Volby do Evropského parlamentu 2019

© Shutterstock

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Dosavadní vývoj a očekávané kroky

  • 1952:  Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (ESUO), která dala vzniknout předchůdci Evropského parlamentu – Shromáždění ESUO
  • 1979: První přímé volby do Evropského parlamentu
  • 1986: Evropský parlament získává první legislativní pravomoci
  • 10. – 11. června 2004: Uskutečnily se první volby do Evropského parlamentu, kterých se zúčastnila i Česká republika
  • 4. – 7. června 2009: Země EU opět volily své zástupce do Evropského parlamentu, ve 27 zemích bylo zvoleno 736 poslanců při historicky nejnižší volební účasti 43 %. Vítězství si připsala Evropská lidová strana (EPP) před druhými socialisty (S&D) a třetími liberály (ALDE)
  • 1. prosince 2009: V platnost vešla Lisabonská smlouva, která rozšířila legislativní, rozpočtové i kontrolní pravomoci Parlamentu
  • 1. únor 2014: Volební kongres ALDE v Bruselu, kandidátem liberálů byl zvolen Guy Verhofstadt
  • 1. březen 2014: Volební kongres PES, kandidátem sociálních demokratů na předsedu Komise byl potvrzen Martin Schulz
  • 6. – 7. březen 2014: Kongres EPP v Dublinu, do čela lidovců se postavil Jean-Claude Juncker
  • 28. dubna 2014: V Maastrichtu proběhla debata mezi kandidáty evropských politických stran na předsedu Evropské komise
  • 22. – 25. květen 2014: Uskutečnily se osmé přímé volby do Evropského parlamentu ve všech členských zemích s účastí 42.61 %. Zvítězila Evropská lidová strana (EPP) před socialisty (S&D), třetími byli konzervativci (ECR).
  • 24. – 25. května 2014: ČR volila své zástupce do europarlamentu. Účast byla velice nízká, pouhých 18,2 %. Ve volbách zvítězilo hnutí ANO před koalicí TOP 09 a STAN, třetí místo obsadila ČSSD.
  • 27. června 2014: Summit Evropské rady vybral Jeana-Claudea Junckera novým předsedou Evropské komise
  • 1. července 2014: Nově zvolení poslanci se poprvé sešli v Evropském parlamentu a vybrali si svého předsedu. Stal se jím Martin Schulz
  • 29. září 2014: Začalo tzv. grilování kandidátů na post komisařů, které trvalo týden. Každý z kandidátů musel předstoupit před europoslance a odpovídat na jejich otázky
  • 22. října 2014: Evropský parlament schválil kolegium 27 komisařů v čele s Jean-Claude Junckerem
  • 1. listopadu 2014: Evropská komise se ujala svého úřadu
  • 17. ledna 2017: Předsedou Evropského parlamentu se stal Antonio Tajani
  • 5. listopadu 2018: Evropské socialisty povede do voleb Frans Timmermans
  • 8. listopadu 2018: Volební kongres EPP zvolil Manfreda Webera jako svého kandidáta na post předsedy Evropské komise
  • 13. listopadu 2018: Evropští konzervativci zvolili Jana Zahradila jako svého kandidáta na pozici šéfa Komise
  • 24. listopadu 2018: Evropskou stranu zelených (EGP) povedou do voleb společně Ska Kellerová a Bas Eickhout
  • 23. – 26. května 2019: Ve všech zemích EU se uskutečnily volby do Evropského parlamentu
  • 24. – 25. května 2019: Oficiální termín konání europarlamentních voleb v ČR

Předpokládaný vývoj

  • červen 2019: zvolení kandidáti budou diskutovat o zformování politických frakcí a výběru nového předsedy Evropské komise
  • 20. – 21. června 2019 – klíčový summit Evropské rady, kde bude představen kandidát na předsedu Komise
  • 24. června 2019 – evropské politické strany oznámí své složení
  • 1. července 2019: Oficiálně končí mandát osmého Evropského parlamentu
  • 2. července 2019: Inaugurační plénum nového Evropského parlamentu
  • 15. – 18 července 2019: Evropský parlament bude mít první možnost hlasovat o schválení kandidáta na předsedu Komise, kterého vybrala Evropská rada
  • 16. – 19. září a 9. – 10. října 2019: „Grilování“ kandidátů na komisaře Evropským parlamentem
  • 21. – 24.  října 2019: Evropský parlament by měl potvrdit novou Komisi
  • 1. listopad 2019: Nová Komise by se měla ujmout úřadu

Souvislosti

Mezi 23. a 26. květnem 2019 se v celé EU uskutečnily volby do Evropského parlamentu. Od roku 1979, kdy se konaly historicky první přímé volby do této instituce, šli Evropané k volebním urnám již podeváté. V posledních volbách, které se konaly ve dnech 22. až 25. května 2014, zvítězilo středopravé uskupení Evropská lidová strana (EPP) před druhými socialisty (S&D).

