Je to oficiální, vláda na post české eurokomisařky nominovala Věru Jourovou

© European Union, 2019

Dnes česká vláda na prvním zasedání po vládních prázdninách definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové na pozici evropské komisařky za Českou republiku. Dnešek je zároveň posledním dnem, kdy mají členské státy EU nominace odevzdat.

Předtím, než Věru Jourovou potvrdila vláda, prošla její nominace ještě sněmovním výborem pro evropské záležitosti.

Vláda nakonec dostála tomu, o čem se v souvislosti s navržením českého zástupce do Evropské komise v médiích v posledních dnech hovořilo, a sice, že nominaci potvrdila až v nejzazší možný termín. Premiér Andrej Babiš totiž již dříve informoval o tom, že Česko musí poslat svou nominaci do Bruselu nejpozději 26. srpna.

Nominace je pro Jourovou „obrovská čest, obrovský závazek a obrovská zodpovědnost“, uvedla dnes na brífinku. Evropská unie podle ní bude muset řešit například novou situaci v obchodní politice, rostoucí vliv Číny, brexit, technologické změny či klimatickou změnu.

Eurokomisařka Jourová patří podle časopisu Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa

Komisařka Evropské unie pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo golfová hvězda Tiger Woods.

Osvědčená Jourová

Jourová v posledních pěti letech působila jako eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost příležitostí mužů a žen. „Myslím si, že svoje stávající portfolio odevzdávám v dobré kondici,“ uvedla a dodala, že doufá, že z její práce bylo patrné, že při jejím výkonu pamatovala na běžného občana.

Pro příští mandát chce Česko pro Jourovou získat nějaké vlivnější, ekonomické portfolio. Velký důraz na zisk takového portfolia kladl opakovaně Andrej Babiš. Jourová dnes uvedla, že neví, jaké portfolio jí bude přiděleno. Prozradila ale, že „nemůže vykonávat to, co doteď“, takže u stávajícího portfolia v budoucím období nezůstane.

Jasněji ohledně portfolia bude až později, ve středu odpoledne totiž Jourovou čeká oficiální schůzka s budoucí předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, na které bude česká eurokomisařka usilovat o zisk ekonomického portfolia.

„Budu [Ursule von der Leyenové] opakovat to, že bychom chtěli pro ČR, a tedy pro mě, získat silné, ideálně ekonomické portfolio. Ať už je to digitální ekonomika, zahraniční obchod, vnitřní trh, popřípadě některé další portfolio,“ přiblížila české ambice Jourová. Vzhledem k boji o portfolia Jourová uvedla, že její dřívější působení v Komisi představuje velkou výhodu.

Silnější portfolio by Jourová jakožto pokračující eurokomisařka mohla získat i podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) nebo vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Podle Hamáčka či ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) Jourová prokázala v komisi své schopnosti. Plnou podporu měla Jourová také od ministra zemědělství Miroslava Tomana či ministryně práce Jany Maláčové (oba ČSSD).

Kromě toho bude Jourová usilovat také o pozici místopředsedkyně komise, kde má podle ní vzhledem k členství v politické skupině Obnova Evropy (RE) a k genderové a geografické vyváženosti šanci uspět.

Jourová také připomněla, že Evropská komise sice legislativu navrhuje, ale schvalují ji evropští státníci a Evropský parlament. Svůj budoucí mandát chce vykonávat stejně, jako ten první „s plným nasazením a se snahou dělat práci ku prospěchu evropských občanů.“

Jourová v boji o portfolia. Co měli eurokomisaři Špidla nebo Füle na starosti v minulosti?

Českou zástupkyní v nově složené Evropské komisi by se i podruhé měla stát Věra Jourová. Češi usilují o jedno z ekonomických portfolií, v minulosti měli na starosti především sociální a spotřebitelská témata.

Známí jsou i kandidáti z ostatních zemí EU

Po dnešku by měla mít budoucí předsedkyně Evropské komise von der Leyenová k dispozici nominace ze všech členských států. Podle ČTK nebyli do dnešního dne známí kandidáti z Itálie, která čelí politické krizi a z Francie.

