Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval

Jan Zahradil (ODS, ECR) v debatě s dalšími pěti kandidáty na příštího předsedu Evropské komise © EURACTIV.cz

Volby do Evropského parlamentu čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Česko a „nové“ členské státy v bruselské předvolební debatě, která svým pojetím připomínala show typu The Voice, pomyslně reprezentoval dlouholetý europoslanec za ODS a nyní kandidát evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. Utkal se mimo jiné s hlavním favoritem na vítězství Manfredem Weberem, německým lídrem evropských lidovců, a nesouhlasil například s jeho návrhem na zvyšování pravomocí EU v zahraniční politice.

Lídři řešili také obchodní vztahy se světovými giganty nebo stále palčivé téma migrace. Hlasitý kandidát socialistů a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si v této oblasti „kopl“ do zemí střední a východní Evropy, které podle něj „musí projevit více solidarity, jinak hrozí obnovení vnitřních hranic.“

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Klimatická změna, digitální daň

Průzkumy v unijních zemích ukazují, že kromě migrace je pro velkou část Evropanů klíčová také otázka životního prostředí a boj proti změnám klimatu. Moderátoři diskuse v prostorách Evropského parlamentu se kandidátů ptali na to, jestli má smysl podporovat progresivní změny, když to může znamenat ohrožení průmyslu a úbytek pracovních míst.

Reprezentantka Zelených Ska Kellerová nebo Frans Timmermans prosazovali ambicióznější politiku ochrany klimatu, zatímco Weber byl zdrženlivější. Zahradil zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude mít racionální cíle a bude sociálně udržitelné.

Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.

Jako ryba ve vodě se cítila kandidátka evropských liberálů (ALDE) a současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v tématu zdanění velkých digitálních firem, ve kterém se za svůj současný mandát vyznačovala tvrdým přístupem vůči firmám jako Facebook nebo Google. Navrhla jednotnou celoevropskou digitální daň, s čímž souhlasili i další kandidáti.

Podle Manfreda Webera by se tato otázka na úrovni EU neměla řešit jednomyslně, ale většinovým hlasováním. Oponentem byl ostatním opět Zahradil, který vyjádřil své přesvědčení, že zdanění by mělo zůstat v kompetenci členských států a „panevropská“ daň není dobrý nápad.

Google dostal od Evropské komise rekordní pokutu

Google dostal od Evropské komise zatím největší pokutu v historii za zneužívání dominantního postavení na trhu. Společnost má 90 dní na to, aby věci napravila, jinak jí budou hrozit penále ve výši pěti procent průměrného denního obratu.

Mladí nezaměstnaní

Problémem v mnoha unijních zemích je nezaměstnanost, a to především u mladých lidí. Reprezentant Evropské levice Nico Cué jako jedno z možných řešení navrhl zavedení celoevropské minimální mzdy, s čímž souhlasil například i Timmermans. Podle Zahradila se problémy v jednotlivých zemích výrazně liší, a proto je zapotřebí přístup „ušitý na míru“ každému z nich. „Evropská komise nevytváří pracovní místa, to firmy. Jejím úkolem je vytvořit jim k tomu vhodné prostředí,“ nechal se slyšet člen ODS.

V závěrečných příspěvcích kandidáti především vyzvali k účasti u eurovoleb, která podle statistik neustále klesá. V Česku přišlo v roce 2014 k volebním urnám okolo osmnácti procent voličů. Letošní volby se uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května, výsledky z celé EU budou známy v neděli.

Souvislosti

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.