Nový zákon o podporovaných zdrojích: průmyslu nestačí, ekologové protestují

zdroj: Pixabay.com; autor: Steppinstars

Vláda Jiřího Rusnoka se včera (25. července) mimořádně sešla, aby schválila návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Podle té by měla od příštího roku končit podpora nově instalovaných OZE a příspěvek na rozvoj zelených technologií by měl být zastropován. Vláda zatím nedostala v Poslanecké sněmovně důvěru. Novela zákona o POZE by prý však mohla mít podporu napříč politickým spektrem. Proti návrhu se ozývají ekologická sdružení, průmysl si zase stěžuje na nedostatečnost řešení.

Podpora pro nově instalované obnovitelné zdroje energie (OZE) by měla skončit, shodla se včera na svém mimořádném zasedání vláda Jiřího Rusnoka (nestr.). Novela zákona o podporovaných zdrojích energie  (POZE) by také měla zastropovat výši příspěvku, kterým rozvoj nových zdrojů podporují spotřebitelé elektřiny. (POZE mají zákonem garantovanou výkupní cenu po dobu 20 let. Patří mezi ně obnovitelné zdroje energie, druhotné zdroje a kombinovaná výroba elektřiny a tepla – pozn. red.). 

Od začátku příštího roku má být zrušena provozní podpora pro nové solární elektrárny a zařízení pro výrobu elektřiny z bioplynu. Od začátku roku 2016 se pak má zastavit podpora i pro zařízení, jejichž výstavba trvá delší dobu, což jsou především vodní a větrné elektrárny. Přechodné období by se vztahovalo na projekty, kterým bylo uděleno stavební povolení před začátkem účinnosti zákona.

Příspěvek, který na podporu nových technologií platí spotřebitelé v cenách elektřiny, by měl být omezen na maximálně 495 Kč/MWh. Letos je to 583 Kč/MWh, v roce 2009 přitom ještě příspěvek představoval 52 Kč/MWh.

Celková podpora pro výrobu elektřiny z POZE se má letos vyšplhat na 44,4 miliard korun. Ze státního rozpočtu bylo pro tyto účely vyčleněno 11,7 miliard. Zbytek nákladů na financování podpory nesou právě spotřebitelé. Na to si stěžují hlavně energeticky náročné obory, které tvrdí, že zvyšování cen energie ničí jejich konkurenceschopnost na evropské i globální úrovni. Dlouhodobě proto po vládě požadují, aby tuto situaci vyřešila. O omezování podpory POZE uvažovala již vláda Petra Nečase (ODS, EurActiv 31.5.2013).

Vláda bez důvěry

Novelu zákona o POZE nyní bude muset projednat Parlament. Podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by ho přitom měli poslanci projednávat ve zrychleném procesu. Pokud získá podporu, schválit by ho tak mohli už v prvním čtení. Na přijetí novely se spěchá, aby mohl Energetický regulační úřad na základě nových pravidel stanovit cenu elektřiny již pro příští rok. Zákon by měl kvůli tomu vstoupit v platnost do konce října. 

I z toho důvodu se vláda rozhodla schválit návrh novely jako bod svého mimořádného zasedání, a to ještě v době, kdy není jasné, zda získá v Poslanecké sněmovně důvěru. „Nyní bude mít návrh na starost Sněmovna a existuje reálná šance, že se návrh stihne projednat v daném termínu,“ řekl EurActivu mluvčí ministerstva průmysl a obchodu Tomáš Paták

Že vláda ještě nedostala důvěru Parlamentu, podle ministerstva nepředstavuje takový problém. Návrh novely se totiž příliš neliší od toho, co MPO navrhovalo ještě pod vedením bývalého ministra Martina Kuby (ODS). Podle Patáka se tak „dokončuje rozdělaná práce“. Ministerstvo pod vedením nového ministra Jiřího Ciencialy (nestr.) proto věří, že novela dostane ve Sněmovně podporu napříč politickým spektrem, protože jde prý o „dobro celé ekonomiky“. 

„Můžeme spekulovat, zda za plánem stojí velcí spotřebitelé, kteří dlouhodobě tlačí na snížení příspěvku na obnovitelné zdroje a teď vzhledem k blízkosti s řadou ministrů ucítili svou ‚životní šanci‘,“ komentuje situaci Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Ta vládu kritizuje mimo jiné za to, že na včerejším mimořádném jednání navrhla také prodloužení takzvané solární daně ve výši 10 procent pro fotovoltaické elektrárny z roku 2010.

„Stalo se tak bez předchozích konzultací s Legislativní radou vlády i mimo předchozí připomínky oficiálních i neoficiálních připomínkových míst,“ řekl redakci Sedlák. Podobný krok podle něj může posílit šanci mezinárodních investorů na úspěch v arbitrážích i znejistit postavení Česka v zahraničí z důvodů slabé ochrany investic. Bývalý ministr Kuba prý přitom od plánů na pokračování solární daně upustil.

Nedostatečné řešení

Pokud jde o obsah novely zákona jako takové, přivítal ji mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Zákon však považuje pouze za první krok, který prý průmyslu reálně nepomůže, pouze nezhorší jeho pozici. „Zástupci Svazu a Hospodářské komory dlouhodobě jednali v pracovních skupinách při přípravě této novely zákona již s bývalými ministry vlády Petra Nečase a vždy trvali na poplatku do maximální výše 400 Kč. Poplatek 495 Kč/MWh je pro české firmy pouze drobným vítězstvím, jelikož je stále likvidační,“ uvádí SP ČR v tiskové zprávě.

Ve srovnání s ostatními státy je prý totiž poplatek nadále několikanásobný. „Pro srovnání, v sousedním zeleném Německu a Francii platí velcí průmysloví odběratelé přibližně 15 Kč/MWh,“ řekl viceprezident Svazu Jan Rafaj.

Podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Pavla Bartoše by měla vláda hledat další zdroje pro financování nákladů na OZE, aby byla výše příspěvku jednotlivých odběratelů omezena na maximálně 419 Kč/MWh. To je úroveň, na které se příspěvek pohyboval v roce 2012.  

Spalovny i nadále

Návrh se naopak zcela nezamlouvá sdružením ze sektoru OZE ani ekologickým organizacím, které mimo jiné varují, že pokud bude novela zákona přijata, může to vést k nesplnění závazku pro 13,5% podíl OZE na konečné spotřebě energie. K tomu Českou republiku zavazuje evropská legislativa.

„Podpora se nadále bude vztahovat na obří spalovny komunálního odpadu nebo na spalování takzvaného důlního plynu,“ vysvětlil novinářům připomínky Hnutí Duha Ivo Kropáček.  Nelíbí se mu, že z podpory budou vyškrtnuty technologie, které mohou pro výrobu energie používat domácnosti nebo obce, tedy například solární panely na střeše domů, malé vodní turbíny, bioplynové stanice nebo obecní větrné elektrárny.

„Postupným utlumením podpory pro nové obnovitelné zdroje se paradoxně stane z legislativy na rozhýbání čisté energetiky dotační mechanismus pro spalování uhlí a plynu nebo výstavbu spaloven odpadu,“ uvedl pak v tiskové zprávě Martin Sedlák. Vítá však alespoň zachování podpory pro rozpracované projekty větrných a dalších zdrojů.