V únoru byly zveřejněny první odhady výsledků květnových voleb. Podle nich si v europarlamentu první pozici udrží evropští lidovci (EPP) a druhé místo znovu obsadí socialisté (S&D). Projekce se potvrdily, v počtu získaných mandátů však strany oslabily a nedokáží už proto samy vytvořit většinovou koalici.

V České republice se volby uskutečnily v letošním roce 24. a 25. května.

V ČR by na základě zmíněných odhadů mělo zvítězit hnutí ANO, které může získat až osm mandátů. ČSSD by jako koaliční partner mohla získat tři křesla. Komunistům, kteří podpořili společnou vládu ANO a ČSSD, odhady přisoudily dvě křesla.

Výsledky hnutí ANO nakonec zajistily šest europoslaneckých křesel, komunistům jedno. Sociální demokraté se do Evropského parlamentu tentokrát nedostali vůbec.

Témata

Volby do Evropského parlamentu probíhají podle zásad poměrného volebního systému. Volební obvody si mohou jednotlivé členské státy zřizovat podle svého vlastního uvážení. Pasivní i aktivní volební právo v členském státě mají všichni občané EU, kteří v něm mají bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.

Počet mandátů v EP se sníží kvůli brexitu

Patrně největší změnu v souvislosti s květnovými volbami s sebou přináší odchod Velké Británie z Unie. Pokud brexit nastane před volbami, přinese úpravu počtu křesel v Evropském parlamentu. Ze současných 751 míst se po odchodu Británie jejich počet sníží na 705.

Velká Británie do konce tohoto volebního období disponuje 73 mandáty. Po vystoupení země z EU se 27 křesel rozdělí mezi 14 členským zemí. Zbylých 46 mandátů zůstane prozatím nevyužito. Volná místa najdou využití v případě, pokud dojde k rozšíření Evropské unie o nového člena.

Lisabonská smlouva přijatá v roce 2009 určila minimální počet europoslanců. Každou zemi musí zastupovat nejméně 6 poslanců, maximálně však 96. Země, které mají vysoký počet obyvatel, získávají více mandátů, naopak malé země se dočkají menšího zastoupení v europarlamentu. Vzhledem k demografickým změnám dochází letos u některých zemí EU k revizi počtu mandátů.

Z 27 uvolněných mandátů jich nejvíce získá Francie a Španělsko. Obě země získají navíc 5 mandátů. Nejsilnější početní zastoupení si zachová Německo, které disponuje 96 mandáty. Nejslabší zastoupení mají v současnosti nejmenší země – Kypr, Malta a Lucembursko. Všechny tři země si v květnových eurovolbách zvolí po 6 zástupcích.

V České republice k žádné změně nedochází a Češi si tak budou moci do Evropského parlamentu opět zvolit 21 zástupců.

V letošních volbách do EP se očekávalo posílení populistů

První odhady výsledků eurovoleb předpokládají, že si své postavení udrží v současnosti nejsilnější politické frakce. Podle průzkumu by tak volby měli vyhrát lidovci (EPP) před sociálními demokraty (S&D). Lidovci by mohli získat přibližně 183 mandátů. Sociálním demokratům průzkum přisuzuje 135 poslaneckých křesel. Třetí místo by měli obsadit evropští liberálové (ALDE) se ziskem přibližně 75 mandátů.

Odborníci i politici se však shodují v tom, že v letošních květnových volbách do Evropského parlamentu posílí populistické a nacionalistické strany. Experti však i přesto počítají s tím, že běžný chod europarlamentu nebude ovlivněn.

Euroskeptiky a nacionalisty v prvé řadě spojuje protievropské naladění. Podle odborníků se však tyto strany nebudou rozhodovat podle priorit své frakce, ale upřednostní národní zájmy. To povede k omezené možnosti spolupráce mezi těmito stranami i při hlasování v europarlamentu.

Pozadu nezůstanou ani antiimigrační strany. V Německu se očekává vyšší volební zisk strany AfD, která má v současném europarlamentu 7 zástupců. V letošních volbách by si měla podle průzkumu polepšit o dalších 5 mandátů.

Evropští populisté se snažili svoji pozici posílit již v minulém roce. Předseda italské Ligy, Matteo Salvini navázal loni spolupráci s Národním sdružením v čele s Marine Le Penovovou. Obě uskupení v roce 2018 společně vytvořily koalici evropských populistických stran s názvem Fronta svobody.

