Tento článek je součástí Special reportu: České priority v evropské politice 2024
Pokud se Česko nechce stát pátým kolem u vozu Evropské unie, musí si umět definovat své zájmy, vytvářet „tekutá“ spojenectví a vážit si lidí se zkušenostmi. Zatím se to daří jen částečně.
Ještě jednu šanci vám dáme, ale může to být naposled. Právě to Evropané vzkázali politickému mainstreamu ve volbách do Evropského parlamentu, shodli se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) na konferenci České priority v evropské politice.
„Je to zdvižený ukazovák, aby se některé věci dělaly jinak, především ve velmi velkoryse naplánované zelené politice,“ řekla Jourová. Lidé se podle ní obávají, jestli je tato politika realistická, jestli ji Evropa „udýchá“ a jestli nepřinese příliš velkou zátěž na některé regiony, sektory nebo vrstvy obyvatel.
„Posun je zjevný. Zelená témata přestala být sexy, hlavně pro mladou generaci. Dosavadní akcent na záchranu planety se úplně vytratil a staví se proti sobě naše konkurenceschopnost s Green Dealem. Ten sice může, ale nemusí být hrozbou. Takové dilema by vznikat nemělo,“ varoval ministr Dvořák.
I přes posílení krajní pravice a ustavičné pohyby v některých frakcích ale podle Dvořáka i Jourové existuje velká šance na vytvoření „solidní středové koalice“ lidovců, socialistů a liberálů, která bude sázet na spolupráci a integraci, ne na fragmentaci.
Pokud jde o dozvuky eurovoleb v České republice, Jourová podle svých slov nebyla ráda, že hnutí ANO opustilo evropské liberály, tedy frakci Renew i stranu ALDE, v konečném důsledku to ale smysl dává, protože jejich programy spolu dlouhodobě „neladily“.
Odchod ANO mohl být příležitostí pro Starosty, aby mezi liberály naopak vstoupili, několik dní předtím si však podali ruku s Evropskou lidovou stranou (EPP). Podle Dvořáka dohodu porušit nechtějí, jednání ale ještě nejsou u konce.
Nové období, (staro)nová témata
Před pěti lety si Evropská unie stanovila tři hlavní priority – zelenou a digitální transformaci a také odolnost.
„Na začátku jsem nevěděla, co si pod ,odolností‘ představit, a pak to všechno přišlo. Covid, válka a vnější tlak na konkurenceschopnost Evropy. Najednou jsme pochopili, že má mnoho vrstev, včetně odolnosti obyvatelstva proti nesmyslům a nebezpečným sdělením,“ vyjmenovala Věra Jourová.
Odolnost podle ní zůstává tématem i nadále, a je opět mnohovrstevnatá. „Ať už ve vojenském slova smyslu, bezpečnost surovinová, potravinová, ochrana duševního vlastnictví. Zjišťujeme, že si víc musíme chránit to své, ale zároveň zůstat otevření, abychom na to nedoplatili,“ dodala eurokomisařka.
Na výsluní se dostává zmíněné téma konkurenceschopnosti kontinentu. Martin Dvořák má za to, že v tomto ohledu bude nutné prozkoumat každý unijní předpis, jestli nepřináší více administrativní zátěže než skutečného efektu. „Podnikatelé jsou nespokojení s přebujelou byrokracií,“ připomněl ministr.
„Doufám, že zároveň s radikální deregulací a screeningem všeho, co jsme doposud nahromadili, půjde tlak na větší podporu inovací, protože zaostáváme technologicky. Je to celosvětová soutěž, bohužel jsme až třetí nebo čtvrtí,“ upozornila Jourová.
S Dvořákem se shodli také na tom, že EU ve svých prioritách nesmí zapomenout ani na ochranu demokracie nebo na lepší a hlavně včasnou komunikaci. Zkrátka proto, aby lidé nebyli překvapení, co se na ně z EU „valí“.
Proti snahám věcně komunikovat o Unii jde ale podle Dvořáka globální trend polarizace. „Tu někdo, a odpusťte mi tu paranoiu, šikovně živí. Není vůbec potřeba, aby ruské nebo čínské služby zahlcovaly naše sítě hejty, ono stačí vyslat dva, tři a vždy se toho někdo chopí a už to jede,“ argumentoval ministr.
Konkrétně v Česku je prý navíc zakořeněná jakási tendence držet si od Bruselu a od všeho zahraničního distanc, dívat se na ně skrz prsty a nedůvěřivě. „Stereotyp, že nás chudáky Čechy pořád někdo komanduje a něco nám vnucuje, ten tady je. To nepůjde zlomit ani za rok, ani za pět let, to je postupný, pomalý vývoj,“ řekl Dvořák.
Naše priority a jak je prosazovat
Aby se Česko v Evropské unii „neztratilo“ a dokázalo prosadit své zájmy, musí se na nich nejdřív shodnout. „Šermuje se národním zájmem, ale neznám nikoho, kdo by byl schopen ho definovat tak, aby byl skutečně konsenzuální a celospolečenský,“ upozornil Martin Dvořák.
Základní principy jsou však prý jasné. „Pro Česko je bytostně nutné být součástí většího celku jako EU a NATO, který ochrání tuhle zemi uprostřed Evropy před ataky z východu, a který ji zaručí bezpečnost, svobodu a demokracii,“ podělil se o svůj pohled ministr.
Podle místopředsedkyně Komise Jourové patří k českým prioritám kromě obrany a bezpečnosti hlavně ekonomická prosperita, především ve formě podpory sektorů, na kterých stojí české hospodářství. V posledních letech jsou prý Češi v Bruselu hlasití zejména pokud jde o jadernou energetiku a propojení dopravních sítí.
Sami však Češi nic neprosadí, proto je zásadní hledat spojence a vytvářet různé aliance, což se podle Věry Jourové zatím moc nedaří. Spoléhat se jen na Visegrádskou čtyřku prý nestačí. „Aliance jsou čím dál tekutější, věci se řeší vertikálně i horizontálně. Myslím si, že tato metoda nám může hodně pomoct,“ uvedla komisařka.
„Hledání kamarádů“ a konstruktivní přístup se Česko podle Martina Dvořáka stále učí, pozitivní příklady, jako změna emisní normy Euro 7, ale už existují. „Ze zlobivého dítěte, které leží na zádech, kope nohama a křičí ,nechci, nechci, nechci‘ jsme dospěli do mladého muže či ženy, se kterou se dá mluvit,“ zhodnotil českou pozici. Přispělo prý k tomu jak dobře zvládnuté předsednictví Rady v roce 2022, tak český leadership při pomoci Ukrajině.
„Mně by se líbilo, kdybychom dokázali prosazovat obraz a vizi Česka jako spojnice mezi východem, západem, severem a jihem, a to nikoliv politicky, abychom se stali tím příslovečným mostem, ale abychom využili naši geografickou polohu k tomu, abychom se stali zemí tranzitu,“ uzavřel Dvořák s tím, že nemusí jít jen o dopravní sítě nebo přepravu zboží, ale také informací.
Věra Jourová je přesvědčená, že na cestě k úspěchu a většímu vlivu Česku pomůže to, když si bude více vážit lidí se zkušenostmi z Bruselu a nebude „trestuhodně plýtvat lidskými zdroji“. „Abyste pochopili, co se v nějaké věci rozhodlo včera, musíte chápat, co se v té věci rozhodlo před dvěma nebo pěti lety. Proto musíme pracovat s lidmi jako s rodinným stříbrem,“ apelovala komisařka.