Tento článek je součástí Special reportu: Eurovolební programy: Co české politické strany slibují voličům?
Otázka budoucnosti Evropské unie se ve volební kampani tak trochu scvrkla do debaty o osudu Green Dealu a migračního paktu. V programech se však strany a hnutí věnují i tomu, jak by se v budoucích letech mělo na úrovni Evropské unie hlasovat, zda by měla projít reformou včetně otevření základních Smluv, nebo zda by se měla rozšířit o další členy.
Vybrané strany a koalice (ANO, SPD a Trikolora, Stačilo!, Spolu, STAN, Piráti) se v představě o budoucnosti EU nepřekvapivě neshodují. Zatímco koalice SPD s Trikolorou, Stačilo a ANO se jasně staví proti prohlubování politické integrace, na druhé straně stojí Starostové a Piráti, kteří si to v řadě věcí dovedou představit. Pozice Spolu je, jak koalice sama naznačuje v programu, asi někde uprostřed. Odmítá velkou reformu, není ale apriori proti větší spolupráci v řadě oblastí.
S případnou proměnou EU je pevně svázaná i otázka rozšíření Unie – má-li se rozšířit, musí se změnit, zní už léta, a v poslední měsících velmi intenzivně, z institucí i od členských států. V programech je rozšíření ovšem spíše upozaděno.
ANO
Podle hnutí ANO potřebuje EU „reformovat“, s ohledem na budoucí vývoj evropské integrace by to ovšem mělo ve vidění hnutí znamenat spíše krok zpět než vpřed. „Hlavní roli v Evropské unii musejí znovu hrát suverénní národní státy,“ píše hnutí v programu.
ANO tedy chce zachovat jednomyslné hlasování na úrovni Evropské rady a nechce dávat více pravomocí do rukou Evropské komise a Evropského parlamentu. V souvislosti s Evropským parlamentem se staví například proti zavedení jednotné evropské kandidátky, která je jedním z bodů v rámci návrhu na reformu eurovoleb. Reforma však momentálně spí, protože na ní není shoda.
Jak ale v rozhovoru pro EURACTIV.cz uvedla lídryně kandidátky ANO Klára Dostálová, o jednu pravomoc víc by si podle ní europarlament přece jen zasloužil. „Určitě nejsem pro koncentraci moci v Bruselu. Ale myslím si, že by to mohlo být hodně podobné národním parlamentům, to znamená, že by Evropský parlament mohl mít i nějakou zákonodárnou iniciativu,“ řekla. Právo navrhovat legislativu má totiž v současné době pouze Evropská komise.
Co se týče budoucího půdorysu evropského bloku, z vyjádření Kláry Dostálové plyne, že se hnutí proti rozšíření Evropské unie nestaví. „Bude však nutné na něj nahlížet z několika úhlů pohledu,“ upozornila Dostálová. A to zejména kvůli tomu, jak by rozšíření Unie o řadu států dopadlo na finanční benefity, které členství v EU dnes Česku přináší.
„Rozšíření Evropy je určitě žádoucí z pohledu bezpečnosti Evropy a dokončení Schengenu. Proto jednoznačně ano. Na druhou stranu, jakmile dojde k rozšíření Evropy, tak se taky můžeme bavit o 35 státech v EU. Nejpozději v roce 2025 se začne rozjednávat víceletý finanční rámec. No, a teď půjde o to, že pokud do toho budou vstupovat ty další země, budeme muset uplatňovat politiku soudržnosti vůči těm méně vyspělejším státům. Tak se z ČR stane čistý plátce, což budeme muset samozřejmě vážit na miskách,“ míní Dostálová.
Samotný program hnutí ANO se otázce rozšíření EU věnuje jen do té míry, že zmiňuje potřebu dokončit schengenský prostor a přijmout do něj Bulharsko, Rumunsko a státy západního Balkánu, a to v rámci boje s nelegální migrací.
SPD+TRIKOLORA
Podobně jako v případě hnutí ANO se koalice SPD a Trikolory vymezuje proti posilování pravomocí unijních institucí. Jak uvádí její program, případně zvolení politici chtějí v europarlamentu zabránit dalšímu „předávání pravomocí do Bruselu“ a pokusit se „získat maximum pravomocí zpět“. A to dokud nebude Evropská unie „rozpuštěna a nevznikne organizace úzce spolupracujících evropských suverénních národů“.