Obavy z dezinformačních kampaní

Evropská komise pravidelně zveřejňuje výsledky průzkumů veřejného mínění známých pod názvem Eurobarometr. Jeden z Eurobarometrů se věnoval i letošním eurovolbám. Průzkum se mj. snažil zjistit, čeho se občané EU nejvíce obávají v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Informace byly získávány napříč celou EU, tedy ve všech 28 členských státech, a šetření se zúčastnilo téměř 27 500 respondentů.

Z dat vyplynulo, že se lidé nejvíce bojí dezinformačních kampaní a kybernetických útoků. Obavu z toho, že eurovolby budou zmanipulovány prostřednictvím kybernetických útoků, vyjádřilo 61 procent evropských respondentů a více jak 50 procent Čechů. Češi se navíc obávají kupčení s hlasy a dále pak problému, kdy dochází ke skrytému ovlivňování voleb zahraničními aktéry anebo zločineckými skupinami.

Na obavy evropských občanů se tak snažily zareagovat unijní orgány. Europoslanci o problematice možného ovlivňování květnových voleb jednali v listopadu. Shodli se, že rizika možné manipulace jsou více než reálná.

Problematiku se snažila uchopit i Evropská komise. V září minulého roku schválila balíček opatření proti dezinformačním kampaním a útokům na volební infrastrukturu. Nová pravidla tak iniciovala vznik „sítě volební spolupráce“, ve které by se měly spojit příslušné vnitrostátní orgány s cílem zajistit kvalitnější spolupráci v otázkách ochrany dat či prosazování práva.

Komise dále volá po zvýšení transparentnosti během internetových kampaní. Představa Komise je taková, aby v případě politické reklamy byla uvedena strana nebo hnutí, které za zprávou stojí.

Ve snaze zlepšit ochranu před hackery se Unie rozhodla podpořit investice do kyberbezpečnosti. V tomto kontextu vzniklo „Centrum kompetence pro kyberbezpečnost,“ již jako součást opatření Komise z roku 2017.

Spitzenkandidáti na předsedu Evropské komise

Jednu z novinek, kterou přinesla Lisabonská smlouva pro eurovolby v roce 2014, byl způsob navrhování kandidátů na předsedu Komise. Frakce v Evropském parlamentu tak do rukou dostaly možnost navrhnout své kandidáty na post šéfa EK. Hlavní roli při jeho nominaci sice nadále hraje Evropská rada, ta však podle Lisabonské smlouvy musí konat „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu“. Šéfa evropské exekutivy totiž volí právě europoslanci většinou všech svých hlasů.

Několik poslaneckých skupin v Evropském parlamentu své kandidáty nominovalo již během listopadu minulého roku.

V případě aktuálně nejsilnější lidovecké strany (EPP) byl 8. listopadu 2018 v Helsinkách nominován Manfred Weber. Tento německý politik svoji kariéru zahájil v roce 2002 v Bavorsku. Do Evropského parlamentu se dostal po volbách v roce 2004. V roce 2014 se stal předsedou evropských lidovců.

Na začátku listopadu svého kandidáta zvolili i sociální demokraté (PES). Na kongresu sociálních demokratů byl v portugalském Lisabonu nominován Frans Timmermans. Svoji politickou dráhu zahájil v roce 1998, kdy se stal členem dolní komory nizozemského parlamentu. V období mezi lety 2007 až 2010 byl státním tajemníkem pro evropské záležitosti. V letech 2012 – 2014 zastával tento nizozemský politik funkci ministra zahraničí. V současnosti je Timmermans prvním místopředsedou Evropské komise a komisařem pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv.

Evropští konzervativci a reformisté (ACRE) nominovali v polovině listopadu na post šéfa Komise českého europoslance Jana Zahradila. Zahradil působil v české politice jako poslanec a v roce 2004 se stal členem Evropského parlamentu.

Liberální blok (ALDE) doposud nejmenoval jednoho představitele, namísto toho zvolil strategii malého týmu lídrů, který povede frakci do evropských voleb. V týmu je například lídr liberálů Guy Verhofstadt či eurokomisařky Violeta Bulcová a Margrethe Vestagerová.

Evropská strana zelených (EGP) na konci listopadu nominovala dva kandidáty. Prvním z nich je Němka Ska Kellerová, současná předsedkyně frakce zelených. Kellerová se stala europoslankyní v roce 2009. Druhým nominovaným kandidátem je Bas Eickhout z Holandska. Stejně jako Kellerová se i Eickhout stal členem europarlamentu v roce 2009.

