchodní cesty?

V tomto konkrétním programu ano. Existuje však mnoho dalších faktorů. Snažíme se najít nejlepší způsob, jak využít polohu Slovenska. Je to jedna z nejdůležitějších oblastí naší budoucí hospodářské spolupráce.

Důležitost polohy Slovenska jste už zmínil několikrát, nicméně investice čínských společností na Slovensku jsou prozatím mnohem menší než v případě našich sousedů a v rámci zemí V4. Proč čínští investoři nemají o Slovensko zájem?

Čína skutečně není významným investorem na Slovensku, a to ani v porovnání s jinými asijskými státy jako třeba Jižní Korea nebo Japonsko. Zájem čínských investorů o Slovensko se ale zvyšuje. Doposud na Slovensku investuje asi dvanáct čínských firem včetně společností Huawei, ZTE nebo Lenovo, které se pohybují v IT sektoru. Máme zde také automobilový interiérový systém společnosti Yanfeng.

Dohromady tady čínští investoři investovali přibližně 400 milionů dolarů a místním obyvatelům vytvořili přibližně 4 tisíce pracovních míst. Samotná společnost Yanfeng zaměstnává okolo jednoho tisíce lidí. Osobně znám i některé investory a firmy, které se na Slovensku snaží najít místo, kde by postavili například novou továrnu na baterie, vyráběli nové automobily nebo autonomní vozidla.

Před dvěma lety se hovořilo o koupi společnosti U.S. Steel Košice. Jednání ale bohužel nebylo úspěšné. I tato zkušenost ale dokazuje, že čínská strana má o Slovensko zájem. Samotná dohoda by mohla představovat investice ve výši 1,4 miliardy eur a čínská společnost o ni stále vážně uvažuje. Považuje ji totiž za strategickou investici, která by jí mohla otevřít dveře na evropský trh. Jednání neselhala proto, že by čínská strana ztratila zájem.

Nová Hedvábná stezka na západním Balkáně a role čínských investic

Čína působí v regionu západního Balkánu výrazněji od roku 2012, kdy byla založena platforma 16+1, která slibuje významné investice. Jsou to však čínské půjčky, které Evropskou komisi znepokojují. Evropská unie musí na novou situaci rychle reagovat.

Existují na Slovensku překážky, které by čínské investory mohly odradit?

Abych byl upřímný, doufal jsem, že Slovensko udělá pro svou propagaci v Číně více. Jedná se totiž o stále novou a malou zemi a mnoho Číňanů o ní příliš mnoho neví.

Minulý rok do Číny na výstavu týkající se importu dorazily jen dvě slovenské firmy …

Přesně tak. Slováci také o Číně ví jen velmi málo a málo Slováků naši zemi navštívilo. Doufám, že více lidí bude mít příležitost se k nám podívat, aby na vlastní oči viděli, jaká je ve skutečnosti perspektiva naší budoucí ekonomické spolupráce.

Vztahy se zlepšují

Má Čína nějakou dlouhodobou vizi, co by na Slovensku chtěla dokázat?

Domnívám se, že iniciativa Nové hedvábné stezky, stejně jako spolupráce 17+1, poskytly velmi dobrou a širokou platformu pro vzájemnou součinnost a porozumění mezi oběma stranami. V posledních třech letech se uskutečnilo mnohem více návštěv, více lidí projevilo o Čínu zájem a více z nich se rozhodlo učit se čínsky.

V Bratislavě jsou dva Konfuciovy instituty a v posledních letech se téměř tisíc lidí zúčastnilo výukových jazykových programů. Příští měsíc otevřeme v Bánské Bystrici třetí Konfuciův institut a například Gymnázium Mikuláša Kováča v Bánské Bystrici spustilo před třemi lety slovensko-čínský dvojjazyčný vzdělávací program. I to dokazuje, že lidi na Slovensku mají zájem dozvědět se o Číně více informací a jsem přesvědčený, že to zlepší vzájemné porozumění mezi našimi zeměmi.

A pokud jde o oblast obchodu?

Obchodním vztahům mezi Čínou a Slovenskem se daří dobře. Je to jedna z nejlepších oblastí spolupráce a podle čínských statistik dosáhla v roce 2018 více jak sedm miliard dolarů. To je nový rekord. Slovensko je v obchodních vztazích s Čínou na čtvrtém místě ze všech zemí střední a východní Evropy.

Slovenská čísla ale vykazují výrazný obchodní deficit a v podstatě se i značně liší …

Řekl bych, že se jedná o nedorozumění, protože obě strany mají různé způsoby výpočtu obchodu.

Proč tomu tak je?

Protože největšími položkami slovenského vývozu do Číny jsou auta. Dovážená vozidla, která vyrábí společnost Volkswagen v Číně považujeme za slovenské výrobky, což je založené na zemi původu. Vaše strana to ale vidí jako výrobky vyvážené do Německa, a ne do Číny, tedy dle místa doručení.

Existuje také velmi nadějná perspektiva pro další zboží. Právě jsme podepsali protokol o vývozu slovenského mléka a mléčných výrobků do Číny a hovoříme o dalších slovenských výrobcích určených pro export, jako například kuřecí či jelení maso.

