Výroba proudu z OZE se má řídit trhem. EU řeší, jak na to

zdroj: Shutterstock; autor: Martin D. Vonka

Plná integrace obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou je jednou z hlavních otázek evropské energetiky. Evropská komise chystá na příští rok návrh, podle kterého má být nový model trhu vytvořen. Před týdnem skončila konzultace, ve které se mohli všichni zainteresovaní hráči vyslovit k tomu, co vlastně fungování OZE v rámci čistého trhu brání.

Kdo vlastně nemá na trhu s elektřinou rovné podmínky a čím je to způsobeno? I to je jedna z otázek, které se prolínají konzultací k novému uspořádání evropského obchodování s elektrickou energií.

Evropská komise chce z názorů různých hráčů vycházet při práci na legislativním návrhu, který bude jednou z hlavních otázek evropské energetiky v příštím roce.

Nový model má například zajistit plnou integraci obnovitelných zdrojů (OZE) do tržního prostředí.

Stejná pravidla pro všechny

Překážkou k tomu je provozní podpora tohoto druhu energie, tvrdí ve svém příspěvku do konzultace české ministerstvo průmyslu (MPO).

Výrobci elektřiny z OZE mají totiž nárok na podporu i ve chvíli, kdy je na trhu přebytek elektřiny a ceny klesají i do záporných čísel, píše úřad.

Nevztahují se na ně ani některé povinnosti, které mají provozovatelé ostatních zdrojů a jejichž plnění zajišťuje stabilitu trhu. Měli by tedy předem ohlašovat plánované množství vyrobené elektřiny a zodpovídat za vyrovnávání případných odchylek, žádá zase ve své pozici elektrárenská firma ČEZ.

„Dokud se na výrobu z OZE nevztahují všechny povinnosti a dokud má výhodu před ostatními technologiemi, nelze očekávat, že se investice do těchto zdrojů budou řídit tržními signály,“ tvrdí MPO.

Hlavně stabilita

Někdy však zvýhodnění pro obnovitelné zdroje zůstává jen na papíře, upozorňují ve společném příspěvku Česká průmyslová fotovoltaická asociace (CZEPHO) a Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES).  

Na základě tržních pravidel má být elektřina ze slunce nebo větru prodávána na trhu jako první, protože nese nejnižší variabilní náklady (takzvaný princip merit order). „Surovina“ je totiž v jejich případě bezplatná.

V praxi se však stává, že méně flexibilní zdroje jako jaderné nebo uhelné elektrárny potřebují několik hodin na to, aby snížily svou produkci. Je proto jednodušší a levnější snížit výrobu z OZE. V některých zemích má navíc podobnou výhodu v pořadí na trhu jako OZE i uhlí a kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla), dodávají CZEPHO a AliES.

Obnovitelné zdroje ovšem potřebují hlavně stabilní prostředí, pokračují. To podle nich v Česku chybí. Jako příklad uvádí osvobození elektřiny z OZE od daně, které bylo letos zrušeno.

Do budoucna bude podle nich potřeba dobře promyslet nové systémy pro podporu OZE, které mají vycházet z tržních mechanismů (jako například rozdělování podpory formou aukcí).

Řešení jsou na stole

Na čem se ministerstvo, ČEZ i obě organizace zastupující zájmy OZE shodnou, to je význam systému emisního obchodování (EU ETS). Pokud totiž bude správně fungovat a dostatečně vysoká cena povolenek bude motivovat ke snižování emisí CO2, podpoří to i tržní investice do OZE.  

Výnosy z prodeje povolenek by navíc měly podle CZEPHO a AliES směřovat zpět do energetiky a podporovat zvyšování energetické účinnosti nebo právě obnovitelné zdroje.

Pokud jde o problémy s přebytky elektřiny ze slunce nebo větru a nestabilitu sítě, pomůže je podle odborníků vyřešit rozvoj systémů pro ukládání energie a větší flexibilita na straně spotřebitelů, kteří budou díky chytrým technologiím schopni využívat elektřinu ve chvílích, kdy to bude nejvhodnější a nejvýhodnější.

Zásadní však bude také fungování vnitrodenního trhu s elektřinou, na kterém se dají uplatnit přebytky nebo dorovnat nedostatky energie, a vyrovnávacího trhu s regulační elektřinou, kde je jediným nakupujícím provozovatel přenosové soustavy.

Autor: Adéla Denková