Investice do budování infrastruktury obnovitelných zdrojů energie se v posledních letech rapidně zvýšily. A jak odborníci upozorňují, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.
Autory komentáře jsou Kristína Kráľovská a Jonathan Lyons, výzkumní spolupracovníci Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s Kateřinou Horákovou, redaktorkou EURACTIV.cz.
Využívání solární energie v České republice stagnuje, a to i navzdory zvyšující se poptávce po instalaci solárních elektráren (v roce 2021 bylo nainstalováno meziročně zhruba o pětinu více elektráren). Solární a větrná energie se podílí na českém energetickém mixu pouze ze 3,7 %. Česko tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který činí 22 %. V loňském roce navíc podíl obnovitelných zdrojů na úrovni EU poprvé předčil využití zdrojů z fosilních paliv.
Debata o větším využití fotovoltaiky se přitom v Česku zasekla na otázce její proveditelnosti. Je česká síť vůbec připravena na připojení celé řady domácností? A co problémy s účtováním? Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) vypracovala studii, v níž posuzovala, zda by česká síť zvládla i situaci, kdy by došlo k maximálnímu možnému rozvoji používání různých obnovitelných zdrojů. Ze závěrů vyplývá, že by česká síť podle stávajícího rámce měla bez problémů zvládnout instalaci 8-9 GW fotovoltaických elektráren do roku 2030. To zhruba odpovídá dvojnásobnému ročnímu výkonu jaderné elektrárny v Temelíně.
Solární panely zvyšují hodnotu nemovitostí
Instalace solárních panelů přináší řadu pozitiv. Oproti fosilním palivům výroba elektřiny ze slunečního záření téměř nezatěžuje životní prostředí a nezpůsobuje znečistění ovzduší a vody. Během svého životního cyklu totiž zanechává nižší ekologickou stopu. Solární panely mají navíc dlouhou životnost – nejenže jsou nenáročné na údržbu, ale když je nutné je vyměnit, zhruba jednou za 25 let, jsou snadno recyklovatelné. Panely jsou totiž vyráběny převážně z křemíku, skla, hliníku, mědi a dalších, snadno recyklovatelných materiálů.
Velkou motivací pro pořízení fotovoltaiky je také fakt, že zvyšují hodnotu nemovitostí. Ačkoli počáteční investice je finančně náročná, existuje řada dotačních programů, které pořízení panelů značně zlevňují. Od roku 2015 je fotovoltaika totiž trvale zaražena do programu Nová zelená úsporám a domácnosti v některých krajích mohou čerpat až 225 000 Kč na její instalaci. V Česku jsou navíc střešní fotovoltaické elektrárny osvobozeny od daní.
Přímá elektrifikace vytápění v domácnostech rovněž přispívá k větší bezpečnosti. České domácnosti jsou totiž často závislé na plynových kotlích. Ty přitom mohou představovat značné zdravotní riziko, pakliže jsou špatně nainstalovány či umístěny v prostorách s nedostatečným prouděním vzduchu. V extrémních případech mohou způsobit až otravu oxidem uhelnatým.
Kromě bezpečnějších domácností mohou být také velkým přínosem pro majitele elektromobilů, kteří si svá vozidla mohou dobíjet za relativně nízké náklady na energii.
Solární energie je jistotou na prahu odklonu od uhlí
Solární energie je vyspělá technologie, jejíž účelem je podobně jako u uhelných elektráren vyrábět elektřinu ve velkém měřítku. Rozdíl ovšem spočívá v tom, že solární energie je obnovitelný zdroj, který se při užívání nevyčerpá a vyrábí se lokálně.
Ukončení těžby uhlí, které má v Česku nastat v roce 2033, klepe na dveře a ohrožuje energetickou bezpečnost země. To vede k nadsazeným cenám energie, brání prosperitě podniků a zvyšuje riziko energetické chudoby. Právě solární energie je přitom základním kamenem, protože představuje řešení pro zvládnutí případné energetické krize. Poskytuje ochranu před zvyšováním nákladů a umožňuje spotřebitelům zajistit si větší energetickou nezávislost.