Volby do EP v České republice

Volby do Evropského parlamentu v Česku vyhlásil prezident Miloš Zeman na pátek 24. a sobotu 25. května 2019.

Do Evropského parlamentu u nás může kandidovat každý občan ČR, který je způsobilý k právním úkonům a dosáhl věku alespoň 21 let. Za určitých podmínek (volitelnost v zemi původu, alespoň 45 dní v evidenci obyvatel ČR) i občan jiného státu Unie.

Evropští občané volí své zástupce do Evropského parlamentu jednou za pět let. Pravidla z roku 1976 stanovila, že se eurovolby budou konat mezi 6. a 9. červnem. Členské státy se však dohodly na změně, a proto se i letošní – v pořadí již deváté – volby uskuteční v květnu. V Evropských zemích se tak eurovolby uskuteční mezi 23. a 26. květnem.

Podle prvních průzkumů má nejvyšší šanci na vítězství hnutí ANO, které by mohlo získat až 8 křesel v europarlamentu. Bez mandátu nezůstanou ani sociální demokraté (ČSSD), kteří by mohli obhájit 3 místa v europarlamentu. Komunistům (KSČM) průzkum odhadl 2 mandáty.

Z opozičních stran by se největšího úspěchu měla dočkat ODS s předpokládaným ziskem 4 křesel. Pirátská strana by mohla získat 3 mandáty a jedno křeslo v europarlamentu by následně připadlo SPD. Strany TOP 09, KDU-ČSL a STAN by podle odhadů neměly získat jediný mandát (první průzkum však vznikl ještě před ohlášením volební koalice TOP 09, STAN a dalších menších politických uskupení).

Zajímavostí je, že pouze Česká republika ze všech zemí Unie volí v průběhu dvou dnů. Všechny ostatní evropské země v letošních volbách volí pouze v jednom dni. První volební místnosti se otevřou 23. května v Nizozemsku. Převážná část evropských zemí pak bude volit během neděle 26. května. Výsledky voleb budou zveřejněny až ve chvíli, kdy se uzavřou všechny volební místnosti.

V pěti zemích EU musí přijít voliči k urnám povinně. Platí to pro Belgii, Bulharsko, Kypr, Lucembursko a Řecko.

Kandidující strany do eurovoleb v ČR

Většina českých stran kandidujících do evropských voleb již představila své kandidáty. Kompletní soupis kandidátů pak strany předaly ministerstvu vnitra do 19. března. Ministerstvo zaevidovalo celkem 40 politických hnutí.

Hnutí ANO bude v letošních eurovolbách obhajovat 4 mandáty. Očekává se však vyšší úspěch, a tím i nárůst poslaneckých míst pro toto hnutí. ANO v květnu do voleb povede současná europoslankyně Dita Charanzová. Ve svém mandátu se Charanzová v Evropském parlamentu věnuje problematice digitální agendy, obchodní politice a zbraňové směrnici.

ČSSD v roce 2014 získala 4 mandáty a očekává se, že v letošních eurovolbách všechny mandáty neobhájí. Dva současní europoslanci Miroslav Poche a Jak Keller navíc nebudou v letošních volbách do EP již znovu kandidovat. Stranu do eurovoleb povede europoslanec Pavel Poc, který se v EP zaměřuje především na problematiku životního prostředí, energetiky a klimatu. Druhé místo kandidátky obsadila rovněž současná europoslankyně Olga Sehnalová.

KSČM bude do eurovoleb kandidovat po boku dalších levicových stran, a to KSČ a Strany demokratického socialismu (SDS). Sjednocenou levici do voleb povede europoslankyně Kateřina Konečná, která se věnuje oblastem oběhového hospodářství a energetice. Současný europoslancec Jaromír Kohlíček bude rovněž kandidovat, ale na seznamu kandidátů figurují na nižších pozicích. Jiří Maštálka již kandidovat nebude.

Z opozičních stran bude své dva mandáty obhajovat ODS. Očekává se však, že v eurovolbách posílí a získá více mandátů. Stranu do voleb povede europoslanec Jan Zahradil, kterého současně nominovala frakce ECR jako kandidáta na předsedu Evropské komise. Zahradil se v EP věnuje především obchodní politice a odchodu Velké Británie z Unie. Druhé místo kandidátky zaujal europoslenec Evžen Tošenovský.

Lídrem KDU-ČSL do květnových voleb je europoslanec Pavel Svoboda, který se v EP zaměřuje především na oblast práva a zahraniční politiku. Na druhém místě kandidátky stojí europoslanec Tomáš Zdechovský, na třetím pak Michaela Šojdrová.

