Ondřej Kovařík: Sdílím pragmatismus pana premiéra. Liberální frakce je pro nás optimální půda

© Hnutí ANO

Za patnáct let v Unii je Česká republika plnohodnotný člen a měla by se chovat sebevědomě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík. Česká debata o EU podle něj není dostatečně věcná.

Ondřej Kovařík je europoslanec nově zvolený za hnutí ANO, které se řadí k liberální frakci Obnova Evropy (RE). Dříve mimo jiné působil na diplomatických pozicích, podílel se například na organizaci českého předsednictví EU v roce 2009. Redakce EURACTIV.cz europoslance vyzpovídala při příležitosti druhého zasedání nově utvořeného Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Funkce europoslance je pro Vás něco nového, zatím jste působil „za scénou“ mimo jiné jako hlavní poradce delegace ANO tady v Evropském parlamentu. Kdo je Ondřej Kovařík – politik?

To je dobrá otázka, odpověď na ni se utváří každým dnem. Moje předchozí působení obnášelo práci v diplomacii, v rámci unijních institucí to byla Rada Evropské unie a následně teď poslední čtyři roky v Evropském parlamentu v pozici poradce a asistenta poslankyně. Moje nová role s sebou přináší nové výzvy a nové odpovědnosti. Byl bych rád, aby se mnou jako s nově příchozím politikem byla na jednu stranu spojována zkušenost, odbornost, vhled do věcí a znalost problematiky tady ve Štrasburku nebo v Bruselu, a na druhou stranu směrem k českým občanům snaha propojovat národní témata s tím, co se odehrává na unijní úrovni. V domácí veřejné diskusi bych rád, díky vhledu do evropských témat, rozšiřoval povědomí o prostředí, kde jako Česká republika hájíme své zájmy.

Češi si zvolili 21 nových europoslanců. Kdo je mezi nimi?

Ve volbách do Evropského parlamentu si Češi vybrali 21 zástupců. Šest z nich kandidovalo za hnutí ANO, čtyři za ODS, tři za Piráty a tři za koalici TOP 09 a STAN. Dva poslanci byli zvoleni za KDU-ČSL a stejný počet pochází z SPD. Zbývající mandát připadá KSČM. Na čem dosud tito lidé pracovali a co chtějí v EP prosazovat?

Jste přesvědčený liberál? Sedíte v liberální frakci Obnova Evropy, na druhou stranu předseda ANO a premiér Andrej Babiš je v evropské politice řekněme pragmatik.

Já poměrně do velké míry sdílím pragmatismus pana premiéra, přesto si myslím, že liberální frakce je z mého pohledu, a myslím i z pohledu dalších zástupců hnutí ANO zde v EP, v podstatě optimální půda. Klasickým smýšlením jsme lehce napravo od středu, a bývalá frakce ALDE i současná Obnova Evropy nám jsou jednoznačně blízké v pro nás důležitých oblastech, jako jsou jednotný trh nebo mezinárodní obchod. V politické skupině máme samozřejmě i zástupce západní progresivní liberální větve, se kterými si ne vždy rozumíme, ale jsme schopni najít společnou řeč v základních věcech.

Ještě k tomu pragmatismu. Bez ohledu na to, jaké existují politické názory na hloubku evropské integrace si myslím, že by bylo dobré vést debatu v Česku mnohem věcněji. U nás se dost často vytváří dichotomie „pro EU“ nebo „proti EU“, a já myslím, že dnes už jsme zde [v Bruselu, Štrasburku] bráni jako plnohodnotný člen, jsme tu patnáct let a máme za sebou nějakou historii, byli jsme schopni i něco prosadit. Bylo by dobré posunout debatu od „stojí vůbec zato v Unii být“ a místo toho si říct, že jde o naše přirozené prostředí a využít příležitosti, které nám EU poskytuje. A pokud máme pocit, že nás někdo brzdí, nebo nám předkládá něco, s čím úplně nesouhlasíme, tak si jasně dupnout, ale zároveň si být schopni vytvořit příležitosti nové. A to například i v případě plánovaného českého předsednictví, aby už nešlo pouze o jakýsi „trucpodnik“, ale aby ČR byla sebevědomá členská země, která je schopná na evropské úrovni jednat pragmaticky a vést další členské státy. Líbilo by se mi, kdybychom například v následujících deseti letech měli nějakou vlastní agendu.

