Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

© European Union, 2018

Nebezpečné chytré ledničky, hospodaření s odpady, ale i domácí politická situace. Nejen o tom hovořila redakce EURACTIV s místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE).

Pavel Telička vedl český vyjednávací tým při přístupových jednáních s Evropskou unií. Následně byl velvyslancem ČR při EU a krátce zastával post českého eurokomisaře. Poté v Bruselu působil jako lobbista. V květnu roku 2014 byl za hnutí ANO zvolen do Evropského parlamentu (EP), kde je členem výboru pro dopravu a cestovní ruch (ITRE). V roce 2017 byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu.

Jaká legislativa, na které jste v EP pracoval, byla podle Vás nejdůležitější?

To je vždy těžké říct, většinou člověk na něco podstatného zapomene. Především až čas ukáže, co z toho, co dělá Evropský parlament, jednotlivé výbory nebo poslanci, bylo pomyslnou trefou do černého a přineslo tížené výsledky.

Tomu rozumím, ale přeci jen budu chtít slyšet něco konkrétního.

Pro čtenáře to možná bude trošku nezáživné a nejméně srozumitelné, ale zmínil bych v první řadě oběhovou ekonomiku. Tuto legislativu tvoří celkem čtyři návrhy, u jednoho jsem byl zpravodajem a u dvou stínovým zpravodajem ve výboru ITRE. Odpadová legislativa je podle mě skutečné přemostění k oběhové ekonomice. Může to vést k vytvoření zcela nového průmyslového odvětví.

Jedním z našich úkolů je totiž vytvářet ekosystém, který přispěje k nastartování inovativních odvětví. Bez EU to nepůjde, musíte sladit normy, vytvořit pro to prostředí, musíte motivovat obce a podniky, aby recyklovaly a šly cestou vytváření podmínek proto, že odpad se stane druhotnou surovinou. Musíme změnit myšlení lidí a jejich pohled na odpad jako takový. Nemůžeme přeci stále vyvážet náš odpad do Číny, která nám jej zpracuje jako druhotnou surovinu a pak nám za de facto dumpingové ceny pošle zpět výrobek, který z odpadu vyrobila. Evropští výrobci dnes nejsou motivováni k tomu, aby znovu využívali rozbité součástky k nové výrobě. Oběhová ekonomika znamená pravý opak.

Opravování musí být normální

Obrat 2 mld. Kč a téměř 2,4 mil. prodaných kusů zboží během 2 týdnů. Bilance loňského BlackFriday největšího online prodejce v ČR. Prodané zboží se jednou opotřebí. Při přechodu na cirkulární ekonomiku dbejme na to, aby se stalo v maximální míře zdrojem a ne odpadem.

Není na mě, abych hodnotil firmu Huawei

Podílel jste se i na nových pravidlech EU pro kybernetickou bezpečnost. Co legislativa přináší?

No, vidíte, o tom jsem mluvil na začátku. Kdybyste to nezmínil, tak bych na tuhle legislativu asi zapomněl, ve skutečnosti se ale jedná o jeden z nejdůležitějších bodů mé práce. Za ALDE jsem byl stínovým zpravodajem u zákona o kybernetické bezpečnosti. Je zajímavé, že tomu skutečně říkáme zákon i tady v Parlamentu. Jeho smysl je zásadní. EU a bezpečnost našich institucí a občanů je tak vysoká nebo nízká, jak je silný nejslabší článek unijního řetězce.

Když budete mít zemi, která se nesnaží vytvořit nějakou rezistenci vůči narušování kyberprostoru, tak se problematický výrobek, například mobil, lednice, televize, dostane na unijní trh. Země, která si dává větší pozor, s tím už pak nic nenadělá, protože ten výrobek na trhu prostě bude. Proto se v rámci legislativy bavíme například o tzv. certifikaci výrobků.

Kybernetická bezpečnost stojí na digitální gramotnosti. Učme ji už předškoláky, říkají experti

Pojem kybernetická bezpečnost nabírá na důležitosti mimo jiné proto, že tradičně bezpečné Česko začíná být pro útočníky v kyberprostoru atraktivnější. Klíčem k zajištění bezpečnosti je podle odborníků především digitálně gramotná společnost, vzdělávat by se prý měli už ti nejmladší.

Návrh počítá se třemi stupni rizikovosti výrobků podle toho, jak odolné jsou proti kybernetickým útokům. Co to znamená?