TOP 09 bude kandidovat v rámci široké koalice po boku hnutí STAN, strany Zelených a dalších několika regionálních stran či hnutí. Lídrem kandidátky byl zvolen europoslenec Jiří Pospíšil, který se v současném mandátu věnuje vnitřnímu trhu a ochraně spotřebitelů. Druhé místo na kandidátce zaujal europoslanec Stanislav Polčák. Jako třetí v pořadí kandiduje Luděk Niedermayer.

Ze strany TOP 09 po neshodách odešel europoslenec Jaromír Štetina, který založil nové hnutí Evropa společně (ESO). Štětina se v europarlamentu věnuje zahraniční politice a bezpečnosti.

Podobným způsobem svoji spolupráci s ANO ukončili europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek. Oba politici jsou nyní členy nově založeného hnutí HLAS.

Strana Svobodných bude obhajovat jeden mandát. Lídrem kandidátky se stal Tomáš Pajonk, předseda strany a zastupitel Zlínského kraje.

V letošních volbách do EP se očekává úspěch Pirátské strany. Piráty povede do eurovoleb Marcel Kolaja.

SPD svého lídra do eurovoleb představila na konci února. Stal se jím Ivan David, bývalý ministr zdravotnictví v letech 1998 až 2002. Strana by mohla v květnových volbách získat 1 křeslo v Evropském parlamentu.

Konečné výsledky

Celkové výsledky voleb do EP 2019

Evropané o podle mnohých klíčové volby projevili zájem, účast (50,94 %) byla vyšší než ve třech předcházejících eurovolbách (2004 – 45,47 %; 2009 – 42,97 %; 2014 – 42,61 %).

Výsledky voleb zatřásly zaběhnutými pořádky, ne však tak moc, jak se očekávalo. Ztráty vítězných evropských lidovců (EPP), kteří si z 221 nyní pohorší na 179 mandátů, a socialistů (S&D), kteří se ze 191 křesel v roce 2014 nyní dostali jen na 150, znamenají, že tyto strany po řadě desetiletí ztrácí v EP společnou většinu. Hledání dohody nad konkrétními tématy tak bude pro politické síly těžší než kdy dřív.

Ke spolupráci lidovci a socialisté nyní přizvou liberály z dosavadní frakce ALDE, která posílila a dosáhne zřejmě na 107 křesel. Její součástí by nově měla být i koalice Obnova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Posílili i Zelení, z 52 v roce 2014 na nynějších sedm desítek mandátů. Je možné, že to budou právě oni, kdo bude součástí nové velké koalice.

Nenaplnilo se očekávání výrazného nástupu nacionalistických, antiimigračních či protiunijních politických uskupení. Celoevropské výsledky těchto stran – přes jejich úspěchy v Itálii, Maďarsku či Francii – ke zničení širšího prounijního proudu stačit nebudou. Zisk takto smýšlejících stran totiž prozatím vypadá na 114 mandátů, s potenciálem dalších přibližně třiceti z nových stran.

V Británii zaznamenala velký úspěch Strana pro brexit europoslance Nigela Farage. Britští voliči potrestali obě tradiční velké strany za neschopnost vyřešit vleklý pat kolem odchodu země z Evropské unie. Problém to znamená i pro konzervativní frakci ECR. Místo 77 dosavadních členů by měla nově mít 58 mandátů – a z toho jen čtyři britské konzervativce.

Pokud ovšem Britové do konce října EU opustí, jak je v současnosti v plánu, odejdou ve stejnou chvíli i jejich europoslanci, včetně těch Nigela Farage. To by znamenalo oslabení nacionalistických stran na půdě Parlamentu.

Výsledky voleb v Česku

Hlavní síla současné české vlády ANO (ALDE) vyhrála české volby do Evropského parlamentu s 21,18 % hlasů a získala v budoucím europarlamentu 6 křesel, polepší si tak o dva své zástupce.

Druhá skončila ODS (14,54 %, 4 křesla), kterou bude nyní také zastupovat o dva europoslance více. Největším „skokanem“ eurovoleb se v řadách občanských demokratů stal Alexandr Vondra, který se díky preferenčním hlasům dostal z 15. místa na druhé a zasedne tak v Parlamentu.

Proevropská koalice TOP 09, STAN a dalších (EPP) získala tři mandáty (11,65 %), ve svých řadách měla navíc „rekordmana“ co se týká preferenčních hlasů. Luďka Niedermayera zakroužkovalo 67 430 voličů, přeskočil tak i lídra kandidátky koalice Jiřího Pospíšila. Nováčci Piráti dosáhli v EP také na tři mandáty (13,95 %).

