Končící Junckerovu Komisi ohodnotil průzkum. Jakého „skóre“ dosáhli Jourová a spol.?

© European Commission

Blíží se konec Evropské komise pod vedením Jean-Clauda Junckera a nastává čas rekapitulace. Rozsáhlý průzkum ocenil výkon současného kabinetu na 46 %, po nové Komisi chtějí respondenti například zajištění větší demokratičnosti EU.

Nově zveřejněný průzkum zahrnující širokou škálu firem, politiků, obchodních asociací, médií, neziskových organizací nebo akademiků z evropských zemí měl za úkol zjistit, jak zmíněné strany hodnotí dosavadní práci eurokomisařů pod vedením Jean-Clauda Junckera. Ten vede Evropskou komisi od roku 2014 a před sebou má posledních několik měsíců v této pozici.

„Současná sestava Komise byla v úřadu v jednom z nejbouřlivějších období unijní historie. Během pětiletého mandátu se musela vyrovnat se sérií krizí, od brexitu po narůstající nacionalismus, migraci nebo kolaps bankovního sektoru,“ připomněla Karen Massinová, ředitelka komunikační agentury Burson Cohn & Wolfe, která společně se serverem EURACTIV.com průzkum zorganizovala.

1769 respondentů přiřazovalo k výkonům členů EK od jednoho do deseti bodů, výsledkem je průměrné procentuální skóre. Celá Komise si odnesla 46 %, což se sice může zdát jako málo, kabinety v minulosti však údajně vykazovaly podobné výsledky. Práci samotného předsedy Junckera dotázaní ohodnotili na více než 44 %. První místopředseda Frans Timmermans na tom byl o něco lépe, necelých 47 %, a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová získala ještě lepší hodnocení – bezmála 50 %. „Vítězem“ celé ankety není žádný člen Komise, ale hlavní unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier. Jeho skóre se zastavilo na hodnotě 57 %.

Mayová jednala s Junckerem o irské pojistce. Standardní hranice je pro ně nepřijatelná

Britská premiérka a předseda Evropské komise dnes vedli „konstruktivní rozhovory“ o irské pojistce.

„Premiantka“ Vestagerová

Mezi řadovými komisaři a komisařkami svým skóre vyniká Margrethe Vestagerová, dánská eurokomisařka pro hospodářskou soutěž. Jako jediná se dostala přes padesátiprocentní hranici (50,2 %) a mnozí ji označují jako „nejjasnější hvězdu“ Junckerovy Komise.

„Vestagerová dohlížela na důsledné prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory. Do pole své působnosti zařadila vyhýbání se daňovým povinnostem, což podle ní odporuje pravidlům svobodného a spravedlivého trhu. Zaměřila se na společnosti Fiat, Starbucks, Amazon a McDonald’s, které podle ní účelově nastavily svou korporátní strukturu tak, aby snížily objem placených daní,“ shrnuje její působení průzkum. Za zmínku pak stojí také její mnohamiliardové pokuty společnostem jako Google nebo Apple.

Součástí průzkumu byla i otázka, kdo by měl stát v čele EK v příštím období. Právě Vestagerovou by v pozici předsedkyně rádo vidělo 20 % oslovených. Manfreda Webera, současného favorita souboje o křeslo šéfa Komise, by vybraly například pouze 4 % respondentů.

Co se týká dalších výkonů komisařů, jen několik z nich se dostalo přes hranici 30 %. Pouze 19 % získal Maďar Tibor Navracsics, jehož oblastmi jsou vzdělávání, kultura, mládež a sport, a zařadil se na poslední příčku. Eurokomisař pro energetickou unii ze sousedního Slovenska Maroš Šefčovič si odnesl rovných 30 %.

Česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, se může pochlubit skórem 29,2 %. Průzkum si všímá její práce v otázce ochrany osobních údajů (GDPR) nebo jejího tlaku na technologické giganty po zjištění, že ilegální sběr dat ze sociálních sítí jako Facebook přispěl k ovlivňování voleb v evropských zemích. „Navrhla pravidla v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu skrze virtuální měny, nebo pomohla se založením úřadu evropského veřejného žalobce,“ stojí mimo jiné dále v reportu.

Rumunsko vrací úder Komisi. Začalo vyšetřovat Timmermanse a Jourovou

Spor EU a Rumunska o stav soudnictví v této východoevropské zemi se dostává do další fáze. Nový rumunský úřad začal s vyšetřováním členů EK Franse Timmermanse a Věry Jourové. Komisaři jsou ovšem podle všeho chráněni imunitou.

Podoba a priority budoucí Komise

Průzkum se ptal na sérii dalších otázek, včetně spokojenosti se současným genderovým a etnickým složením Komise nebo se systémem jejího fungování. Poměr zastánců a odpůrců zachování výběru předsedy EK v návaznosti na výsledek voleb do Evropského parlamentu (systém tzv. spitzenkandidátů) je téměř vyrovnaný (44 % pro, 40 % proti, 16 % neví).

Většina respondentů (58 %) by snížila současný počet 28 komisařů, zatím platí pravidlo „jeden komisař za každý členský stát“. O redukci se hovořilo už při minulých revizích primárního práva EU, nakonec se ale zůstalo u zmíněného počtu. Se „zeštíhlením“ Komise souvisí i další otázka průzkumu, ze které vyplynulo, že by respondenti uvítali sloučení některých generálních ředitelství Komise či jejich úplné zrušení.

Mezi hlavní priority, na které by se měla nová Evropská komise podle výsledků soustředit, patří životní prostředí a klima (38 %), posílení demokratických principů EU (28 %), migrace (24 %) nebo hospodářství (24 %).

Kompletní výsledky průzkumu jsou k dispozici k nahlédnutí. O složení nové Komise by se mělo rozhodnout začátkem léta.

EU má „problémy ve strojovně“, dosáhnout shody je stále obtížnější

Protievropská hnutí nabývají na síle a hledání shody mezi členskými zeměmi EU se komplikuje. Za hranicemi EU se přitom odehrávají krize, na které by měla Unie rychle a jednotně reagovat.