Ano, legislativa počítá s certifikací zařízení podle tří stupňů rizikovosti. Na bezpečnost výrobků a zařízení se musíme zaměřit. Dnes třeba ještě není tolik lidí s tzv. chytrou domácností, ale za pár let to bude běžné. Taková chytrá domácnost pak může být napadena klidně skrze chytrou ledničku nebo televizi. Taková zařízení jsou často vyráběna mimo EU. My ale musíme zkoumat, jak odolné proti kyberútokům takové zařízení je. V momentě, kdy je výrobek zranitelný, musíme reagovat. A právě certifikace je jednou z možností. Musí být ale srozumitelná pro běžného spotřebitele.

Kromě certifikací je součástí zákona i posílení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Jste pro?

Ne za každou cenu. ENISA by neměla něco nahrazovat. Má velkou roli v rámci informování a vzdělávání veřejnosti v oblasti kybernetických hrozeb, ale taky v propojování a předávání informací. Zejména však při vytvářením certifikačních schémat. V Evropě jsou totiž stále země, které ještě nemají obdobu našeho Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Teď se nabízí mluvit chvilku o kauze společnosti Huawei. Co si myslíte o varování NÚKIB?

Nyní ještě můžeme diskutovat, jak zásadní je to problém. Jakmile ale budeme mít 5G sítě, tak už bude pozdě. Když vám dnes hacknu počítač nebo mobil, tak vám ukradnu data, možná peníze. Ale pokud vám v budoucnu hacknu samoříditelné auto, které je neustále napojeno na 5G síť a komunikuje s dalšími auty a věcmi, tak vás tímto způsobem můžu i zabít. Můžu vám zablokovat třeba brzdy. A teď si to představte například u čističky vod, tím už můžu ohrozit tisíce lidí. Při napadnutí kritické infrastruktury je reálně v ohrožení obrovské množství občanů.

A pokud jde o vaši otázku a kauzu Huawei. Tady chci zdůraznit, že není na mně – tedy na politikovi – abych já říkal, jestli je Huawei problém, nebo ne. Já jsem se na legislativě podílel a jednal jsem s orgány v Německu, ve Francii v USA. A všude tento problém zmiňovali. Takže není na mně, abych říkal, že Huawei je, nebo není riziko.

Ale není ani na mně, a tudíž ani na panu prezidentovi, aby zpochybňoval, co řekne NÚKIB, tedy věcně příslušný a kompetentní orgán. Pokud tento úřad vidí nějaký problém, mám se za něj postavit a jeho varování brát vážně. NÚKIB je vcelku nový orgán, ale patří mezi ty nejlepší v Evropě.

To je stejné, jako kdybych já jako politik mluvil do výsledků práce BIS nebo třeba České obchodní inspekce, potravinářské inspekce atd. Není to moje role, já mám pouze vytvořit podmínky pro jejich fungování. Když příslušné orgány dospějí k závěru, že je zde riziko, musíme vytvořit podmínky proto, abychom mohli riziku čelit.

EU se zaměří na rizikové investice ze zahraničí. Státy mají více chránit kritickou infrastrukturu

Evropská unie si posvítí na rizikové zahraniční investice. Historicky první celoevropský rámec pro jejich prověřování ve čtvrtek definitivně schválili europoslanci.

Pokud se na to podíváme z geopolitického hlediska, budeme mít 5G síť, na které bude fungovat prakticky celý stát, kritická infrastruktura i jednotliví občané. Vytváříme internet věcí, chytrá města, zaměřujeme se na konektivitu a digitalizaci. Je vhodné přenechat kontrolu nad fungováním sítě páté generace společnosti, která je úzce napojena na cizí mocnost, navíc komunistickou diktaturu?

To je přesně ono. Je to obrovsky nezodpovědné. Například i v EU klademe pořád důraz, aby kritická infrastruktura zůstávala i nadále v rukou členských států, aby nad ní měly kontrolu. To je mimořádně citlivé. Pořád ale platí, co jsem říkal. Jsme tak silní, jak silný je náš nejslabší článek. A třeba o kybernetické bezpečnosti se proto musíme bavit na úrovni EU.

Jednou z priorit současné Komise bylo vytvoření jednotného digitálního trhu. Jak úspěšná byla?

Komise má zákonodárnou iniciativu a legislativu navrhuje v nějaké situaci, v nějakém prostředí. Nemá tedy smysl navrhovat něco, co nemá šanci na úspěch třeba v Radě. Takže bych mluvil ani ne tak o Komisi, ale o EU jako celku. Pokud bych měl jmenovat oblast, ve které mělo být uděláno více, tak je to digitální ekonomika. Z toho bych ale vinil spíše členské státy než Komisi a Parlament. Nevidím totiž mezi státy dostatečnou vůli posunout se v této oblasti dále.

