Obchod s ropu pomáhá stabilizovat jižní Kavkaz

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

V době zvyšujících se cen energií a hrozící závislosti světa na několika málo regionech bohatých na suroviny, se diverzifikace zdrojů stává alfou i omegou energetické bezpečnosti průmyslových států včetně České republiky.

I proto se stále častěji mluví o donedávna opomíjených regionech, kde se nacházejí dosud nevyužité zásoby ropy a zemního plynu. Jednou z takových oblastí je i region Kaspického moře.

Představit možnosti využití místních zdrojů se koncem loňského roku pokusila mezinárodní konference Centra ázerbájdžánských a kaspických studií pořádaná na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zúčastnili se jí velvyslanci a diplomatičtí zástupci Ázerbájdžánu, Turecka a Kazachstánu, představitelé energetických firem Ukrtransnafta, RWE Transgas či Vemex nebo zástupci z ministerstva zahraničních věcí.

Evropa dnes spolkne necelých šest set miliard kubických metrů zemního plynu ročně a tato spotřeba během příštích deseti let vzroste na osm set miliard. Přibližně osmdesát pět procent této ropy se do Evropy dováží. „Při takovém objemu spotřeby nelze v žádném případě Rusko zcela vyloučit, ale ani najít dostatečně silného konkurenta. Postupně musíme zapojit do světového obchodu dnes zavrhované země jako je Irák i Írán,“ konstatoval velvyslanec Ázerbájdžánu Tahir Taghizade. Podobně asi pětina ropy dovážené do České republiky pochází z Ázerbájdžánu a oblasti Kaspického moře. „Oblast Kaspického regionu je tak z pohledu české zahraniční politiky klíčová,“ prohlásil velvyslanec ČR v Ázerbájdžánu Radek Matula.

Jednou z nejdiskutovanějších otázek proto byla doprava ropy od Kaspického moře k evropským spotřebitelům. Jedinou funkční cestou zatím představuje ruský ropovod Družba. To by se však do budoucna mělo změnit. V provozu je již ropovod BTC z ázerbájdžánského Baku přes gruzínské Tbilisi do tureckého přístavu Ceyhan, odkud je kaspická ropa tankery přepravována například do italského Terstu a dále do českých Kralup nad Vltavou.

„Takové řešení je však drahé a neefektivní. Rafinerie v Kralupech je navíc jediná v Česku zařízená na zpracování kaspické ropy. Ty ostatní jsou nastavené stále na ropu ruskou,“ shrnul nevýhody projektu BTC ředitel středoevropského zastoupení společnosti Ukrtransnafta Mikuláš Rakovský. Podle Rakovského je proto potřeba dovolit kaspickým producentům vstupovat do již existujících evropských rafinérií, nebo i zakládat nové. „Jen tak dojde k zvýšení podílu kaspické ropy na celkové spotřebované ropě v Evropě,“ uzavřel Rakovský.

„Otázka nových energovodů je důležitá i z důvodu omezení dopravy v tureckých úžinách, kudy dnes propluje dvacet supertankerů denně. Kdyby jeden z nich havaroval, zamořena bude půlka Istanbulu,“ dodal velvyslanec Turecka Koray Targay.

Do budoucna se proto uvažuje o postavení nové cesty. Jednou z možností je transport ropy z Gruzie přes Černé moře do ukrajinské Oděsy, odkud by se dále vedla ropovodem Družba do Evropy. Projekt, který bude nezávislý na ruské infrastruktuře, představuje plánovaný plynovod Nabucco, který by kaspický plyn dovedl až do Maďarska a odtud přípojkou do Břeclavi. Projekt se však potýká s vážnými finančními, dodavatelskými i politickými problémy. Stále se navíc nedaří naplno do projektu BTC či Nabucco zapojit Turkmenistán či Kazachstán, jejichž dodávky ropy a plynu by pomohly zcela vytížit kapacitu obou energovodů.

Problematickou však zůstává politická situace v regionu. Nedávná rusko-gruzínská válka vážně ohrozila pokračování projektu Nabucco, dosud nevyřešený je i arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach. „Podle mě však společný zájem ropu prodávat nebo alespoň transportovat pomáhá stabilizovat neklidný jižní Kavkaz,“ uzavírá velvyslanec Taghizade.


Článek vyšel koncem loňského roku v interním bulletinu Masarykovy univerzity v Brně (www.muni.cz).