Průzkumy před eurovolbami? Ty spolehlivé jsou drahé a smysl mají až koncem dubna

© Shutterstock

Květnové volby do Evropského parlamentu se blíží a s nimi se začínají objevovat i různé předvolební průzkumy. Řada z nich má však podle odborníků na průzkum veřejného mínění jen malou výpovědní hodnotu.

Předvolební průzkumy pro květnové eurovolby, které každý měsíc zveřejňuje Evropský parlament, nepřinášejí Čechům žádná překvapivá čísla. Procentuální poměr mezi českými stranami totiž v podstatě odpovídá průzkumům, které se celoročně v českém prostředí objevují – dominantní je v nich ANO, Piráti a ODS mají přibližně polovinu podporovatelů, KSČM a ČSSD se pohybují pod desetiprocentní hranicí a středopravicové strany těsně nad nebo pod potřebnými pěti procenty.

První odhady výsledků eurovoleb jsou na světě. V ČR by nejlépe dopadlo hnutí ANO

Evropský parlament dnes zveřejnil první odhady toho, jak by mohly dopadnou květnové evropské volby. Podle projekce zůstane nejsilnějším uskupením Evropská lidová strana (EPP), euroskeptici posílí a za Česko získá nejvíce mandátů vládní ANO.  

Odhady pro eurovolby se ale od reálných výsledků mohou výrazně lišit. Metodika, kterou průzkum zveřejněný Evropským parlamentem použil, je totiž založena na sněmovních volbách.

„A to je metodika zcela nevhodná zejména u států s nižší volební účastí, mezi něž ČR patří. Struktura voličů, kteří volí ve volbách do Evropského parlamentu, se u nás totiž výrazně liší od těch, kteří volí do Sněmovny,“ vysvětluje ředitel Ústavu empirických výzkumů (STEM) Martin Buchtík s tím, že k urnám v tomto případě výrazně častěji chodí proevropští voliči.

Evropský parlament navíc první ze série průzkumů zveřejnil již v únoru, kdy podle Buchtíka minimálně 40 % lidí ani nevědělo, že se volby konají, natož aby měli jasno, koho budou volit. „Mimo jiné i proto, že nebyly jasné koalice, které různá politická uskupení uzavřou,“ doplnil expert.

Pozor na průzkumy na objednávku

Problémy se objevují i u dalších předvolebních průzkumů. Příkladem je netransparentní průzkum agentury Phoenix research pro Blesk zprávy, který namísto ANO favorizuje Piráty.

„Nevíme, co předcházelo položení otázky na volební preference. Nevíme, jak určovali volební účast, která v podstatě stanoví, kteří respondenti vstoupí do výpočtu volebních preferencí. Nevíme nic,“ komentoval průzkum odborník na volební chování Lukáš Linek ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Další kategorii představují průzkumy objednané politickými stranami. Podle Linka problém nastává ve chvíli, kdy média výsledky převezmou, ale neoznačí jejich původ. „To považuji za lotrovinu a takového novináře bych vyhodil z média. Politické strany to mohou zkoušet, ale novinář toto nesmí dopustit,“ uvedl Linek.

Buchtík k tomu dodává, že lidé by měli sledovat výzkumy agentur a institucí, které transparentně zveřejňují metodiku a své výstupy publikují již dlouhodobě. Doporučuje také sledovat vývojové trendy v delším časovém horizontu. Rozdíly jednoho až dvou procent, ze kterých vznikají „nejdramatičtější titulky“, jsou totiž podle něj z pohledu výzkumu zanedbatelné posuny.

V evropských volbách kandiduje v České republice 40 uskupení

Pro letošní volby do Evropského parlamentu přihlásilo své kandidáty na ministerstvu vnitra 40 uskupení. Je jich o jedno více než při eurovolbách před pěti lety. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila dnes v 16:00.

Recept na spolehlivý volební model

Buchtík vyjmenoval tři podmínky, které by musel model pro eurovolby splňovat, aby se dal považovat za spolehlivý. Za prvé je při nízké účasti potřeba oslovit více lidí než běžně, standardní reprezentativní vzorek tisíce dospělých je nutné rozšířit na více než dva tisíce respondentů. To s sebou ovšem také nese vysoké finanční náklady.

Je také podle něj vhodné, aby model vytvořila firma nebo instituce, která se volbami zabývá dlouhodobě.

„Zatímco výzkumy účast u voleb do Sněmovny identifikují poměrně přesně, u tzv. voleb druhého řádu, tedy těch, které jsou vnímány jako méně důležité, je deklarovaná účast výrazně nadhodnocená,“ uvádí. S daným problémem si podle něj můžou poradit jen ty firmy nebo instituce, které mají zkušenost s řadou voleb v minulosti a mají k nim dostatečné datové podklady.

Poslední podmínkou je, že bude průzkum k eurovolbám vznikat na konci dubna nebo v květnu. „Teprve tehdy se bude veřejnost volbami zabývat. Do té doby spíš zjišťujeme obecné volební sympatie než specifické preference voleb do EP,“ zdůrazňuje Buchtík.

Nabízí se tedy otázka, jestli má vůbec smysl zveřejňovat průzkumy několik měsíců před volbami. Podle Linka jak pro koho – agentury tím budují své jméno, mají levnou reklamu a média zase „mají co tisknout“.

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.

Chování voličů ovlivňují i průzkumy samotné

Oba odborníci se shodli na tom, že i samotné průzkumy mají na rozhodování voličů vliv, a to různým způsobem. Podle Linka je ovšem velice obtížné přesně určit, jak významný tento vliv je.

Experti poukázali například na důležitost pětiprocentní hranice při rozhodování voličů o tom, komu svůj hlas hodí. „U stranických voleb je pro voliče důležité, aby jeho hlas nepropadl. Je tedy podstatné pětiprocentní kvórum,“ podotkl Buchtík.

Podle Linka tím v českém prostředí průzkumy mohou přispívat ke stabilitě. „Důležitou součástí voličského rozhodování je jeho strategický aspekt. Voliči chtějí svým hlasem ovlivnit, kdo se dostane do parlamentu a bude moci vládnout. Málokdo chce svůj hlas hodit mikrostraně s desetinou procenta podpory,“ vysvětlil Linek.

„Nové strany se přes pět procent v průzkumech málokdy přehoupnou, tím pádem je nikdo nezvažuje, tím pádem se nepřehoupnou a tak dále. Jakmile se nové straně podaří překonat v průzkumech tuto hranici, má v uvozovkách vyhráno,“ uzavřel.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskuteční již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Stejně jako v roce 2014, si budou moci Češi zvolit 21 zástupců, a to 24. a 25. května 2019.