Studie prokazují, že energetická společenství přinášejí do regionů až 8krát větší ekonomické výhody než soukromé investice do obnovitelných zdrojů, píší v komentáři experti na sdílení energie.
Autory komentáře jsou Chris Vrettos a Stavroula Pappa z REScoop.eu, Márton Fabók ze Solidarity Economy Center a Laura Otýpková z Frank Bold.
Ruská invaze odhalila slabiny evropského energetického systému založeného na centrálních dodávkách fosilních paliv. Energetická krize tak má své vítěze i poražené. Zatímco miliony občanů EU se najednou ocitly na hranici energetické chudoby, soukromým společnostem proudily miliardové zisky. Rok 2023 přitom opět zaznamenal rekordní nárůst výroby větrné a solární energie, což vedlo k strukturálnímu poklesu využívání plynu a uhlí.
Právě obnovitelné zdroje jsou obrovskou vzpruhou pro evropskou ekonomiku: v letech 2021-2023 jsme díky jejich výrobě ušetřili na energiích 100 miliard eur. Studie Technické univerzity v Delftu zároveň ukázala, že do roku 2050 by každý druhý občan EU mohl vyrábět vlastní elektřinu a pokrýt 45 % poptávky EU. Na místě je tedy otázka, zda naplno využíváme potenciál občanů zapojit se a profitovat ze sdílení energie? Odpověď je neodmyslitelně spojená se zakládáním a využíváním energetických společenství.
Energetická společenství definujeme jako skupiny občanů a místních aktérů, kteří společně realizují projekty lokálního využívání obnovitelných zdrojů či hromadných úspor energie a renovací. A tento model se rozšiřuje napříč celou Evropou. REScoop.eu, Evropská federace občanských energetických družstev, má dnes více než 2250 členů zastupujících přes 2 miliony občanů EU.
Primárním účelem energetických společenství je poskytovat sociální a environmentální výhody, například vytvářet opatření proti energetické chudobě a snižovat využívání fosilních zdrojů, díky čisté lokální produkci. Vytváření zisku není jejich hlavním cílem. Proto efektivně přispívají k místnímu rozvoji a zvyšují odolnost v době krizí. Studie prokazují, že energetická společenství přinášejí do regionů až 8krát větší ekonomické výhody než soukromé investice do obnovitelných zdrojů. Díky hromadnému zavádění opatření energetické účinnosti, změně spotřebitelských návyků či využívání baterií, mohou energetická společenství také pomoci stabilizovat síť.
V nedávno zveřejněném manifestu REScoop.eu vyzýváme členské státy, aby zajistily občanům přímý a snadný přístup k projektům sdílení elektřiny. Tím se urychlí vytvoření odolnějšího a čistšího energetického systému, ze kterého budou moci čerpat výhody všichni obyvatelé, včetně zranitelných domácností.
Kážeme vodu a pijeme víno?
Funkční sdílení energie je pro rozvoj energetických společenství zásadní proto, aby se mohla stát silnými aktéry na energetickém trhu a nabídnout občanům alternativu k centrálním dodávkám velkých firem. Prospěje to lidem i planetě. Situace v Evropě je přitom různorodá, někde má komunitní energetika dlouhou tradici a podporu státu, jinde zůstává spíše na papíře. Podívejme se do Česka, Estonska a Maďarska.
Ve střední a východní Evropě komunitní energetika teprve začíná
V České republice očekávají obce a města sdílení elektřiny s napětím, možné by mělo být od letošního léta. V přípravě jsou již desítky projektů. Díky transpozici evropské legislativy ke komunitní energetice koncem roku 2023, bude letošek klíčovým rokem pro demokratizaci energetického sektoru v České republice. Nadšení pro komunitní energetiku je zde velké, stále však existují ekonomické, právní a administrativní bariéry – například přístup k síťové infrastruktuře a vysoké distribuční poplatky.
V Estonsku jsou energetická společenství stále novým modelem, protože jim schází patřičná podpora, například sleva na distribuci. Společenství mohou nabývat právní formy „družstvo vlastníků bytů“, kterých v zemi existuje již 1000. Estonsko však nepodniklo žádné důležité kroky k tomu, aby společenstvím sdílení energie či další činnosti usnadnilo. Pro jejich rozšíření a rozvoj je zapotřebí strategická i finanční podpora a širší osvětová kampaň.
V Maďarsku se na místní komunity během boomu solární energie nedostalo. Zatímco majitelé domácích fotovoltaických elektráren čelí rostoucí nejistotě ze strany regulátora, politici upřednostňují velké spřízněné investory, což snižuje účast občanů na investicích do obnovitelných zdrojů. Existuje zde však obrovský potenciál v komunitních řešeních, od renovace bytových domů po sdílení elektřiny mezi sousedy. Tyto občanské aktivity však často čelí byrokracii, administrativním překážkám a nepřátelskému chování zavedených hráčů na trhu, příkladem jsou omezování připojení k síti či diskriminační smlouvy dodavatelů.
Kudy vede cesta k bezpečnému, čistému a lokálnímu energetickému systému?
Jak občanům usnadnit sdílení energie? Podle unijní legislativy by měli provozovatelé distribučních sítí spolupracovat s energetickými společenstvími na zprostředkování sdílení. Občané nebo energetická společenství pro vytvoření společného projektu mají mít možnost získat všechny potřebné informace na jednom místě (tzv. One Stop Shop), kde získají přehledný program realizace a možností financování.
Členské státy by rovněž měly usilovat o snížení byrokracie pro společenství, jak je tomu například v Rakousku či Španělsku. Státy by také měly pokročit v transpozici evropské legislativy o energetických společenstvích a zajistit jim nediskriminační podmínky, za kterých budou moci provozovat různé relevantní činnosti, především však sdílení energie.
Energetická společenství vznikají nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejde pouze o změnu klimatu, ale o transformaci ekonomiky na udržitelnou, demokratickou a spravedlivou alternativu. Taková transformace je nejen technicky proveditelná, ale především ekonomicky nezbytná. Uspět může pouze tehdy, budou-li místní komunity její opravdovou součástí a budou z ní mít prospěch.