První odhady výsledků eurovoleb jsou na světě. V ČR by nejlépe dopadlo hnutí ANO

© European Union

Evropský parlament dnes zveřejnil první odhady toho, jak by mohly dopadnou květnové evropské volby. Podle projekce zůstane nejsilnějším uskupením Evropská lidová strana (EPP), euroskeptici posílí a za Česko získá nejvíce mandátů vládní ANO. 

Projekce vypracovaná agenturou Kantar Public je založena na veřejných datech průzkumů jednotlivých členských států Unie, které nebyly financovány Evropským parlamentem. Odhady budoucího složení Parlamentu mají být každé dva týdny aktualizovány, uvedla dnes ČTK.

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.

V Česku zvítězí ANO, TOP 09 neuspěje

V České republice připadá volba 21 europoslanců na 24. a 25. května. Podle průzkumu by voliči nejvíce hlasovali pro hnutí ANO Andreje Babiše, které by získalo osm křesel. ČSSD, koaliční partner ANO, by dosáhla na tři mandáty. KSČM, která vládu hnutí ANO a ČSSD podpořila by získala o jeden mandát méně. Z opozice by se ziskem čtyř mandátů nejvíce uspěla ODS. Tři křesla by pak připadla Pirátům a jedno SPD. TOP O9, KDU-ČSL ani STAN by se do europarlamentu nedostaly. Nejvíce by z nich získala KDU-ČSL se 4,8 % hlasů, TOP 09 a STAN by dosáhly na 3,8 % hlasů.

V minulých evropských volbách, které se konaly v roce 2014, získalo ANO čtyři mandáty stejně jako TOP 09 společně se STAN a také ČSSD. Zvoleni tehdy byli také tři zástupci KDU-ČSL a tři komunisté, dva zástupci ODS a jeden mandát tehdy připadl Svobodným.

Eurovolby se blíží. Co od nich očekávat?

Jaká jsou očekávání europoslanců v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu? A jaké hlavní okamžiky se v EU v roce 2019 odehrají? Na naše otázky odpovídali čeští zástupci v europarlamentu.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP)

Moc bych si přál říct, že očekávám zájem voličů, …

Budoucí podoba EP: méně europoslanců a více euroskeptiků

Nadcházející evropské volby jsou spojeny s velkým očekáváním, někteří politici i odborníci v souvislosti s nimi mluví o zásadní proměně Evropského parlamentu, a to i kvůli Brexitu. Odchod Velké Británie z EU totiž způsobí snížení počtu europoslanců ze stávajících 751 na 705. Existuje také obava, že trend posílení populistických a euroskeptických stran se promítne i do výsledků eurovoleb, rozložení sil v EP by se tak mohlo výrazněji proměnit.

Podle projekce zůstane nejsilnějším uskupením Evropská lidová strana (EPP) s celkem 183 mandáty, 29 z nich by mělo připadnout německé CDU/CSU. Socialisté na druhém místě by měli dosáhnout na 135 mandátů, třetí nejsilnější frakcí by se měla stát liberální ALDE se 75 mandáty. Součástí této frakce je i české vládní hnutí ANO.

Německá CDU/CSU bude vůbec největší národní stranou v EP, hned druhé místo ale projekce nyní přisuzuje italské Lize s 27 mandáty, která v minulých volbách získala pět křesel. Takový úspěch vládní strany s výrazně protiimigrační a často i proti EU zaměřenou rétorikou může být jedním z dokladů změn, které Evropský parlament po volbách čekají.

Antiimigrační a protiunijní strany posílí také v Německu. AfD, která v eurovolbách v roce 2014 získala sedm mandátů by v těch letošních měla podle projekce získat mandátů dvanáct. Průzkum přisuzuje větší zisk také polské straně Práva a spravedlnosti, která by si v letošních volbách měla polepšit o 5 křesel. Francouzské euroskeptické Národní sdružení (dříve Národní fronta) pod vedením Marine Le Pen by pak naopak mělo ztratit dvě křesla.

Předseda italské Ligy, Matteo Salvini navázal již v minulém roce spolupráci s Národním sdružením. S Le Penovou společně vytvořili koalici evropských populistických stran s názvem Fronta svobody. Na začátku letošního roku pak Salvini vyzval ke spolupráci také polskou PiS. „Připravujeme novou rovnováhu a novou energii pro Evropu, a Polsko s Itálií toto nové evropské jaro určitě povedou. Francouzsko-německá osa může být nahrazena osou italsko-polskou,“ prohlásil.

Osu Paříž-Berlín nahraďme italsko-polskou alternativou, vyzývá Salvini

Italský krajně-pravicový ministr vnitra Matteo Salvini ve středu prohlásil, že populisté z Itálie a Polska by měli inspirovat „evropské jaro“, které by před evropskými volbami v květnu nahradilo středo-pravicový vliv Německa a Francie.

Nárůst euroskeptiků v Evropském parlamentu, kteří by byli sjednocení a politicky silní na to, aby mohli výrazně ovlivnit jeho chod je obavou některých politiků a odborníků. „Za velké nebezpečí považuji podporu silně euroskeptickým stranám,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro EURACTIV.cz česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE).

K posílení stran nefavorizující EU a očekávané proměně EP se vyjádřil na Forum24.cz i Petr Kaniok z brněnské Masarykovy univerzity. „Výsledkem bude značně roztříštěný Evropský parlament a zpomalení, ne-li rovnou paralyzování jeho činnosti,“ napsal.

Autoři projekce připomínají, že rozdělení křesel podle frakcí odpovídá stávajícímu zapojení politických stran do nich. Od roku 2014 se však politická mapa EU a v členských zemích změnila a členství ve frakcích se může měnit či mohou v novém složení EP vzniknout zcela nové.