Musíme být ale upřímní – Slovensko je malá země a počet místních výrobků nemůžeme srovnávat s výrobky vyrobenými v Číně, což je ale případ i mnoha dalších států. Produkce na Slovensku je velmi malá, takže se musíte snažit více motivovat slovenské zemědělce. Abyste mohli využít výhody dohody s Čínou, musíte více produkovat. Trh existuje, ale přijít na to, jak ho nastartovat, to je na vás.

Jeden stát, dva systémy

Posledním tématem, na které se chci zeptat, je Hongkong. Vidíte prostor pro to, aby Peking po velkých protestech přehodnotil svou politiku vůči tomuto autonomnímu správnímu regionu?

Hongkong je součástí Číny, takže v Hongkongu jde výlučně o vnitřní záležitosti Číny. A právě z toho důvodu nemůžeme akceptovat žádné zasahování z jiných částí světa.

Hongkong býval britskou kolonií a k Číně se opět přičlenil teprve před 22 lety. Čínská vláda v Hongkongu prosazovala politiku „jeden stát, dva systémy“. Centrální vláda zároveň poskytuje autonomnímu správnímu regionu Hongkong vysoký stupeň samostatnosti.

Hongkong sehrál velmi důležitou roli při hospodářském rozvoji pevninské Číny, při státních reformách i při procesu jejího otevírání světu. Lidé v Hongkongu k tomu přispěli velkou měrou, ale zároveň z rozvoje kontinentu profitují i oni.

Po vrácení Hongkongu Číně přijala centrální vláda mnoho opatření na podporu jeho stability a rozvoje. Žádná země nebo vláda na světě si udržení tamní prosperity a stability nepřeje více než čínská vláda. Bohužel stále existují i jisté síly, které nemají dobré úmysly a které chtějí Hongkong rozvrátit. Čínský rozvoj považují za jistou hrozbu pro své vlastní zájmy.

Vraťme se ale k vašemu komentáři, který vyšel jako placená reklama ve slovenském týdeníku Trend a který u nás způsobil značný rozruch. Asi je vám jasné, že vaše slova o tom, že demonstranti v Hongkongu jsou placeni ze zahraničí, můžou mnozí Slováci vnímat citlivě, a to i v souvislosti s loňskými celonárodními protesty a rétorikou předsedy vlády.

K situaci na Slovensku bych se nerad vyjadřoval. Pokud však jde o chaotickou situaci v Hongkongu, je zřejmé, že existují zásahy z vnější, a dokonce i podpora těchto radikálů. Některé osoby ve Spojených státech to samy připustily a považují to za určitou podporu demokracie. Mluví o tom, že k tomu všemu mají demonstranti důvod. Umíte si představit, že by ve Spojených státech došlo k podobnému násilí? Nechala by si americká vláda líbit útoky na policii zápalnými lahvemi nebo kdyby jejich mezinárodní letiště obsadili demonstranti?

Chápu tento pohled, ale drtivá většina demonstrantů v Hongkongu byla skutečně mírumilovná.

Většina z nich to myslí upřímně, ale některé skupiny se jich snaží využít pro své vlastní cíle. Proto vidíte, že jsou napadáni běžní turisté nebo policisté. Neřekl bych, že by to každá vláda označila za mírumilovné protesty.

Myslíte si, že čínská vláda může v reakci na demonstrace v Hongkongu v některých oblastech uvažovat alespoň o určitých ústupcích? Je třeba možná diskuze o pěti základních požadavcích demonstrantů, mezi které patří například propuštění některých protestujících nebo vyšetřování nezávislosti policejních zásahů?

Myslím si, že jakákoli opatření se mohou přijmout až po zastavení těchto násilných akcí. Mluvíte o pěti požadavcích demonstrantů, ale když se zaměříte i na jiné informace než ty jednostranné v některých médiích, tak zjistíte, že stále více lidí z Hongkongu, kteří doposud mlčeli, začíná vyjadřovat svou podporu politice „jeden stát, dva systémy“. I tito lidé představili svých sedm požadavků, kdy volají po konci chaosu, zastavení násilí a po klidu pro obyvatele Hongkongu, dále chtějí zastavení ničení majetku, dodržování zásad právního státu, zabránění aktivitám, které narušují fungování města. Chtějí návrat do těch správných kolejí. Myslím si, že toto je ten rozumnější hlas.

Vláda autonomního správního regionu Hongkong souhlasila s tím, že s demonstranty bude jednat. Jednání se ale může uskutečnit jen tehdy, když bude zastaveno porušování pravidel a přestanou útoky na veřejná zařízení a policejní síly či dokonce na nevinné lidi.

Jsem přesvědčený, že vláda Hongkongu je schopná obnovit v regionu pořádek. Centrální vláda by v tom také vládu v Hongkongu podpořila. To by byla ta správná cesta, jak problém vyřešit. V této fázi ale nevidím důvod, aby centrální vláda zasahovala do záležitostí a zodpovědnosti místní vlády.