Den D ve Štrasburku: Europoslanci vyslovili nové Evropské komisi důvěru

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku, Francie (© EURACTIV.cz)

Čekání na novou Evropskou komisi s dnešním dnem končí, Evropský parlament ji většinou 461 ze 707 hlasů schválil. Konkrétně čeští europoslanci byli ve své podpoře kabinetu Ursuly von der Leyenové rozdělení.

Před německou předsedkyní příští Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ležela poslední překážka. Aby mohl její zbrusu nový kabinet začít úřadovat, ve Štrasburku potřeboval získat důvěru Evropského parlamentu. Cesta sem ovšem nebyla vůbec jednoduchá.

Celá řada kandidátů na eurokomisaře měla při přesvědčování europoslanců v pověřených výborech problémy. Někteří se kvůli svým finančním záležitostem ani nedostali k ústním slyšením, někteří jimi neprošli a jiní před svým potvrzením ještě museli zodpovědět dodatečné otázky. V původním seznamu eurokomisařů nakonec nastaly celkem tři změny, a to v případě Francie, Maďarska a Rumunska. Řecké portfolio se navíc mírně přejmenovalo, a někteří komisaři si mezi sebou vyměnili část své agendy. Celý proces výběru nové Komise se tak zpomalil o měsíc.

Nejasnosti stále panují okolo Spojeného království, které by mělo z právního hlediska kvůli svému setrvávání v EU také vyslat svého zástupce do Komise. Rada EU se však nakonec shodla, že britská absence problém není, i když někteří právní experti mají stále pochybnosti.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

Mohlo se opakovat červencové drama?

Samotné jmenování nové šéfky Komise v červenci bylo dramatické. I vzhledem k „přehlédnutí“ Parlamentem prosazovaného systému tzv. spitzenkandidátů ze strany Evropské rady se po výběru dosavadní německé ministryně obrany rozjela intenzivní politická hra. Výsledkem bylo potvrzení von der Leyenové většinou pouhých devíti europoslanců.

Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL) nepodpořila Němku v létě a nehlasovala pro její kabinet ani dnes. „Odmítám samotné rozhodnutí Evropské rady, které se neslo v duchu ,vše při starém‘ a do značné míry ignorovalo výsledek evropský voleb,“ napsala redakci. Očekávala však, že kabinet důvěru získá.

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE) nepředpokládala podobný scénář jako v červenci. Drama si podle ní Parlament tentokrát odbyl už při „grilování“ kandidátů, a proto nečekala tak těsný výsledek. „Osobně nový kabinet podpořím, a myslím si, že tak bude hlasovat i celá frakce RE,“ uvedla ještě před hlasováním na dotaz od EURACTIV.cz.

Jak ovšem v polovině listopadu informoval EURACTIV.com, zdaleka „hladké“ to rozhodně být nemuselo. Podle zdrojů uvnitř Evropského parlamentu tlačily v posledních týdnech před hlasováním špičky některých frakcí na potenciální „potížisty“ ve svých řadách, aby novou Komisi podpořili. Opačný scénář mohl chod evropských institucí zásadním způsobem zpomalit.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP), který Ursulu von der Leyenovou od začátku podporoval, podle svých slov nezaznamenal žádný tlak. Předpověděl, že hlasování dopadne jednoznačně a většina bude velmi výrazná. „Situace okolo ,slabých kusů´ Komise s nevyjasněnou finanční minulostí se podařila vyřešit. Myslím si, že dnes by měly být všechny frakce spokojené, vyřazení kandidáti byli nahrazeni novými, kompetentnějšími,“ řekl Polčák.

Von der Leyenová zdá se dělala všechno pro to, aby měla úspěch zajištěný. Konkurenčním frakcím své Evropské lidové strany (EPP) například v posledních dnech několikrát ustoupila v otázce podoby některých portfolií.

https://twitter.com/MehreenKhn/status/1199364935542824960

Program zbarvený do zelena

V novodobé historii Evropské unie se nestalo, že by nové Komisi nebyla vyslovena důvěra. Nejvíce „nahnuté“ to měl v roce 2014 současný šéf Jean-Claude Juncker, i ten však získal většinu 423 hlasů ze 751, 209 poslanců hlasovalo proti jeho kabinetu a 67 se zdrželo. Naopak suverénní výsledek si připsal Romano Prodi v roce 1999, z 626 tehdejších europoslanců jeho Komisi podpořilo 510. Von der Leyenová tak úspěšná nebyla, i tak je ale výsledek zdařilý. 461 poslanců ze 707 přihlášených bylo pro, 157 proti a 89 se zdrželo. Potřebnou většinu vytvořily tři největší europarlamentní frakce, tedy lidovci (EPP), socialisté (S&D) a liberálové (RE).

