Druhá debata Spitzenkandidátů odkryla rozdílné pohledy na evropskou obranu

Manfred Weber, Guy Verhofstadt, Ska Kellerová a Frans Timmermans během druhé debaty spitzenkandidátů ve Florencii. [EPA-EFE/Claudio Giovanni]

Ve druhé debatě kandidátů na post budoucího předsedy Evropské komise, která se konala minulý týden ve Florencii, rezonovalo téma evropské armády. Diskutovalo se také o migraci, ekonomice, udržitelném rozvoji, klimatických změnách, zahraniční politice nebo celkové reformě EU.

Na pódium v prostorách Institutu evropské univerzity ve Florencii se postavili hlavní tváře čtyř evropských stran. Evropskou lidovou stranu zastupoval Manfred Weber, který chyběl na předchozí debatě v Maastrichtu. Vedle něho stanul zástupce liberální ALDE Guy Verhofstadt, za evropskou stranu zelených přišla jedna ze dvou vedoucích kandidátů Ska Kellerová, z evropských socialistů Frans Timmermans.

Debata se nesla v poměrně napjaté atmosféře. Účastníci se často napadali, vytýkali si nekonzistentnost mezi svými programy a činností v uplynulém legislativním cyklu, a neshodli se ani na budoucnosti Unie a směru, kterým by se měla vydat. Souhlasili však, že Unie integraci obecně zanedbávala.

Největší roztržku mezi kandidáty vyvolalo téma evropské spolupráce v oblasti obrany, která bude pravděpodobně jedním z hlavních témat následujícího legislativního období. Kandidáti se neshodli na tom, zda by EU měla sjednotit své vojenské síly, či nikoliv.

Europoslanci nebudou mít kontrolu nad obranným fondem. Obávají se financování „robotů zabijáků“

Společná evropská obrana je zase o krok blíž. Europoslanci na poslední chvíli poslali 13 miliard eur do obranného výzkumu a vývoje. Státy mají ušetřit až 100 miliard eur ročně.

Plýtvání penězi

Myšlenka evropské obrany se po letech zanedbávání postupně dostává na vrchol evropské agendy, v uplynulých měsících ji podpořil například francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

Manfred Weber a Guy Verhofstadt návrh podpořili, Timmermans a Kellerová naopak stáli v opozici. Verhofstadt si myslí, že nějaká obdoba evropské armády by měla vzniknout do pěti let.

„Způsob, jakým v současnosti financujeme armády, je největším mrháním peněz v Evropské unii,“ prohlásil zástupce ALDE.

„Na obranu dáváme téměř polovinu toho, co Američané. A třikrát víc jako Rusové, ale nemyslím si, že bychom je dokázali zastavit, pokud by vyrazili na západ. Do roku 2024 chceme evropskou armádu o velikosti 20 tisíc lidí. Pojďme do toho,“ pokračoval.

Verhofstadův komentář se zakládá na současném fungování ozbrojených jednotek členských států. Zatímco v EU je zhruba 178 rozdílných zbraňových systémů, USA jich používá 30. Kritici současného stavu už dlouho poukazují na nízkou efektivitu výdajů na armády, které podle nich nedosahují takové úrovně jako je skutečná výška nákladů.

Manfred Weber s Verhofstadtem souhlasil a zdůraznil potřebu „velkých ambicí“ pro budoucnost evropské obrany.

„Základní evropskou myšlenkou je odmítnutí války v Evropě jako nástroje politiky. Dnes je válka nemyslitelná a se společnou armádou budou úvahy o ní zcela vyloučené,“ zdůraznil Weber.

Malé kroky

Ska Kellerová se k myšlence společné armády stavěla skepticky. „Jsem pro velké sny. Ale pokud je velkým snem Evropy společná armáda, kdo jí pošle do akce?,“ ptala se.

Zástupkyně zelených považuje evropskou zahraniční politiku za nesoudržnou. Souvisí to též s vývozem zbraní. „Musíme zřídit agenturu, která by vývoz kontrolovala a která by hodnotila, do jaké míry jsou plněna kritéria. Saudská Arábie je jednoznačně neplní,“ prohlásila.

Podle odpůrců evropské armády zatím diskuse nepřinesla odpověď ani na základní otázku, zda bude například reforma zahrnovat sjednocení prostředků a výbavy, nebo i společné rozhodování.

Frans Timmermans označil projekt za nerealistický. Verhofstadta upozornil, aby lidem nesliboval „modré z nebe“, protože společná armáda v blízké době nevznikne.

Timmermans vyzval členské státy, aby po malých krocích prohlubovaly obrannou spolupráci. Vyzdvihnul například pokrok ve společných projektech v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO). V následujících pěti letech bude podle Timmermanse prostor pro reorganizaci evropského zbrojního průmyslu s cílem posílit jeho konkurenceschopnost vůči třetím stranám.

Bývalý nizozemský ministr zahraničních věcí  vyčetl Weberovi nesoulad v jeho požadavcích na evropskou integraci. Na jednu stranu podle Timmermanse Weber odmítá společnou fiskální politiku, na druhou stranu ale žádá evropskou armádu. „Vidím tam rozpor,“ řekl zástupce evropských socialistů.

https://twitter.com/PES_PSE/status/1123995643415072774

Evropská FBI

Rozpor mezi kandidáty v otázce společné obrany ukazuje, že ani v období, kdy se obrana a bezpečnost stávají hlavními politickými prioritami Unie, nebude jednoduché mezi členskými státy a politickými frakcemi dosáhnout shody.

V Radě EU se v oblasti obrany a bezpečnosti nadále rozhoduje jednomyslně.

Weber a Verhofstadt se shodli i na vytvoření evropské verze Federálního vyšetřovacího úřadu (FBI), který by měl sloužit jako koordinační úřad pro sdílení informací a boj proti bezpečnostním hrozbám napříč Unií. Souhlasí s nimi i Kellerová, přičemž podotýká, že je pro evropskou FBI, ale nikoliv pro evropskou CIA. V oblasti sdílení informací je opatrná.

„Nejsem si jistá, zda chci, aby maďarské orgány vlastnili mé osobní údaje,“ zavtipkovala.

Timmermans nesouhlasil ani s touto myšlenkou. Podle něj je evropská FBI nemyslitelná do té doby, dokud se nemůžeme spolehnout na národní orgány činné v trestním řízení.