Nesnižují kauzy okolo premiéra Babiše tyto české šance vést ostatní státy, mít vlastní agendu nebo třeba silné portfolio v nové Evropské komisi?

To si nemyslím, určitě zde s kolegy nevedeme diskuse na téma oslabené pozice země z důvodu různých zpráv a situací kolem politiků v Čechách. Nic takového zde nevnímám.

Takže česká a evropská úroveň jsou oddělené? Mluvil jste o tom, že byste je rád propojoval.

Je otázkou do jaké míry. Na jednu stranu jsme zastánci přístupu, že je potřeba respektovat to, co se děje na národní úrovni – to si myslím, že se povětšinou děje. Co se týká propojování, tam spíše šlo o to, že je v Česku dění v Bruselu dlouhodobě považováno za něco, co jde mimo nás a čeho se ne vždy účastníme. Tam vidím prostor pro zlepšení. Pokud se při plném respektování práva subsidiarity bavíme o kompetenci, která je částečně nebo plně přenesena na evropskou úroveň, ale pak na nás dopadá, tak aby to nebylo vnímáno jako že pouze Brusel o něčem rozhoduje, ale že i my jsme k tomu rozhodnutí schopni přispět, nebo ho zásadně změnit tak, aby odpovídalo našim představám.

To ale ještě neznamená, že se z evropské úrovně budou řešit národní kauzy nebo národní problematika. Myslím, že každá země má svoji politickou sféru, ve které se strany ve volbách uchází o hlasy, a do ní EU podle mě ani promlouvat nemá.

Na odpověď k auditům okolo Babiše potřebujeme více času, žádá MMR Evropskou komisi

Ministerstvo pro místní rozvoj požádá Evropskou komisi, aby prodloužila třicetidenní lhůtu na vypracování odpovědi na návrh první auditní zprávy o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše při čerpání peněz z evropských fondů. Informaci ČT potvrdil ČTK mluvčí ministerstva Vilém Frček.

Nová šéfka Komise? Dobrý dojem, slabý mandát

Jak blízká je Vám vize nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové?

V rámci jejího „představovacího kolečka“ před pár týdny (rozhovor vznikl 17. července, pozn. red.) jsme měli možnost s ní v rámci frakce vést poměrně dlouhou diskusi. Musím říct, že jako osobnost na mně zanechala velmi dobrý dojem, působila pragmaticky, racionálně, jsou na ní vidět zkušenosti z managementu, z řízení exekutivy. Pro vedení tak velkého úřadu, jako je Evropská komise, jsou takové předpoklady určitě potřeba. Na druhou stranu ve svém projevu, který zde zazněl včera dopoledne (16. 7.), prezentovala celou řadu věcí, ve kterých se neshodneme. Například v tom, jaké stanovila cíle v otázce adaptace na klimatickou změnu, kde byla její původní prohlášení opatrnější a z mého pohledu realističtější. Přesto ve svých vodítkách pro práci budoucí Evropské komise zmiňuje řadu témat, která jsou podle mě důležitá pro budoucnost Evropy i České republiky. Ať už je to oblast digitalizace a adaptace na digitální revoluci, nebo podpora prosperity, ekonomické integrace a jednotného trhu.

Ke zvolení potřebovala kromě „svých“ lidovců také podporu dalších frakcí, ústupky ve svých plánech musela udělat socialistům i zeleným, ti druzí pro ni navíc nakonec vůbec nehlasovali. Liberálové ale ano – myslíte, že jste za své hlasy dostali dost?