Osm potenciálních komisařů pochází z Evropské lidové strany (EPP). Rakousko nominovalo současného komisaře Johannese Hahna, podobně jako Bulharsko Mariju Gabrielovou. Kypr vyšle někdejší šéfku Parlamentního shromáždění Rady Evropy Stellu Kyriakidisovou, Řecko dosavadního mluvčího EK Margaritise Schinase, Irsko současného komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana a Lotyšsko stávajícího komisaře pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise. Maďarsko nominovalo nováčka Lászlóa Trócsányie (členství maďarské vládní strany Fidesz v EPP je ale pozastavené) a Chorvatsko Dubravku Šuicaovou.

K socialistům se v tuto chvíli řadí deset komisařů. Z Finska má nově přijít Jutta Urpilainenová, stejně jako z Lucemburska Nicolas Schmit, ze Španělska Josep Borrell, ze Švédska Ylva Johanssonová a z Malty někdejší miss této země a doktorka politické sociologie Helena Dalliová. Rumunsko nominovalo Rovanu Plumbovou a Dana Nicu a Portugalsko Pedra Marquese a Elisu Ferreiraovou. Zůstat mají stávající komisaři Frans Timmermans z Nizozemska a Slovák Maroš Šefčovič.

Z rodiny liberálů pak přišli čtyři komisaři, kromě Jourové také stávající dánská komisařka Margrethe Vestagerová nebo nováček Kadri Simsonová z Estonska a o víkendu se skupina známých nominantů rozrostla o belgického ministra zahraničí Didiera Reynderse.

Teprve osmadvacetiletý litevský kandidát Virginijus Sinkevičius patří k zeleným, Slovinec Janez Lenarčič je nezávislý a Polák Krzysztof Szczerski je členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v parlamentu patří k pravici (ECR).

Nastupující předsedkyně von der Leyenová členské země vyzvala, aby nominovaly vždy dva kandidáty, jednu ženu a jednoho muže. Chtěla mít jistotu, že bude moci vybrat genderově vyvážený tým eurokomisařů. Její výzvu ale dosud vyslyšelo pouze Portugalsko a Rumunsko.

Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou

Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.

Osud kandidátů je ale nejistý

Úkol sestavit komisi ale nebude jednoduchý, neboť von der Leyenová, jejíž nominaci schválil v červenci Evropský parlament jen o několik hlasů, musí naslouchat požadavkům politických stran, připomněla agentura AFP.

Jednotlivé komisaře budou v září nejprve „grilovat“na slyšení podle jejich možného budoucího portfolia příslušné výbory Evropského parlamentu. Poté bude novou EK jako jeden celek 22. října schvalovat na svém plenárním zasedání Evropský parlament.

Nominovaní kandidáti se ale nezbytně nutně nemusí stát novými komisaři. Von den Leyenová může vlády požádat, aby určily někoho jiného, a také Evropský parlament má právo po slyšení ve výborech kandidáty odmítnout. Stávající předseda EK Jean-Claude Juncker se dal nedávno slyšet, že při sestavování své komise odmítl šest kandidátů a k dalším změnám jej přiměl europarlament, než jeho komisi v roce 2014 schválil.

To dnes potvrdila i mluvčí stávající Komise Mina Andreevová, která uvedla, že ne všichni kandidáti navržení členskými státy Evropské unie se nakonec stanou eurokomisaři. Odmítla však spekulovat o jakýchkoli jménech možných nových eurokomisařů.

Sestavení nové EK je politicky delikátní úkol, neboť členské státy mají velké ambice a hodně z nich požaduje ekonomická portfolia, která patří k nejprestižnějším, řekl AFP zdroj z Komise. Manévrovací prostor von der Leyenové je navíc omezený, protože šéfové států a vlád jí již „vnutily“ dva místopředsedy, nizozemského socialistu Timmermanse a dánskou liberálku Vestagerovou.

Stávající Komise pod vedením předsedy Junckera skončí k 31. říjnu. Ta nová začne pracovat od 1. listopadu.

Končící Junckerovu Komisi ohodnotil průzkum. Jakého „skóre“ dosáhli Jourová a spol.?

Blíží se konec Evropské komise pod vedením Jean-Clauda Junckera a nastává čas rekapitulace. Rozsáhlý průzkum ocenil výkon současného kabinetu na 46 %, po nové Komisi chtějí respondenti například zajištění větší demokratičnosti EU.