Nacionalistická SPD Tomia Okamury (9,14 %) a křesťansko-demokratická KDU-ČSL (7, 24 % EPP) získaly každá dvě křesla. Za lidovce se však do Parlamentu nevrátí lídr letošní kandidátky Pavel Svoboda, kterého přeskočili dva jeho straničtí kolegové. Komunisté (6,94 %) budou mít jednu europoslankyni, dosud přitom měli tři zástupce.

Sociální demokraté propadli a v budoucím europarlamentu nezasednou, oproti zisku čtyř křesel v eurovolbách 2014 neobhájili letos ani jeden mandát.

Své jedno křeslo v Evropském parlamentu neobhájili Svobodní, neuspěli ani nová hnutí dosavadních europoslanců Štětiny (ESO) a Teličky (HLAS).

Volební účast byla 28,72 %, od roku 2014 (18,2 %) se tak jedná o výrazné zlepšení.

Eurovolby 2014 v EU

Výrazně posílila protievropská hnutí

V předešlých volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 byla celková účast v rámci celé EU 42,61 procent. Účast tak nepatrně klesla oproti roku 2009, kdy k urnám přišlo 42,97 procent oprávněných evropských voličů. V posledních volbách do EP zvítězila lidovecká frakce (EPP) se ziskem 221 mandátů. Jako druzí skončili sociální demokraté (S&D), kteří obsadili 191 křesel. Výraznou dominanci těchto dvou frakcí doplnil třetí konzervativní blok (ECR) se 70 mandáty.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 překvapivě uspěly euroskeptické a nacionalistické strany zejména ve Francii, Řecku a také ve Velké Británii. Tyto strany však posílily i v dalších zemích EU.

Největšího úspěchu dosáhla Národní fronta ve Francii, která obdržela 25 procent hlasů a v europarlamentu obsadila 24 křesel. Za Národní frontou se umístila pravicová strana Unie pro lidové hnutí (UMP), která s podporou 20,8 procent hlasů získala 20 mandátů. Vládní socialisté skončili až na třetím místě se 14 procenty a získali v europarlamentu pouze 13 křesel.

Národní fronta byla v roce 2018 přejmenována na Národní sdružení. Stranu vede od roku 2011 Marine Le Penová. Podobně dnes již neexistuje strana UMP, kterou v roce 2015 nahradilo označení Republikáni.

Protievropské strany posílily i ve Velké Británii, kde euroskeptická Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP) získala 27,49 procent hlasů a obhájila 24 mandátů v europarlamentu. Oproti eurovolbám v roce 2009 si strana UKIP polepšila přibližně o 10 procent. Druzí skončili labouristé se ziskem 25,40 procent a v europarlamentu obsadili 20 mandátů. Až na třetím místě se umístili vládní konzervativci, které volilo 23,93 procent britských voličů. Konzervativci tak vybojovali 19 křesel. Ve volbách výrazně propadli liberálové, kteří získali pouze jeden mandát.

V Řecku zvítězila Koalice radikální levice (SYRIZA), strana v té době silně vystupovala proti EU. SYRIZE svůj hlas dalo 26,55 procent Řeků a strana tak získala v europarlamentu 7 mandátů.

Na Slovensku se podařilo uspět vládní straně SMER-SD v čele s bývalým premiérem Robertem Ficem. SMER volilo 24,09 procent voličů a strana tak získala 4 posty v Evropském parlamentu.

V Německu si vítězství připsala strana CDU/CSU, která získala v EP 34 mandátů. Stranu volilo 35,30 procent německých voličů. Druzí skončili sociální demokraté s 27,30 procenty a v europarlamentu tak zasedlo 27 zástupců této strany.

Nízká účast a vítězství ANO

Analytici často spojují eurovolby v ČR s fenomény jako je nízká volební účast, úspěch malých stran či volba „proti vládě“. Podle výzkumníků byla v Česku předvolební kampaň v roce 2014 slabší oproti té předešlé z roku 2009. Podle nich politické strany hůře komunikovaly o evropských tématech, což mohlo vést i k nižší volební účasti, která se nakonec potvrdila. K volbám do europarlamentu přišlo v roce 2014 pouhých 18,2 procent oprávněných českých voličů.

Nejnižší volební účast v posledních eurovolbách byla na Slovensku. Tam přišlo k volebním urnám pouze 13 procent voličů. ČR tak byla po Slovensku druhou zemí s nenižší volební účastí.

