Podpora pro uhelnou energetiku v EU pomalu končí

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

Nová pravidla pro kapacitní mechanismy jsou důležitý krok, který Evropě pomůže na cestě od uhlí. Skulina v legislativě ale umožní podporu pro nové polské uhelné elektrárny, vysvětluje Anna Kárníková.

Autorka je ředitelkou nevládní neziskové organizace Centrum pro dopravu a energetiku (CDE).

V úterý 18. prosince se v Bruselu konalo poslední kolo jednání o nových pravidlech pro fungování trhu s elektřinou, jehož součástí je i kontroverzní podpora tzv. kapacitních mechanismů. První kolo jednání tzv. trialogu mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem, které se konalo 5. prosince 2018, dohody kvůli sporům nedosáhlo; to poslední po 17 hodinách jednání již úspěšné bylo.

Trhy s elektřinou v současné době kvůli cenovým stropům a dalším pokřivením trhu nedávají dostatečné cenové signály pro tvorbu bezpečnostních rezerv. Kapacitní mechanismy by tak měly motivovat výrobce elektřiny k udržování pohotovostních kapacit pro případy silné poptávky či výpadku zdrojů.

Stabilní dodávky elektřiny: V4 sází na jádro a uhlí

Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.

Pravidla pro fungování trhu s elektřinou jsou součástí legislativního balíčku, který Evropská komise představila v listopadu 2016 s cílem nastavit legislativní rámec pro měnící se evropský energetický trh, ve kterém narůstá podíl obnovitelných zdrojů a naopak klesá podíl uhlí. Součástí balíčku byl i návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou regulující využívání kapacitních mechanismů.

Evropská komise chce novými pravidly dosáhnout regulace kapacitních mechanismů, která nebude brzdit klimatické cíle a omezovat hospodářskou soutěž v rámci EU. Kapacitním mechanismům proto Evropská komise vyhradila roli krajního řešení, které by mělo vycházet ze středně- až dlouhodobého celoevropského posouzení přiměřenosti zdrojů. S ohledem na ochranu klimatu Komise také navrhla, aby se kapacitní mechanismy využívaly pouze pro ty zdroje, které nepřesahují limit emisí CO2 ve výši 550 g/KWh, což by z podpory vyloučilo uhelné zdroje.

Klára Sutlovičová: Ústup od uhlí v elektroenergetice má primárně pomoci v boji se zvyšováním teploty planety

Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů.

Klára Sutlovičová je …

Drahá legrace

Evropský parlament pozici Komise podpořil, navrhnul ovšem výjimky pro tzv. strategické rezervy s podmínkou určení limitu pro emise. Vyjednávací pozice Evropské rady byla ke kapacitním mechanismům i přes protesty Francie, Lucemburska a Nizozemí podstatně vstřícnější a umožnila by podporu uhelných elektráren daleko za rok 2030, zejména proto, že by v současné době budované elektrárny považovala za již „existující“ a tedy s právem na podporu.

Problematičnost kapacitních mechanismů dobře ilustrují výsledky první polské aukce pro elektrárny po roce 2021, ve které dostalo 80 % podpory hnědé a černé uhlí s kontrakty na 15 let za cenu výrazně vyšší než aukce například ve Spojeném království. Díky nastavení polské legislativy je podpora garantována i pro aktuálně budované nebo zcela nové zdroje. Kapacitní mechanismy jsou nyní v Polsku druhým největším zdrojem finanční podpory pro uhelné elektrárny a nové projekty jako například Ostrołęka C jsou na jejich poskytnutí existenciálně závislé. Kapacitní mechanismy tak skrze veřejné rozpočty na mnoho let dopředu udržují při životě jinak málo efektivní a nekonkurenceschopnou uhelnou energetiku, pro kterou ubývá financování a pojištění ze soukromých zdrojů.

Taková forma podpory poškozuje nejen klima, ale také daňové poplatníky. Experti a expertky Greenpeace EU ve své analýze spočítali, že náklady na kapacitní mechanismy se v posledních 20 letech v EU zčtyřnásobily a za toto období stály daňové poplatníky 32,6 miliard eur. Dalších 25,7 miliard eur je už v současné době přislíbeno v rámci kontraktů do roku 2040.

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.

Časová skulina

Kontroverzní je rovněž otázka, zda současná podoba kapacitních mechanismů skutečně zajistí energetickou bezpečnost či pouze podpoří výrobní nadkapacity – vlny veder v létě 2018 totiž úspěšně vyřadily z provozu či zmenšily objem výroby z atomových elektráren v Německu, Finsku, Francii a Švýcarsku, které rovněž inkasují podporu z kapacitních plateb.

Poslední jednání trialogu muselo vyřešit zejména tyto klíčové otázky: zda bude emisní kritérium uplatněno na současné elektrárny podporované kapacitními mechanismy, jak budou definovány nové elektrárny a od kdy na ně bude uplatňován emisní limit a jak bude naloženo se smlouvami, které budou podepsány v mezidobí než se nová pravidla stanou platnými.

Výsledek jednání byl nakonec, i díky velkému úsilí Evropského parlamentu, poměrně pozitivní. Pravidlo, že podpořené zdroje nesmí přesáhnout emisní limit 550 g/KWh bylo prosazeno, a to jak pro nové, tak i již existující elektrárny. Tímto se z podpory od roku 2025 de facto vyloučí uhelné elektrárny, což přispěje k jejich četnému odstavení. Problematickým bodem je však skulina, která umožní novým uhelným projektům podepsaným do roku 2019 mít nárok na podporu skrze kapacitní mechanismy. To se týká právě výše zmíněné polské elektrárny Ostrołęka C. Navzdory této skulině se však dá výsledek jednání považovat za důležitý krok, který přispěje k celkovému odklonu Evropy od uhlí.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta.