Jak premiér Babiš neprosadil jádro jako zelený zdroj energie

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© European Union

Je jádro zeleným zdrojem energie? Podle českého premiéra ano a podařilo se mu to prosadit na Evropské radě. Realita je však jinde.

„Jádro je pro nás nízkoemisní zdroj, čistý zdroj. Určitě si vzpomínáte, jak jsem to na Evropské radě prosadil po hodinových debatách,“ uvedl včera premiér Andrej Babiš po jednání s prezidentem Milošem Zemanem (záznam poskytla například ČT24 v pořadu 90‘ ČT24, čas 1:35:20). Tématem jejich setkání byla totiž mimo jiné výstavba dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Premiér tím odkazoval na prosincový summit Evropské rady, jehož hlavním tématem byl cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Závěry Evropské rady hovoří jinak

Cíl klimatické (uhlíkové) neutrality spočívá v tom, že Evropská unie, vyprodukuje jen takové množství emisí skleníkových plynů, které je schopná pohltit. Pro Česko není dosažení této neutrality snadný úkol. Z energetického hlediska je totiž závislé na spalování fosilních paliv, při kterém vzniká velké množství emisí.

Málo obnovitelných zdrojů, závislost na uhlí a špatné silnice. Komise vystavila Česku vysvědčení

Česko bude mít s přechodem ke klimaticky neutrální ekonomice problém. Málo využívá obnovitelné zdroje energie a je stále silně závislé na uhlí.

Pokud chce Česká republika dosáhnout klimatické neutrality, musí zapomenout na uhlí a začít vyrábět energii „zeleněji“. Premiér Andrej Babiš má o české cestě k neutralitě jasno. Již před začátkem prosincového summitu prohlásil, že ČR „podpoří neutralitu, pokud nám nebudou bránit ve výstavbě jádra, jakožto čistého, bezemisního zdroje.“

Babiš na zmínění jádra v závěrech prosincového jednání trval tak urputně, že si od bruselské korespondentky Financial Times Mahreen Khanové dokonce vysloužil přezdívku „Pan Potížista“.

Český premiér tvrdí, že se jeho urputnost vyplatila. „Na dnešní Evropské radě jsem přesvědčil lídry o tom, že rozvoj jaderné energie je naší cestou ke klimatické neutralitě. Pro občany ČR to znamená dostatek čisté energie na další desetiletí,“ prohlásil po prosincovém summitu. „Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ doplnil premiér.

Podobně argumentoval i v úterý 28. dubna poté, co vláda schválila další kroky ve výstavbě dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Jak to ale s „prosazením jádra“ ve skutečnosti bylo?

„Evropská rada potvrzuje cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. Jeden členský stát (Polsko – pozn. red.) není v této fázi s to se k plnění tohoto cíle ze své strany zavázat a Evropská rada se k této otázce vrátí v červnu roku 2020,“ uvedli lídři EU v závěrech prosincového summitu.

O jádru se píše v bodě č. 6. „Evropská rada uznává, že je třeba zajistit energetickou bezpečnost a respektovat právo členských států rozhodovat o vlastní skladbě zdrojů energie a zvolit si nejvhodnější technologie. Některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná.“

Druhá věta výše uvedeného odstavce je právě oním „vítězstvím“ Andreje Babiše. Jedná se o konstatování, že jádro je jedním ze zdrojů energie v některých členských státech. Tedy konstatování, které je již dávno zakotveno ve Smlouvách o EU, konkrétně v Hlavě XXI, která se věnuje právě energetice. V tomto budě je přímo uvedeno, že členské státy mají právo volby mezi různými energetickými zdroji.

Ano, i malá vítězství jsou velká vítězství. V původním návrhu závěrů, který redakce EURACTIV.cz obdržela ještě před zveřejněním oficiálních závěrů summitu, totiž pojem „jaderná energie“ chyběl.

O tom, že by bylo jádro bezemisním, nízkoemisním nebo čistým zdrojem se však nikde v závěrech Evropské rady nepíše.

Odklon od uhlí nebude jednoduchý. Podepíše se na celé ekonomice i společnosti

Přechod na bezuhlíkovou ekonomiku bude vyžadovat transformaci celé ekonomiky a zapojení všech sektorů a regionů po celém světě, nikoliv jen těch evropských uhelných. Shodli se na tom řečníci debaty s názvem Odklon od uhlí-proč, jak, kdy a za kolik?

Financování jádra

Výstavba a provoz jaderných elektráren je finančně i časově nákladná záležitost a mnohdy se neobejde bez státní podpory. Česko tedy k výstavbě jaderných bloků bude potřebovat souhlas Evropské komise, strážkyně pravidel státní podpory v EU. Bude se také muset ubránit tlaku dalších členských států EU, které jaderné elektrárny považují za bezpečnostní riziko. Volba energetického mixu je nicméně v rukou jednotlivých států. Povolení k výstavbě se státní pomocí však není zřejmě to jediné, co Česko od EU požaduje.

„Budeme silně tlačit na Evropskou unii v tom, aby financování (jaderné elektrárny – pozn.red.) bylo co možná nejlevnější. Jinými slovy, aby bylo akceptováno to, že se jedná buď o zelený zdroj, nebo alespoň nízkoemisní zdroj, což nepochybně ve finále může znamenat nižší cenu,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Zařazení jádra mezi zelené zdroje by otevřelo vládě dveře k lepším možnostem financování, a to i z evropského rozpočtu. Unie chce totiž členským zemím s přechodem na klimatickou neutralitu pomoci. Vytváří proto speciální transformační mechanismus, který má do ozelenění evropské ekonomiky napumpovat 100 miliard eur (cca 2,5 bilionu korun). Komise ve svém lednovém návrhu nicméně uvedla, že výstavbu jaderných elektráren transformační mechanismus finančně podporovat nebude.

Komise odhalila transformační mechanismus. Do uhelných regionů půjde minimálně 100 miliard euro

Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.

O jádru se vede debata také v souvislosti s tzv. jednotnou taxonomií. Unie chce totiž směřovat investice zejména do environmentálně udržitelného růstu, proto si musí ujasnit, jaké projekty do této kategorie spadají. S tím má pomoci nařízení EU, o kterém se v současné době jedná.

Expertní pracovní skupina pověřená přípravou technických materiálů k tomuto nařízení ve své zprávě z března 2020 jádro jako udržitelný zdroj neoznačila. Není totiž jasné, zda jaderná energetika splňuje princip „významného nepoškozování“ životního prostředí, o který se má jednotná taxonomie opírat.

Na zveřejnění dokumentu expertní pracovní skupiny pak navázalo jednání Rady EU, podle které by Evropská komise měla zřídit speciální platformu. Ta by pomáhala posuzovat aktivity, které dosud nebyly klasifikovány jako environmentálně udržitelné.

Zařazení jádra mezi zelené zdroje proto zůstává nadále otázkou.

Evropský parlament podpořil zelenou dohodu. Jádro se do textu nedostalo

Europoslanci podpořili Evropskou zelenou dohodu, která má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl ještě vyšší, a odmítli v textu zmínit jadernou energii.