Češi ve volbách do Evropského parlamentu volili 21 zástupců. Vítězem eurovoleb se stalo hnutí ANO, které získalo 16,13 procent hlasů a obsadilo 4 mandáty. Jako druhá se umístila TOP 09 s podporou Starostů a nezávislých se ziskem 15,95 procent a rovněž se 4 mandáty. Čtyři křesla v europarlamentu získala i tehdy nejsilnější vládní strana ČSSD, která obdržela 14,17 procent hlasů. KSČM získala podporu 10,98 procent voličů a dosáhla tak na 3 mandáty. Stejný počet křesel získala i KDU-ČSL se ziskem 9,95 procent hlasů. ODS ve volbách volilo 7,67 procent voličů a strana tak dosáhla na 2 mandáty. Poslední stranou, která ve volbách získala 1 křeslo pro svého člena, byli Svobodní, kteří těsně překročili pětiprocentní hranici. Stranu Svobodných volilo 5,24 procent voličů.

Hnutí ANO vyhrálo volby v šesti krajích, nejlepšího výsledku pak dosáhlo v Karlovarském kraji (21,02 procent). ČSSD jakožto vítězná strana v parlamentních volbách z roku 2013 získala prvenství pouze v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. TOP 09 naopak dominovala v Praze a dále pak v Plzeňském a Středočeském kraji.

Těsně pod hranicí 5 procent skončila Pirátská strana, kterou volilo 4,78 procent voličů. Ve volbách se do europarlamentu neprobojovala ani Strana zelených se ziskem 3,77 procent. Minimální hranici nepřekročilo ani hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, které svým hlasem podpořilo 3,12 procent voličů.

Volby do europarlamentu v roce 2009

K volebním urnám v roce 2009 přišlo 43,1 procent evropských voličů. V České republice dosáhla volební účast 28,2 procent.

Volby do EP v roce 2009 skončily přesvědčivým vítězstvím lidovců (EPP) před druhou Stranou evropských socialistů. Ty byly následovány liberály (ALDE) a zelenými (EGP/EFA).

Předsedou Evropského parlamentu se tehdy stal zástupce vítězné Evropské lidové strany Polák Jerzy Buzek, kterého podle tradice vystřídal na začátku roku 2012 zástupce druhého největšího uskupení, tehdejší šéf socialistů Martin Schulz.

Stanoviska

„Lze očekávat posílení euroskeptických, populistických a nacionalistických stran v jednotlivých členských zemích, ať už se bude jednat například o Finsko, Dánsko či Itálii, uvedl pro EURACTIV.cz Jan Kovář, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.

„Pravděpodobně naroste počet křesel pro silně euroskeptické strany krajní pravice, které jsou většinou také silně pro-putinovské,“ upřesnil ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Podle německého euruoposlance Reinharda Bütikofera jeden z průzkumů ukázal, že „pravicoví extrémisté, xenofobové a anti-evropské síly mohou skončit v Evropském parlamentu i se 170 křesly.“ Dodal, že je to samozřejmě hodně, ale na zastavení Evropy to ale nestačí.

Český byznys očekává, že do europarlamentu se dostanou nejen populistické síly, ale obecně i větší počet uskupení. „Zvýšený počet stran přinese i větší roztříštěnost názorů a postojů při přijímání evropských právních norem,“ uvedla Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Lidé vidí složitost unijního procesu a málokdo mu rozumí. V Bruselu se sbíhají velikost instituce, její vzdálenost a pocit, že nám nerozumí. Na rozdíl například od Poláků nebo Němců, Brusel pro nás není součástí české politické scény – ani co se týká lidí, ani témat. Z hlediska mediálního pokrytí se to za poslední dobu hodně změnilo, ale pro lidi samotné je EU něco vzdáleného,“ uvedl letos v lednu europoslanec Evžen Tošenovskýrozhovoru pro EURACTIV.cz.

„Vzhledem k výsledkům evropských voleb se nejvíce obávám, že Evropský parlament bude roztříštěný natolik, že nedokáže nacházet dohody. Často se hovořilo o velké koalici v Evropě složené ze socialistů a lidovců. Ona to ale nebyla žádná koalice, politicky jsme velice tvrdě bojovali a bojujeme,“ sdělil europoslanec Pavel Poc.

Podle europoslance Stanislava Polčáka lze očekávat, že „proevropské síly budou mít nadále většinu, což je klíčové.“ Pokud by však měly europarlament ovládnout protievropské síly, jednalo by se o „zásadní podkopání principů evropské spolupráce, které se budovaly šedesát let.“

Europoslanec Pavel Svoboda předpokládá, že budoucí Evropský parlament nebude tak eurooptimistický jako ten současný. Z tohoto hlediska by měl existovat zájem, aby (v europarlamentu do květnových voleb – pozn. red.) legislativně prošly alespoň části, na kterých je shoda, dodal.