Pro mě by bylo velkým úspěchem, kdybychom se dostali blíže k prolomení překážek na digitálním vnitřním trhu. Když dneska člověk vymyslí novou aplikaci, tak často nepůjde na unijní trh, protože nemáme vytvořený vnitřní trh v digitálním prostředí. Pokud bych byl zvolen, tak tohle je jedna z oblastí, na které bych se určitě rád zaměřil.

Kampaň v ČR bude plytká, smrští se na migrační krizi

Pojďme se trošku posunout. Jaká budou hlavní témata evropských voleb?

Obávám se, že to bude opět velmi plytká a zploštělá debata. Když si vezmeme české politické lídry, tak Andrej Babiš říká, že budou o migraci. Samozřejmě, že migrace má důsledky a EU jako celek nezafungovala úplně skvěle, což je ale chyba hlavně členských států. Ale není to tak, že žijeme v období migrační krize. Já bych to téma proto rozšířil a řekl bych vnitřní a vnější bezpečnost. A tam spadá opravdu velká škála témat, od migrace přes teroristické útoky a jiné formy kriminality až po kybernetickou bezpečnost, ozbrojené síly a mnoho dalšího. Mezi další důležitá témata potom řadím už zmíněnou oběhovou ekonomiku, kohezi, digitální agendu a evropský rozpočet.

Obávám se ale, že předvolební kampaně se stejně nakonec zaměří na něco plytkého, celá škála důležitých témat se smrští na otázku typu migrační krize nebo na boj proti antievropským silám. Já ale přece nemůžu jen bojovat proti nim. Pokud budeme oslovovat lidi se skutečně důležitými tématy, vezmeme jim vítr z plachet. Mně nevadí, když v EP bude více antievropských poslanců, důležité je, aby proevropské síly nabízely skutečná řešení skutečných problémů.

S jakými prioritami půjde do voleb hnutí Hlas?

V tuto chvíli náš program vytváříme, takže nemůžu mnoho říct, ale některá témata jsem Vám už naznačil před chvílí. Rozhodně nebudeme sklouzávat k populismu a k heslům typu, že budeme bojovat za zájmy českých občanů a podniků. Ukažte mi jeden politický subjekt, který toto nebude dělat. Mně jde o konkrétní oblasti, konkrétní otázky.

Telička a Ježek zakládají nové politické hnutí HLAS

Chtěli bychom přispět k tomu, aby naše země měla nejen v Evropě hlas, který bude více slyšet a bude hlasem rozumu, ambice a zodpovědnosti, říká Telička o svém novém hnuti.

V jednom z rozhovorů jste řekl, že byste v České republice rád viděl jakési „české evropské desatero“. Co to znamená?

Nevím, jestli by to bylo desatero, těch bodů nemusí být přímo deset, ale jde o jisté priority, na které by se ČR měla zaměřit. Ale jak jsem řekl, náš volební program se připravuje, takže teď nebudu konkrétnější, omlouvám se.

Otevřete v předvolební kampani otázku eura?

Můj vztah k euru se vyvíjel, původně jsem byl zastáncem eura nejen proto, že přistupující země ho nemůže nepřijmout, že je to dané. Ale je pravdou, že eurozóna se poté dostala do problémů, my jsme neplnili kritéria a eurozóna neměla zrovna dobré ekonomické vládnutí. Nyní je ale vše jinak. Pravidla a ekonomické vládnutí eurozóny se zlepšila, naše ekonomická kondice také.

A opět jsme u té plytkosti, u nás se debata smršťuje na to, že nechceme platit za řecké dluhy. To je ale naprostá ideová i věcná vyprázdněnost celé diskuze a politiků, kteří o tom mluví, včetně premiéra Babiše. Je třeba začít celospolečenskou debatu, která bude věcná a racionální.

Není k dobrému fungování eurozóny třeba společná a fungující fiskální politika?

Já nejsem člověk, který by hned vytvářel společného ministra financí pro eurozónu. Ale debata na téma rozpočtu eurozóny má své opodstatnění, to rozhodně ano.

V poslední době zmiňujete, že se chcete v českém veřejném prostoru pohybovat i bez ohledu na výsledek evropských voleb. Co vás k tomu vede?

Prošel jsem vývojem. Loni před létem jsem byl na 95 procent přesvědčený nepokračovat. Ale potom jsem změnil názor. Co k tomu přispělo? Na jedné straně vývoj v Evropě, různá nová hnutí, která jsou proti evropské myšlence, ale i noví pozitivní a konstruktivní lídři a hnutí.

Druhým důvodem je vývoj na domácí politické scéně. Česká politika i společnost nejsou vůbec v dobrém stavu. I to je důvodem, proč Česká republika v EU nezastává takovou roli, jakou by zastávat mohla a měla. Pokud budu zvolen, tak budu mnohem více času věnovat České republice, budu zde trávit více času než doposud.