ANO chce „obnovit Evropu“, SPD bude u Salviniho. S kým zasednou Češi v europarlamentu

© European Union, 2019

Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.

ANO mezi „obnovenými“ liberály

Na základech dosavadní frakce ALDE vznikla nová liberální skupina Renew Europe (Obnova Evropy), která bude v Evropském parlamentu třetí největší silou a má ambici stát se součástí koaliční většiny. Bude ji reprezentovat 108 poslanců, což je o poznání více než doteď (69). Liberály v novém Evropském parlamentu povede bývalý rumunský premiér Dacian Cioloș.

Vedle europoslanců z hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona En Marche! nebo ze španělských Ciudadanos ve frakci bude také šest zástupců českého vládního hnutí ANO. Ditu Charanzovou a Martinu Dlabajovou doplní Martin HlaváčekOndřej KnotekRadka Maxová a Ondřej Kovařík. Do vedení frakce se nikdo z Čechů nedostal, Dita Charanzová je ale od roku 2018 místopředsedkyně celoevropské strany ALDE.

Přehled českých europoslanců: Dita Charanzová

Dita Charanzová úspěšně kandidovala v roce 2014 za hnutí ANO, které se v Evropském parlamentu řadí k frakci ALDE. Je místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Europoslankyně obhájila svůj mandát i v roce 2019.

ODS a zmenšující se „reformisté“

Občanští demokraté jsou s euroskeptickou frakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR) spojeni od jejího založení a v jejích řadách pokračují i nadále. Jan Zahradil byl navíc kandidátem ECR na post předsedy Evropské komise a nyní usiluje i o pozici šéfa Evropského parlamentu. Společně s dosavadním europoslancem Evženem Tošenovským a nováčky Veronikou Vrecionovou a Alexandrem Vondrou zasednou například vedle zástupců polské vládní strany Právo a spravedlnost. Kritiku si ECR vysloužila za to, že do svých řad přijala španělskou krajně pravicovou stranu Vox.

Síla frakce se ovšem snížila, dosud ji reprezentovalo 77 europoslanců, nyní pouze 62. Poznamenal ji především úbytek britských konzervativců. Frakci budou předsedat polský europoslanec Ryszard Legutko a jeho italský kolega Raffaele Fitto.

Přehled českých europoslanců: Jan Zahradil

Jan Zahradil úspěšně kandidoval v roce 2014 za ODS, která se v Evropském parlamentu řadí k frakci ECR. Je předsedou Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE) a v EP je místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod. Europoslanec svůj mandát obhájil i ve volbách v roce 2019. Stal se také jedním z kandidátů na předsedu EK.

Zelená volba pirátů

Poprvé do Evropského parlamentu pronikli Piráti a získali tři mandáty, které obsadí Marcel KolajaMarkéta Gregorová a Mikuláš Peksa. V předvolební kampani nebylo jasné, do jaké frakce strana zamíří, jednou z variant byla liberální frakce ALDE, nyní nazvaná Obnova Evropy.

Piráti ale nechtěli být ve stejné politické skupině jako vládní ANO, proto si vybrali Zelené / Evropskou svobodnou alianci (Greens/EFA). Ta posílila a místo dosavadních 52 europoslanců ji bude reprezentovat 75 členů. Vedle Čechů v ní zasednou například představitelé Zelených z Německa nebo Francie.

Přehled českých europoslanců: Marcel Kolaja

Marcel Kolaja úspěšně kandidoval ve volbách 2019 jako lídr Pirátské strany. Obdržel 15 398 hlasů (tj. 4,65 %). V evropským volbách kandidoval již v roce 2014, ale neúspěšně.

Spojenci pro Evropu a KDU-ČSL u oslabených lidovců

Do frakce Evropské lidové strany (EPP), která zůstává největší politickou skupinou v europarlamentu, se vrací i TOP 09 a starostové. Strany kandidovaly v rámci široké koalice a budou je reprezentovat dosavadní europoslanci Jiří PospíšilLuděk Niedermayer a Stanislav Polčák.

Přehled českých europoslanců: Jiří Pospíšil

Současný předseda TOP 09 Jiří Pospíšil patří se svou stranou v Evropském parlamentu do frakce EPP. Je členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Europoslanec svůj mandát v letošních volbách obhájil se ziskem 37 231 preferenčních hlasů.