Koalice také podporuje vystoupení Česka z Evropské unie. Členství země by proto mělo být opět předmětem celostátního referenda. „Jsme přesvědčeni, že nastal čas, aby mohli občané České republiky po dvaceti letech vyjádřit ke členství v Evropské unii svůj názor v celostátním referendu,“ uvádí koalice v programu.
I lídr koaliční kandidátky a člen SPD Petr Mach by v případném referendu hlasoval pro vystoupení Česka z Unie. Pokud by ovšem v Unii fungovalo jednomyslné hlasování o všem, důvod pro takový hlas by ztratil, jak uvedl v rozhovoru pro podcast EURACTIV.cz Evropa zblízka.
Rozhovory s dalšími lídry eurovolebních kandidátek najdete tady.
Naopak pro Zuzanu Majerovou, předsedkyni Trikolory a trojku na kandidátce, je Evropská unie „nereformovatelná“, jak se v minulosti několikrát vyjádřila.
Koalice vzhledem ke svému postoji vůči EU a českému členství v ní v programu nijak neřeší otázku rozšíření bloku o další země.
STAČILO!
Koalice Stačilo! se staví odmítavě proti prohlubování evropské integrace, chce „stejné postavení a práva pro všechny členské země EU“ a dokonce zavést právo pro národní parlamenty „vetovat připravované právní normy EU“. Pravomoc navíc by si lídryně kandidátky, předsedkyně KSČM a současná europoslankyně Kateřina Konečná, přála také pro Evropský parlament. Stejně jako v případě Kláry Dostálové jde o legislativní iniciativu, jak sdělila na dotaz redakce.
Co naopak koalice odmítá, je další omezování jednomyslného hlasování a „posílení role Bruselu v zahraniční politice“. Podobně jako SPD a Trikolora také zmiňuje zavedení referenda.
V některých oblastech však chce koalice postupovat společně, celoevropsky. Příkladem je třeba legislativa upravující minimální mzdu – tedy agenda, která je co do rozdělení pravomocí v rukou zejména národních států. Podle Konečné však nejde o prohlubování integrace v této oblasti, nýbrž o „nastavení pravidel“ tam, kde si s tím samotné členské státy neporadí, jak řekla v podcastu Evropa zblízka.
Rozšiřováním Evropské unie se koalice v programu nezabývá. Loni se však Konečná na půdě europarlamentu vyslovila proto, aby Unie přijímala pouze ty státy, které naplňují podmínky vstupu, tzv. kodaňská kritéria.
„Jejich naplnění se požaduje po všech státech, co mají zájem vstoupit do Evropské unie. A je to tak správně. Jistě bychom nechtěli přijmout zemi, která porušuje práva menšin či zemi, kde korupce dusí veškeré zásady právního státu a ničí lidské životy. V současnosti však neustále slyšíme, že Ukrajina, která je jedním z nejzkorumpovanějších států v Evropě, kde jsou práva národnostních menšin zásadním způsobem porušována a kde opozice čelí pronásledování, patří do Evropské unie. Ráda bych proto připomněla jako občanka státu, jenž kodaňská kritéria naplnil, že neexistuje žádná zrychlená cesta pro vstup do Evropské unie, a že žádný stát, který předtím tato kritéria nenaplnil, do Evropské unie rozhodně nepatří,“ řekla.
SPOLU
Přístup koalice k budoucnosti EU leží zřejmě někde mezi dvěma extrémy, proti kterým se v programu vymezuje. Jde o prosazovaní „rozkladu EU a destrukci všeho dobrého, co nám evropská integrace přinesla“ na straně jedné a „nerealistického evropského superstátu, ve kterém by se jednotlivé země rozpustily“ na straně druhé.
V řadě konkrétních věcí je koalice pro posílení spolupráce na evropské úrovni, v řadě zase ne. Příkladem „Spolu pro“, jak koalice v programu nazývá body, které podporuje, může být třeba sjednocování pravidel pro digitální ekonomiku nebo „postupné rozšiřování EU o státy východní a jihovýchodní Evropy, včetně Ukrajiny“. Naopak ve „Spolu proti“ voliči najdou například společnou evropskou armádu, „revizi základních smluv EU, pokud by měly znamenat změnu stávající podoby dělby pravomocí mezi EU a členské státy“ nebo „rušení práva veta v klíčových oblastech zahraniční politiky, obranné politiky nebo daní“.