Myslím si, že už v úvodní prezentaci na jednání politické frakce nabídla vizi, která je v řadě oblastí kompatibilní s tím, co Obnova Evropy hodlá prosazovat. V jejích plánech došlo k jasnému posunu k tématům, která jsou podstatná pro levicovější část Evropského parlamentu, zejména pak pro sociálně demokratickou frakci a frakci zelených. Je otázkou, jestli to nebyla z její strany svým způsobem politická chyba, protože ve výsledku, jak jste poznamenal, tyto frakce, ať už celkově, nebo většinově, pro navrženou kandidátku nehlasovaly. Výsledkem je relativně slabý mandát, který ji bude z hlediska jejího budoucího působení možná i částečně omezovat.

Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou

Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.

Malé a střední podniky potřebují podpořit

Na jakou legislativu se budete chtít v následujícím pětiletém období zaměřit?

Od politické frakce jsem obdržel nominace do hospodářského a měnového výboru jako stálý člen, a do výboru pro dopravu a cestovní ruch jako náhradník. Do jisté míry jsou tedy předurčeny oblasti, kterým se zde budu věnovat prioritně. V hospodářské oblasti bych se rád zaměřil na témata, která jsem naznačil v úvodu, a to je prohlubování jednotného trhu nebo  konkrétně utváření unie kapitálových trhů. Z hlediska českého hospodářství se jedná o poměrně významné oblasti, protože drtivá většina českých podniků je z evropského hlediska vedená jako malé a střední, a je potřeba jim nejen na úrovni jednotlivých států, ale i celé Unie nabídnout možnost získávat investice a financování i z jiných zdrojů, než jsou bankovní úvěry. Je potřeba je v tomto ohledu podpořit, a právě tyto nástroje jsou součástí iniciativ, které se pojí s budoucí finanční perspektivou. Jedná se například o podporu start-upů tak, abychom dokázali v digitální oblasti konkurovat Spojeným státům nebo Číně.

Do oblastí mého zájmu patří i finanční gramotnost, a to nemyslím pouze u běžných lidí, ale například i u podnikatelů – rozšířit jim portfolio možností, kde se ucházet o financování projektů, a zároveň jim garantovat jistotu a stabilitu podnikatelského prostředí.

Poměrně velký balík opatření směřuje také do oblasti daňových úniků a daňových rájů, nebo praní špinavých peněz a následné financování terorismu, mezinárodního zločinu a tak podobně.

(Ondřej Kovařík kromě výborů ECON a TRAN usedne ještě jako náhradník ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci LIBE, jako stálý člen v delegaci pro vztahy s Kanadou a jako náhradník v delegaci pro severní spolupráci a pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru.)

Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

Říkáte, že do zmíněných výborů jste byl nominovaný. Byly konkrétně ECON a TRAN Vaše první volby, nebo jste měl původně jinou představu?

Nominace se v zásadě potkaly s mými požadavky. Termín jsem použil z toho důvodu, že vždy je to o nějakém vyjednávání i v rámci politické frakce, takže to beru jako nominaci do týmu – konkrétně v hospodářském a měnovém výboru je nás za frakci osm.

Budete usilovat o spolupráci s dalšími českými europoslanci napříč stranami? Například právě ve výboru ECON je prvním místopředsedou Luděk Niedermayer z TOP 09.

