Zemní plyn v EU ani v Česku nekončí, těší se plynárníci

zdroj: Shutterstock; autor: Visionsi

Z českého energetického mixu zemní plyn v budoucnosti nezmizí. Počítá se s ním při výrobě elektřiny a tepla, ale také v dopravě. Plyn ovšem soupeří s dalšími nízkoemisními zdroji, jako jsou OZE a jádro. Jednou z nevýhod plynu je závislost na dovozu. To je problém, který aktuálně řeší i střední Evropa. Bezpečnost dodávek stále čelí různým problémům.

Geopolitický konflikt Západu a Ruska by neměl mít vliv na snižování podílu zemního plynu v chystané aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), znělo na letošním ročníku podzimní plynárenské konference.

„Zastoupení plynu ve struktuře palivoenergetického mixu do roku 2040 zůstává v aktualizované koncepci nezměněno,“ připomněl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Návrh SEK, který by měla vláda projednat do konce roku, počítá s celkovým nárůstem podílu plynu na výrobě elektřiny. Důraz klade hlavně na jeho využití při kombinované výrobě elektřiny a tepla. Se zemním plynem se počítá také v dopravě.

Evropská unie schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého o 40 %. Pokud chceme tento limit splnit, je nejjednodušší cesta podporovat zemní plyn,“ řekl na konferenci předseda Rady Českého plynárenského svazu Miloslav Zaur.

České jádro

Pokud ovšem přijde řeč na plnění klimatických cílů, klade vláda mezi tradičními zdroji důraz na jadernou energii, která má ve srovnání s plynem emise výrazně nižší. Návrh SEK počítá s navýšením podílu jádra na výrobě elektřiny na 50 % ze současných 33 %.

Sympatie k jádru byly jedním z důvodů, proč vláda při jednání o evropském klimaticko-energetickém balíčku odmítala závazný cíl pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice. Důraz na určité zdroje prý totiž narušuje technologickou neutralitu, tedy možnost států zvolit si vlastní energetický mix.

Starost o budoucnost atomu se projevila i v pozici k cíli pro zvýšení energetické účinnosti. Čeští vyjednavači žádali, aby se účinnost v přeměně primárních zdrojů na elektřinu počítala u jádra jako stoprocentní. Tak je tomu u obnovitelných zdrojů. Vláda totiž nechtěla, aby byla jaderná energetika znevýhodněna vůči jiným nízkoemisním zdrojům, jako jsou právě OZE nebo plyn.

Jádro má v tomto směru handicap. Do spotřeby primární energie se totiž započítává i odpadní teplo, které při výrobě elektřiny vzniká a v českých jaderných elektrárnách se zatím účelně nevyužívá.

Propojovat a nekrást

Plyn má naopak znevýhodnění v podobě špatné pověsti kvůli závislosti na dodávkách z Ruska. Česko je na tom ve srovnání s jinými státy střední a východní Evropy lépe díky diverzifikaci dodávek, na které dále pracuje. Aktuálním projektem je napojení na polský terminál pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Kvůli tomu by měl na českém území vzniknout nový plynovod Moravia.

Díky vzájemnému propojování se bezpečnost dodávek v zemích střední Evropy zlepšuje. Podle ředitele Slovenského plynárenského a naftového zväzu Jána Klepáče hraje významnou roli také to, že země ve středu Evropy jsou významnou součástí přepravních tras.

Na druhé straně podle něj Česko se svými sousedy čelí ještě řadě problémů. Vedle závislosti na Rusku je to mimo jiné také slabá likvidita trhů nebo vysoká míra korupce. Vzájemné propojování plynových soustav prý navíc stále není dostatečné.

Výhodu dává střední Evropě příslušnost k hospodářsky silnému evropskému společenství, které klade důraz na dokončení jednotného trhu s energiemi a vzájemnou solidaritu, řekl Klepáč. EU by ale podle něj měla být jednotnější, aby v globálním světě dokázala lépe prosazovat své zájmy.

Autor: Adéla Denková