Co se týče pravomocí Evropské unie, ty by měly podle koalice zůstat zhruba takové, jaké jsou dnes. Ani sami kandidáti by si nechtěli připsat nové kompetence. Minimálně to platí pro lídra kandidátky a současného europoslance Alexandra Vondru z ODS, který je spíše proti tomu, aby Evropský parlament, tedy europoslanci, získal právo legislativní iniciativy.
„Nejsem toho velkým příznivcem. Konstrukt, že Komise je ta, která předkládá návrhy legislativy, podle mě dává smysl. Role Parlamentu je posílená při schvalování Komise a dokonce i při kontrolní činnosti. Je spíš důležité ohlídat – většinově –, aby Komise byla lepší než ta současná. To je možná účinnější nástroj, než začít dělat nějakou revoluci tímhle směrem,“ řekl v podcastu Evropa zblízka.
STAN
„Evropa potřebuje reformu, aby dokázala ustát současné krize a uměla na ně lépe reagovat,“ míní v programu hnutí Starostové. Pokud jde právě o volební programy a otázku budoucí podoby Evropské unie, jde hnutí v porovnání s ostatními zmíněnými stranami co do prohlubování evropské integrace zřejmě nejdál. Podle programu „budeme úspěšní jen tehdy, pokud budeme postupovat jednotně“.
Prosazování společného postupu se pak propisuje v řadě oblastí od zahraniční politiky –„Podporujeme hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU v zahraniční politice“ – až po zdravotnictví – „Budeme prosazovat jednotný rámec standardů na základě zavedených praxí napříč EU pro sdílení zdravotnické dokumentace“.
„Jsme připraveni diskutovat o hlubší reformě zakládajících smluv, kde by to bylo prospěšné. Jednou z oblastí, kde by tato reforma přispěla, je úprava pravomocí ve zdravotnictví, aby mohla vzniknout plnohodnotná zdravotní unie,“ dodává program.
Reformu by hnutí neodmítlo ani v případě evropských voleb. Na rozdíl od hnutí ANO by bylo pro nadnárodní kandidátku. „Podporujeme větší harmonizaci pravidel voleb do Evropského parlamentu. Jednou z možností, jak posílit evropský rozměr voleb, je vytvoření speciálního nadnárodního volebního obvodu vedle národních obvodů, ve kterém by Evropané volili své zástupce společně,“ řekla redakci lídryně kandidátky Danuše Nerudová.
Pozitivně se hnutí staví také k rozšíření EU. Podle Starostů to představuje ekonomickou příležitost. Země však musí splňovat podmínky pro vstup do EU.
PIRÁTI
„Evropský hlas je dostatečně silný jedině tehdy, když postupujeme společně,“ míní podobně jako Starostové ve svém programu Piráti. Na řadě bodů se v otázce budoucí podoby evropské integrace také shodnou. Odpovídají tomu alespoň programové teze, které slibují podporu společného postupu v oblasti zdravotnictví a jednotnější zahraniční politiku.
Konkrétně o reformě, která by řešila budoucí podobu Unie, však program nehovoří. Podporu ale – podle vyjádření lídra pirátské kandidátky a současného europoslance Marcela Kolaji – má změna hlasování, a to přechod z jednomyslného na většinové. „Myslím, že i v oblastech, jako je daňová nebo zahraniční politika, je třeba přejít na nějaký typ většiny, protože veto je mnohdy zneužíváno, například Viktorem Orbánem,“ řekl.
V podcastu Evropa zblízka se Kolaja vyslovil také pro zavedení legislativní iniciativy Evropského parlamentu, připomněl však, že „Evropský parlament nemůže sám sobě přidat nové pravomoci.“ Evropské volby jsou ale podle něj dobrým nástrojem pro to, aby strana dala najevo, co chce prosazovat na všech různých úrovních.
Pirátský program zmiňuje také rozšíření Evropské unie. Konkrétně ale pouze v souvislosti s Ukrajinou. „Ukrajina si zaslouží být v budoucnu členkou Evropské unie, o což se budeme aktivně zasazovat,“ slibují Piráti.