„Politika se mění a populisté posílí i v evropských volbách. Je pravdou, že míra shody mezi nimi je velmi obtížná. Těžko bude severoitalský nacionalista souhlasit s tím z Tyrolska. Bude to pro ně velmi obtížné, což ale neznamená, že v předvolebním období nevyužijí každou možnost útoku na Unii, anebo na demokratické proudy,“ prohlásil europoslanec Miroslav Pocherozhovoru pro EURACTIV.cz.

Štěpení očekává také Tomáš Zdechovský, a to dokonce ve své vlastní frakci EPP. „Čekám, že v té straně bude větší polarita, což se projevilo už při hlasování o Maďarsku, kdy jsme se rozdělili na dva tábory – jeden hodně liberální, který volal po tvrdém postupu proti Orbánovi, a druhý konzervativní, který se snažil vidět věci v kontextu globální situace,“ uvedl.

„Za velký otazník mám to, jak dopadnou evropské volby, zda a jak třeba posílí hlasy těch, kteří požadují, aby jejich země odešly z Evropské unie. Musíme si počkat, jaké bude složení Evropského parlamentu po volbách a jak se bude tedy sestavovat Evropská komise,“ sdělila europoslankyně Dita Charanzová.

„Jsem přesvědčena, že pro české voliče bude důležitým tématem odstraňování překážek na vnitřním trhu. Čtyři základní svobody, tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, jsou pro nás nesmírně důležité. To byl mimochodem také důvod, proč jsme do EU vůbec vstupovali,“ uvedla europoslankyně Martina Dlabajová.

Podle europoslance Pavla Teličky se „předvolební kampaně stejně nakonec zaměří na něco plytkého, celá škála důležitých témat se smrští na otázku typu migrační krize nebo na boj proti antievropským silám.“

Jan Zahradil se domnívá, že by se volby měly týkat i témat, jako je rozpočet nebo budoucí struktura EU. „Zkrátka, aby se v debatě střetly odlišné představy o architektuře EU pro budoucnost,“ prohlásil v rozhovoru

„Volby budou zřejmě ovlivněny nestabilitou současného světa a předpokládám významný nástup populistických subjektů. Tím by se znepřehlednila situace v Evropském parlamentu. Pokud naopak dojde k výraznějšímu úspěchu levicových subjektů, nastane postupný odklon od dosud prosazované liberální politiky k prosazování unie v sociální oblasti a tedy ke sjednocování a sbližování sociálního zabezpečení,“ sdělil europoslanec Jaromír Kohlíček.

Europoslanec Jaromír Štětina prohlásil, že „důležité volby v EU v posledním období provázely dezinformace. S blížícím se termínem voleb bude podle něho aktivita například dezinformačních webů nabírat na obrátkách. Podle průzkumů existuje velké nebezpečí, že populistické strany, krajní pravice a levice získají daleko větší počet mandátů, než doposud. To by měl být hlavní apel pro české občany jít tentokrát k volbám, dodal Štětina.

Europoslanec Petr Ježek očekává, že oslabí sociální demokraté, a tak zřejmě již nebudou mít spolu s lidovci v EP většinu. Posílí protievropské formace, jejich poslanci se však v drtivé většině nepodílejí na jednání o legislativě EU, je to příliš pracné a málo vděčné z hlediska mediálního pokrytí. Doplnil, že atmosféra v EP bude více otrávená, ale vliv na legislativu, tedy oblast, kde má EP zásadní pravomoc a práci, nepředpokládá. Větší obavu má o vnitropolitický vývoj v některých zemích Unie a jejich chování v Radě EU.

„Ocenila bych, kdybychom českému voliči ukázali, co chceme, aby pro něj EU dělala a jak mu přesně pomáhala. Je zapotřebí si uvědomit, že český volič má dojem, že je Brusel ‚daleko‘ a nezajímá se o něj. Bude tedy zapotřebí, toto přesvědčení na konkrétních příkladech zpochybnit a zároveň ukázat, jak by se v této oblasti mohla EU zlepšit,“ prohlásila europoslankyně Kateřina Konečná.

„Moje zkušenost z minulých evropských voleb je, že fakticky nedokážete udělat volební model a odhadnout výsledek v situaci, kdy k volbám chodí 20 % lidí. Bude rozhodovat každý hlas. Můj odhad je zisk někde mezi 10 a 15 %,“ uvedl v rozhovoru Jiří Pospíšil.

Další zdroje

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.

Klíč k eurovolbám #2: Pravomoci a úkoly Evropského parlamentu

Květnové volby do Evropského parlamentu se blíží. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Druhý z nich se soustředí na pravomoci a úkoly, které na Parlament připadají.