Ještě před dnešním (středa 27. listopadu) poledním hlasováním o důvěře von der Leyenová představila europoslancům svůj kabinet a také přiblížila jeho program pro následujících pět let. Je jasné, že velkou roli v něm bude hrát „zelená“ politika, především pak snižování emisí CO2. „Svět potřebuje naše vedení, je to existenciální otázka,“ zdůraznila ve svém proslovu na plénu. Vyzdvihla ale také potřebu udržitelnosti řešení v oblasti ochrany klimatu.

Plány Komise kritizuje například Veronika Vrecionová (ODS, ECR). „V ohrožení je nejen český průmysl, ale i česká energetická bezpečnost, tedy dodávky elektrické energie a tepla českým občanům, aniž by tato opatření měla nějaký vliv na globální změny klimatu,“ vyjádřila své přesvědčení europoslankyně. Program podle ní nijak nereflektuje brexit, nepřinese vyšší konkurenceschopnost evropských zemí a ni jim nechce vrátit žádné pravomoci. Ocenila důraz na rušení byrokracie například v zemědělské oblasti a na ochranu biodiverzity, i tak ale hlasovala proti vyslovení důvěry.

Problémy s plány Komise mají i Piráti, a to v oblasti digitální politiky, kterou považují za slabou. „Navrhovali jsme, aby součástí závazků Komise bylo moratorium na masivní šmírování občanů. Dostupné technologie k tomuto účelu se rozrůstají, jsme teprve na začátku rozmachu umělé inteligence a strojového učení,“ řekl redakci místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Greens/EFA). Absence závazku z pohledu Pirátů znamená, že Komise bude chtít více vstupovat do soukromí občanů, což je podle europoslance vidět v předkládané legislativě. Hlasovací strategii celé frakce Kolaja komentovat nechtěl, čeští Piráti však podle něj právě z tohoto důvodu měli v plánu hlasovat proti vyslovení důvěry. „Předpokládám, že paní předsedkyně podporu získá na základě politické práce, kterou odvedla od svého pověření sestavením Komise,“ dodal však dnes dopoledne europoslanec. Zelení se nakonec zdrželi hlasování.

https://twitter.com/europeangreens/status/1199670322322190338

V krátkém příspěvku v dnešní rozpravě na plénu zkritizoval český europoslanec Ivan David (SPD, ID) směřování současné EU, především pak „ochranu hodnot“ EU v portfoliu české eurokomisařky Věry Jourové, která je podle něj spíše záminkou k rozšiřování různých typů cenzury. „Při dojemné péči o životní prostředí najednou nevadí vypalování Amazonských pralesů a dovoz hovězího masa z Jižní Ameriky v rámci dohody s Mercosurem,“ zmínil svůj pohled na „zelenou“ část agendy EU David.

Jediným dalším českým hlasem v dopolední debatě na plénu byla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), která novou EK podpořila. Ve svém příspěvku ocenila například dodatečné zahrnutí slov „kultura, vzdělání a výzkum“ do názvu portfolia eurokomisařky Mariyi Gabrielové, a vyzvala ke ztrojnásobení prostředků na program ERASMUS. V komentáři pro EURACTIV.cz po oznámení výsledků hlasování pak ještě doplnila, že jednou z výzev pro novou Komisi bude i budování férového společného trhu. „Podobně jako u GDPR, Evropa musí být lídrem a nastavit pravidla pro zodpovědné nakládání s umělou inteligencí. Pokračujícím úkolem bude zajištění bezpečnosti, včetně ochrany hranic EU,“ dodala Šojdrová.

Nová Evropská komise začne úřadovat 1. prosince.

Stavba nové Komise je ve finále. Dominovat jí budou silní místopředsedové a zelená agenda

Už příští týden začne „grilování“ nastávajících eurokomisařů před Evropským parlamentem. Kdo nakonec projde sítem? Jak bude fungovat nová struktura Evropské komise a co mohou priority nové předsedkyně znamenat pro Česko?