V prvé řadě bude záviset na daném tématu. Pokud půjde o zájmy, které budeme jako čeští europoslanci sdílet – například se bude jednat o zájmy českých subjektů, vlády nebo dalších aktérů – osobně bych byl rád, kdybychom v důležitých politikách, když ne nalezli společnou řeč, tak alespoň postupovali nějakým způsobem ve shodě. Ocenil bych, kdybychom rozpory v domácích tématech neventilovali na půdě Evropského parlamentu, ale spíš se k práci snažili přistupovat tak, že je nás zde relativně omezený počet a existují témata, kde je na škodu, když se síly tříští. I jeden poslanec, pokud má dobrou pozici ve vedení výboru nebo je zpravodajem návrhu, tak může poměrně hodně ovlivnit. Pokud má podporu i od kolegů z dalších stran, tak je potom možné dokázat velké věci. Budu příznivcem spolupráce, samozřejmě pokud to bude dávat smysl.

Diametrálně odlišná předsednictví

Dříve jste působil také na Úřadu vlády v Sekci pro předsednictví v Radě EU. Ve Štrasburku se právě předávalo pomyslné žezlo předsednictví mezi Rumunskem a Finskem. Jak si podle Vás Rumuni vedli? Moc se jim na začátku nevěřilo.

Existuje poměrně jasná paralela mezi tím, v jaké situaci vedla Unii Česká republika a kdy ji vedlo Rumunsko. Obě předsednictví probíhala na konci mandátů Evropského parlamentu a Evropské komise. Tato předsednictví velmi těžko rozjedou něco nového, na druhou stranu mají potenciál mnoho věcí dokončit. Musím říct, že v tomto ohledu se s tím Rumunsko vypořádalo nad očekávání dobře. Jak jste říkal, z různých stran zaznívala relativně nízká očekávání a objevovaly se pochyby. Fakt je ten, že Rumunsko se zmítá ve vnitropolitické krizi, situace tam není stabilní, i od Evropské unie sem míří jisté výtky. Navzdory tomu všemu se své role rumunští diplomaté a vládní zástupci chopili zodpovědně. Já osobně jsem měl možnost pracovat s rumunským předsednictvím na jedné konkrétní legislativě, a ta spolupráce byla velmi profesionální.

Z Bukurešti do Helsinek. Evropské unii od července předsedají Finové

Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.

Zmínil jste české předsednictví EU v roce 2009. To druhé na nás čeká v roce 2022 a přípravy už začaly. Přistupuje k nim Česko podle Vás poctivě?

Upřímně řečeno, odsud z Evropského parlamentu nemám úplně detailní vhled do toho, jak se české úřady v současnosti připravují.

Máte ale své zkušenosti a vidíte, co se děje na politické úrovni. Hovořilo nebo hovoří se o významných škrtech v rozpočtu předsednictví.

Zkušenosti mám, na druhou stranu je potřeba říct, že ta předsednictví budou diametrálně odlišná. Naše předsednictví v roce 2009 probíhalo ještě před platností Lisabonské smlouvy a předsednická země měla přece jen výrazně větší roli v tom, jakým způsobem musela vést agendu, kterým všem formacím musela předsedat, a jaká očekávání se na ni kladla. S přijetím Lisabonu došlo k oslabení předsedající země, dříve po půl roce rotoval i šéf Evropské rady, dnes se předsedá více méně jen „expertním“ formacím Rady. Role je menší, čekal bych tedy, že se s ní budou pojit i menší organizační a další nároky.

Jsem přesvědčen, minimálně z toho co vidím v Bruselu, že české Stálé zastoupení při EU se připravuje, na druhou stranu nám stále ještě zbývají tři roky, než bude předsednictví zahájeno. To je podle mě dostatek času se připravit jak na úrovni diplomatické, tak na politicko-expertní, která bude vytvářet domácí zázemí. Svou roli před českým převzetím vedení Rady v roce 2022 samozřejmě odehrají národní parlamentní volby, které promluví do budoucího složení vlády a můžou se promítnout také do toho, jak bude předsednictví vypadat.

České předsednictví Rady EU: Výročí prvního s výhledem na druhé

S lednem přichází pro Čechy jedno výročí – deset let od prvního českého předsednictví Rady EU. Zároveň získávají na intenzitě přípravy na předsednictví druhé, které na Česko čeká v roce 2022.