Evropský parlament se jen dva měsíce před volbami „přepnul do pohotovostního režimu“, a to kvůli skandálu s podplácením politiků ve prospěch šíření ruské propagandy. Instituce rychle vymýšlí, jak tomuto vlivu co nejlépe zabránit, na stůl se vrací reformy.
Česká kontrarozvědka BIS minulý týden odhalila proruskou vlivovou operaci v Evropě, do které byl zapojený web Voice of Europe. Ten údajně platil za šíření proruské propagandy zatím nejmenovaným evropským politikům, možná včetně poslanců Evropského parlamentu, jak upozornil belgický premiér Alexander De Croo.
Česká a německá média informovala o tom, že do skandálu je zapletený i Petr Bystroň, dvojka německé krajně pravicové strany AfD pro eurovolby a současný poslanec německého Bundestagu.
V návaznosti na skandál chtějí europarlamentní frakce projednat toto téma na plénu a přijmout k němu usnesení.
Liberální frakci Renew Europe to však nestačí. Žádá daleko přísnější prověrky zaměstnanců Evropského parlamentu, hlavně těch, kteří se účastní citlivých jednání. Parlament už teď zavazuje své zaměstnance k dodržování právních a etických pravidel. Školení a bezpečnostní prověrky pro osoby, které nakládají s utajovanými informacemi, však pouze doporučuje.
Přísnější kontrola organizace akcí na půdě Parlamentu, zvaní hostů do jeho budov a přístupu ke komunikačním platformám EP. Tyto body se teď europoslanci snaží skrze pozměňovací návrhy prosadit do zprávy o udělení absolutoria rozpočtu EU. Právě tento typ zprávy se často využívá k nastolování politických témat.
„Jde o to zdůraznit, že potřebujeme, aby Evropský parlament a všechny instituce EU měly dostatečné zdroje na ochranu informací před manipulačními kampaněmi před volbami, a upozornit na naše obavy ze zahraničního vměšování a dezinformační kampaně,“ uvedl mluvčí Renew pro Euractiv.
Frakce Renew očekává, že ostatní politické skupiny její návrhy jasně podpoří.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola (EPP) ve středu 3. dubna zdůraznila, že instituce je „ve stavu vysoké pohotovosti“.
„Nebojíme se, víme, jak je společně zastavit. (…) Do evropských voleb zbývá něco málo přes 60 dní. Víme, co je v sázce. Vědí to ale i ti aktéři, kteří zajdou nevím jak daleko, aby se pokusili narušit náš demokratický proces,“ prohlásila.
Kvůli napjatému časovému harmonogramu nejde čekat, že by předsedkyně EP představila nějaké nové reformy ještě před volbami, europoslanci jsou však „velmi znepokojení“ a „ochotní jednat“.
„Je to nová úroveň hrozby,“ řekl Euractivu Brando Benifei, vedoucí europarlamentní delegace italských socialistů Partito Democratico.
Skandál podle něj odhalil, jak mohou zahraniční aktéři systematicky ovlivňovat evropskou demokracii. „Musíme být nyní velmi opatrní, abychom dobře pochopili, co se stalo, a přijali potřebná rozhodnutí,“ zdůraznil.
„Bezzubá“ reforma
Podle Nicka Aiossy, ředitele Transparency International (TI) EU, by tento skandál „mohl být závažnější než Katargate“, a měl by „přinést skutečné reformy, které by vymýtily tuto kulturu beztrestnosti“.
V roce 2022 spustil skandál s úplatky europoslanců a zaměstnanců EP, do něhož byly zapojeny Katar a Maroko, řadu vnitřních reforem, které zpřísnily pravidla transparentnosti Parlamentu. Dokončuje se také vyjednávání o novém etickém orgánu EU.
Ze všech stran, včetně europoslanců samotných, ale zaznívá silná kritika, že nové nástroje jsou bezzubé.
„Opatření, která by zabránila dalším budoucím skandálům, přijata nebyla, protože stále chybí dostatečný dohled a nástroje k prosazování dodržování pravidel transparentnosti,“ řekla za TI Shari Hinds. Etický orgán podle ní nebude mít pravomoc vyšetřovat ani udělovat sankce.
„Když máte systém, kde víte, že existuje silný nezávislý dohled a monitoring a také odstrašující sankce, když je něco porušeno, pak rozvíjíte kulturu integrity, kde k takovým praktikám nedochází,“ dodala.