Jedním z dalších způsobů jak zajistit energetickou nezávislost, je snížení závislosti na dovozu energie. Toho lze dosáhnout mimo jiné využitím solární energie ve velkém, tedy užitkovém měřítku. Česko je dlouhodobě čistým vývozcem energie – jen v roce 2021 vyvezla 26 228 GWh, tedy zhruba 40 % roční spotřeby celé země. V budoucnu by tak v trendu mohla pokračovat, ovšem vývozem energie z fotovoltaických elektráren.
Ovšem například žádost o povolení k připojení k síti je nákladná, netransparentní a představuje značnou byrokratickou zátěž. Ukončení těžby uhlí však představuje velkou příležitost. Uhelné doly jsou více než vhodné k instalaci fotovoltaiky v užitkovém rozsahu. Navíc se také hodí ke skladování přebytkové energie. V současnosti je totiž v Česku proces připojení velkých elektráren k síti komplikovaný a využití uhelných dolů pro účely solární elektrárny by celý proces zjednodušilo. Zájem o stavbu velkých solárních elektráren navíc v Česku i navzdory komplikacím roste. Systém slev a podnikových dluhopisů v České republice je totiž pro investory atraktivní.
Dalšími faktory které fotovoltaice nahrávají, jsou technologické inovace, dostupnější materiály, či úspory z rozsahu, které snižují vyrovnané náklady na elektřinu (tzv. levelised energy cost LCOE). Právě ty v letech 2010 až 2020 neustále klesaly. Snížení nákladů se pak propisuje do dostupných cen za energii pro průmysl ale i koncové spotřebitele.
Fotovoltaika umožní bezbolestnou dekarbonizaci ocelářství a autoprůmyslu
Odklon od uhlí nejvíce ohrožuje český průmysl, který je na uhlí z velké části závislý. Solární energie ale toto riziko výrazně snižuje. Ocelářský a automobilový průmysl potřebují energii v jednotkách terawatthodin. Samotnou výrobu oceli elektrifikovat lze, ale kvůli technologiím, které se při výrobě oceli používají, není možné ji vyrábět v samostatných (tzv. off-grid) fotovoltaických elektrárnách – tedy těch, které nejsou napojeny na síť a které využívají například některé domácnosti.
V případě průmyslu se tedy nabízí využití solární energie v užitkovém měřítku. Díky tomu můžou podnikatelé zabezpečit práci až 17 000 lidem, kteří jsou momentálně v ocelářském průmyslu zaměstnaní.
Do budoucna navíc budou muset podniky, které se budou ucházet o finanční prostředky od bank, splňovat kritéria tzv. ESG strategie. Tato strategie, někdy nazývaná udržitelná, myslí na environmentální a sociální dopady podnikání a snaží se jim předcházet. Bez velkých solárních elektráren bude pro český průmysl těžké kritéria plnit a firmy svou výrobu mohou začít přesouvat do zemí, kde ESG kritéria nebudou vyžadovat.
Solární energie je tedy jednoduše řešením, jehož přínosy jsou dalekosáhlé. V době omezených dodávek energie, které jsme zažili například v loňském roce v důsledku války na Ukrajině, podporuje energetickou soběstačnost a bezpečnost. Fotovoltaika z dlouhodobého hlediska zvyšuje hodnotu nemovitostí a zajišťuje přímou elektrifikaci tepla a dopravy, což napomáhá zajištění dostupných cen pro koncové spotřebitele a šetří jejich peněženky. Zároveň může zaručit energetickou stabilitu pro velké, energeticky náročné, průmyslové podniky, které v nejbližších letech proces dekarbonizace silně ovlivní a které dříve či později budou muset splňovat přísná energetická pravidla.
