Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
ANO mezi „obnovenými“ liberály
Na základech dosavadní frakce ALDE vznikla nová liberální skupina Renew Europe (Obnova Evropy), která bude v Evropském parlamentu třetí největší silou a má ambici stát se součástí koaliční většiny. Bude ji reprezentovat 108 poslanců, což je o poznání více než doteď (69). Liberály v novém Evropském parlamentu povede bývalý rumunský premiér Dacian Cioloș.
Vedle europoslanců z hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona En Marche! nebo ze španělských Ciudadanos ve frakci bude také šest zástupců českého vládního hnutí ANO. Ditu Charanzovou a Martinu Dlabajovou doplní Martin Hlaváček, Ondřej Knotek, Radka Maxová a Ondřej Kovařík. Do vedení frakce se nikdo z Čechů nedostal, Dita Charanzová je ale od roku 2018 místopředsedkyně celoevropské strany ALDE.
ODS a zmenšující se „reformisté“
Občanští demokraté jsou s euroskeptickou frakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR) spojeni od jejího založení a v jejích řadách pokračují i nadále. Jan Zahradil byl navíc kandidátem ECR na post předsedy Evropské komise a nyní usiluje i o pozici šéfa Evropského parlamentu. Společně s dosavadním europoslancem Evženem Tošenovským a nováčky Veronikou Vrecionovou a Alexandrem Vondrou zasednou například vedle zástupců polské vládní strany Právo a spravedlnost. Kritiku si ECR vysloužila za to, že do svých řad přijala španělskou krajně pravicovou stranu Vox.
Síla frakce se ovšem snížila, dosud ji reprezentovalo 77 europoslanců, nyní pouze 62. Poznamenal ji především úbytek britských konzervativců. Frakci budou předsedat polský europoslanec Ryszard Legutko a jeho italský kolega Raffaele Fitto.
Zelená volba pirátů
Poprvé do Evropského parlamentu pronikli Piráti a získali tři mandáty, které obsadí Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. V předvolební kampani nebylo jasné, do jaké frakce strana zamíří, jednou z variant byla liberální frakce ALDE, nyní nazvaná Obnova Evropy.
Piráti ale nechtěli být ve stejné politické skupině jako vládní ANO, proto si vybrali Zelené / Evropskou svobodnou alianci (Greens/EFA). Ta posílila a místo dosavadních 52 europoslanců ji bude reprezentovat 75 členů. Vedle Čechů v ní zasednou například představitelé Zelených z Německa nebo Francie.
Spojenci pro Evropu a KDU-ČSL u oslabených lidovců
Do frakce Evropské lidové strany (EPP), která zůstává největší politickou skupinou v europarlamentu, se vrací i TOP 09 a starostové. Strany kandidovaly v rámci široké koalice a budou je reprezentovat dosavadní europoslanci Jiří Pospíšil, Luděk Niedermayer a Stanislav Polčák.
Své zástupce budou mít v EPP i čeští lidovci, úspěšní byli Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský. V Bruselu a Štrasburku budou spolupracovat například s rakouskou vládní stranou ÖVP nebo německou CDU.
Frakci i nadále povede Němec Manfred Weber. K získání většiny už lidovcům nepostačí socialisté, hlasování v následujícím pětiletém období Evropského parlamentu budou muset opřít o širší koalici.
SPD u Salviniho a Le Penové
I když oproti minulým eurovolbám posílily euroskeptické partaje, v Evropském parlamentu se nedokázaly sjednotit do jedné frakce. Zasednou tak v něm dvě hlavní euroskeptické síly – Evropa svobody a přímé demokracie postavená okolo Strany pro brexit Brita Nigela Farage a Identita a demokracie (ID) sdružující europoslance z nacionalistických stran Marine Le Penové nebo Mattea Salviniho. Právě k nim se připojilo i české hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, které bude mít poprvé své europoslance. Stali se jimi Ivan David a Hynek Blaško. Frakci povede Ital Marco Zanni a bude mít 73 poslanců.
Čeští komunisté opět mezi svými
Jednoho svého europoslance, respektive europoslankyni, bude mít v nově složeném Evropském parlamentu i KSČM. Kateřina Konečná opět usedne ve frakci Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice, která z dosavadních 52 europoslaneckých mandátů oslabila na 41. Společně s českými komunisty v ní usednou například europoslanci z řecké vládní Syrizy. Frakci by měla předsedat Němka Gabriele Zimmerová.
Propadák sociální demokracie
V dosavadním Evropském parlamentu měli Češi své zastoupení také ve druhé největší frakci – Pokrokovém spojenectví socialistů a demokratů (S&D), a to skrze europoslance ČSSD. Vládní strana pod vedením Pavla Poce ale propadla a nezískala ve volbách ani jeden mandát.
Bez českých svobodných
V novém europarlamentu už nezasednou ani Svobodní, kteří dosud reprezentovali euroskeptickou frakci EFDD. Ta zůstává na téměř stejných číslech, tedy na 43 mandátech.
Nedostal se ani Teličkův Hlas
V Evropském parlamentu nezasedne ani nové uskupení Hlas, které založil odcházející místopředseda europarlamentu Pavel Telička společně s europoslancem Petrem Ježkem. Oba byli původně zvolení za hnutí ANO.
Přehled vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.