Své zástupce budou mít v EPP i čeští lidovci, úspěšní byli Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský. V Bruselu a Štrasburku budou spolupracovat například s rakouskou vládní stranou ÖVP nebo německou CDU.

Přehled českých europoslanců: Tomáš Zdechovský

Tomáš Zdechovský úspěšně kandidoval v roce 2014 za KDU-ČSL, která je v Evropském parlamentu součástí frakce EPP. Je členem výbor pro rozpočtovou kontrolu a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Europoslanec svůj mandát obhájil i ve volbách v roce 2019.

Frakci i nadále povede Němec Manfred Weber. K získání většiny už lidovcům nepostačí socialisté, hlasování v následujícím pětiletém období Evropského parlamentu budou muset opřít o širší koalici.

SPD u Salviniho a Le Penové

I když oproti minulým eurovolbám posílily euroskeptické partaje, v Evropském parlamentu se nedokázaly sjednotit do jedné frakce. Zasednou tak v něm dvě hlavní euroskeptické síly – Evropa svobody a přímé demokracie postavená okolo Strany pro brexit Brita Nigela Farage a Identita a demokracie (ID) sdružující europoslance z nacionalistických stran Marine Le Penové nebo Mattea Salviniho. Právě k nim se připojilo i české hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura, které bude mít poprvé své europoslance. Stali se jimi Ivan David a Hynek Blaško. Frakci povede Ital Marco Zanni a bude mít 73 poslanců.

Přehled českých europoslanců: Ivan David

Ivan David v letošních volbách vedl kandidátku Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury a do Evropského parlamentu se nakonec dostal ze druhého místa. Získal 33 055 preferenčních hlasů.

Čeští komunisté opět mezi svými

Jednoho svého europoslance, respektive europoslankyni, bude mít v nově složeném Evropském parlamentu i KSČM. Kateřina Konečná opět usedne ve frakci Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice, která z dosavadních 52 europoslaneckých mandátů oslabila na 41. Společně s českými komunisty v ní usednou například europoslanci z řecké vládní Syrizy. Frakci by měla předsedat Němka Gabriele Zimmerová.

Přehled českých europoslanců: Kateřina Konečná

Kateřina Konečná úspěšně kandidovala v roce 2014 za stranu KSČM, která se v Evropském parlamentu řadí k frakci GUE-NGL. Ve volbách 2019 jako lídryně kandidátky uspěla a jako jediná zástupkyně KSČM zasedne i v novém europarlamentu. V předchozím období byla členkou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

Propadák sociální demokracie

V dosavadním Evropském parlamentu měli Češi své zastoupení také ve druhé největší frakci – Pokrokovém spojenectví socialistů a demokratů (S&D), a to skrze europoslance ČSSD. Vládní strana pod vedením Pavla Poce ale propadla a nezískala ve volbách ani jeden mandát.

Přehled českých europoslanců: Pavel Poc

Pavel Poc úspěšně kandidoval v roce 2014 za ČSSD, která je v Evropském parlamentu součástí frakce S&D. Byl místopředsedou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Europoslanci se jeho mandát nepodařilo ve volbách 2019 obhájit.

Bez českých svobodných

V novém europarlamentu už nezasednou ani Svobodní, kteří dosud reprezentovali euroskeptickou frakci EFDD. Ta zůstává na téměř stejných číslech, tedy na 43 mandátech.

Přehled českých politických stran: Svobodní, Liberland a Radostné Česko

Svobodní jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Evropa svobody a přímé demokracie. Ve volbách v roce 2014 získali 5,24 % hlasů a jeden mandát. Letos utvořili Svobodní koalici s Liberlandem a Radostným Českem.

Nedostal se ani Teličkův Hlas

V Evropském parlamentu nezasedne ani nové uskupení Hlas, které založil odcházející místopředseda europarlamentu Pavel Telička společně s europoslancem Petrem Ježkem. Oba byli původně zvolení za hnutí ANO.

Přehled českých politických stran: Hlas

Hnutí HLAS je na české politické scéně nováčkem.  Zakladatelem je místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, který by chtěl své nové uskupení v případě úspěchu začlenit do frakce ALDE či nově vznikající liberální skupiny kolem hnutí En Marche francouzského prezidenta Macrona.

Přehled vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.