Více než polovina Čechů věří, že se jí dezinformace vyhýbají, zatímco čtvrtina lidí se domnívá, že se s nimi setkala. Ukazuje to květnová analýza Středoevropské digitální observatoře médií (CEDMO). Šíření dezinformací považují za závažný problém hlavně liberální a pravicoví voliči. Nejvíce vnímaným tématem je válka na Ukrajině, názory na její řešení se ale liší podle politické orientace.
Nadpoloviční většina Čechů si myslí, že se jí dezinformace vyhýbají. Přibližně 22 procent z dotazovaných je přesvědčeno, že se během února a března nesetkali s dezinformacemi vůbec, zatímco zhruba 44 procent věří, že se s nimi spíše nesetkali. Naopak asi 26 procent Čechů a Češek věří, že se s dezinformacemi spíše setkali, a 9 procent jich je přesvědčeno, že jim byli vystaveni ve velké míře.
Jsou to zejména muži, kteří mají výrazně vyšší tendenci než ženy se domnívat, že byli vystaveni dezinformacím. Totéž platí pro starší generace a lidi, kteří používají internet méně často. Obyvatelé Prahy a Středních Čech jsou oproti zbytku České republiky častěji přesvědčeni, že dezinformacím vystaveni nebyli.
Nejsledovanějším zdrojem zpravodajství je stále televize
Nejčastějším médiem pro sledování zpravodajství je televize. Tu alespoň jednou týdně sleduje 84 procent populace, nejčastěji lidé nad 65 let. Podobně často lidé čerpají informace z online zpravodajských portálů, rozhlasu a sociálních sítí. Nejméně populární jsou tištěná média.
Pokud jde o sociální sítě a online portály, výrazně více je sledují muži než ženy, ale také svobodní lidé. Přímo z různých internetových portálů pak čerpají informace výrazně častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Míra vnímání toho, nakolik se lidé cítí být vystaveni záměrně lživým zprávám, se odvíjí právě také od druhu sledovaných médií. Jak průzkum ukazuje, setkávání se s dezinformacemi si více uvědomují ti „zkušenější“ konzumenti zpravodajství, tedy pravidelní diváci televize nebo posluchači rozhlasu. Dezinformace se k nim pak podle jejich zkušenosti nejčastěji dostávají prostřednictvím článků na webových portálech, ale také skrze diskuze na sociálních sítích. K méně jmenovaným zdrojům patří naopak hromadné e-maily.
Na otázku, zda si je veřejnost vědomá potenciální nebezpečnosti dezinformací, odpovídá průzkum kladně. Šíření dezinformací je obecně vnímáno jako poměrně závažný problém. Nejčastěji je tak hodnotí mladší ročníky, lidé z Prahy a Středních Čech a častí uživatelé internetu. Za „velmi závažný“ problém jej považují spíše liberálně orientovaní respondenti, tedy voliči pravice, voliči Petra Pavla nebo stran současné vlády. Voliči Přísahy Roberta Šlachty sice rovněž považují šíření dezinformací za problém, avšak ne tak vážný.
Ukrajina jako hlavní téma
Nejvíce rezonujícím tématem dezinformací, které respondenti zaznamenali, byla válka na Ukrajině. Ukrajinci mají v české společnosti stále výraznou podporu. Nejvyšší pak je mezi Čechy do 24 let, vysokoškolsky vzdělanými lidmi a opět respondenty z Prahy a Středních Čech.
Poměrně vysoké procento populace (27 procent) si pak přeje, aby konflikt skončil dočasným mírem bez vítězství jakékoliv strany. Nadpoloviční většina z nich věří v trvání takového míru.
Mezi časté obavy spojené s válkou patří především možnost, že konflikt potrvá mnoho let. Naopak poměrně málo lidí se obává, že by se válka mohla přenést až k hranicím ČR. Vítězství Ukrajiny si přejí spíše liberální a pravicoví voliči. Levicoví voliči si častěji přejí dočasný mír bez vítězství jedné strany, což mají společné s voliči Andreje Babiše a KSČM, v menší míře pak s voliči SPD. Levicoví voliči si také častěji přejí vítězství Ruska.
Z těch, kteří věří v možnost míru, mají nejsilnější víru v jeho trvalost konzervativní a levicoví voliči, zejména příznivci hnutí ANO, KSČM, SPD a v menší míře i ČSSD. Levicoví voliči se také častěji než pravicoví obávají, že konflikt přeroste do třetí světové války nebo že se do konfliktu přímo zapojí NATO.
