Východní partnerství je pro Ázerbájdžán „nedostatečné“

Araz Azimov, náměstek ázerbájdžánského ministra zahraničí; zdroj: Evropská komise.

Podle náměstka ázerbájdžánského ministra zahraničí Araze Azimova je Východní partnerství, iniciativa, jejímž cílem je posílit východní dimenzi Evropské sousedské politiky, již „nedostačující“, protože nedokáže efektivně reagovat na všechny geopolitické výzvy, které skýtá kavkazský region. Ázerbájdžánský diplomat to prohlásil včera (2. listopadu) v Bruselu.

„Pokud bych měl být upřímný, Východní partnerství již není dostačující,“ pronesl Araz Azimov, náměstek ázerbájdžánského ministra zahraničí, na setkání s několika novináři v Bruselu.

Od původně polsko-švédské iniciativy, která byla slavnostně odstartována za českého předsednictví na jaře loňského roku, si evropská sedmadvacítka slibuje posílení spolupráce, a to především v oblasti energetické bezpečnosti, se zeměmi, které se nacházejí na východ od unijních hranic. Jedná se o šestici zemí z východní Evropy a Kavkazu, tj. Bělorusko, Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii, Arménii a právě Ázerbájdžán.

Azimov se ovšem domnívá, že spolupráce by měla být mnohem intenzivnější a měla by pokrývat celou řadu témat –  od vybudování společné dopravní a energetické infrastruktury po vytvoření například společného trhu.

Zároveň podle něj platí, že Východní partnerství nemůže používat stejný metr na všechny země, které jsou jeho součástí. Ač to není primárním smyslem projektu, Brusel prý o některých z nich uvažuje v dlouhodobě perspektivě jako o možných kandidátech na plnohodnotné členství v EU – ne však o Ázerbájdžánu.

Diplomat rovněž v průběhu své řeči poukázal na nevyužitý potenciál jeho země v „mezikulturním dialogu“ mezi Evropou a Asií. Podle Azimova totiž Ázerbájdžán představuje životaschopnou ekonomiku, která se hlásí k evropským kulturním kořenům, ale zároveň nepopírá „svou (geografickou, kulturní, ekonomickou i historickou) svázanost s Východem“. Ázerbájdžán by mohl podle náměstka přinést nový vítr i do vztahů EU s muslimskými zeměmi.

Zklamání z NATO

Azimov se ve svém vystoupení opřel i do vztahů své země se Severoatlantickou aliancí. Ázerbájdžán je součástí tzv. Partnerství pro mír (PfP; z angl. Partnership for Peace), které sice posiluje vztahy v oblasti obrany, ale neslibuje účastníkům perspektivu plného členství v NATO.

Podle Azimova je i tento rámec vztahů pro Ázerbájdžán „neadekvátní“. Baku prý pocítilo velké zklamání, když ze sídla NATO přišla zpráva o nutnosti škrtů v  rozpočtu aliance a stahování vojenských jednotek z celé řady oblastí působení – zejména pak z blízkého Afghánistánu. Ázerbájdžán totiž patří k partnerům NATO, kteří se angažují v boji proti pašování narkotik z této země nebo na hranici s Íránem.

„Nemůžu říct, že je Nabucco mrtvé“

EurActiv, který se setkání s Arazem Azimovem také účastnil, se nemohl nezeptat na otázku spojenou s výstavbou a budoucími dodávkami plynu pro plánovaný plynovod Nabucco, který má dopravovat kaspický plyn přes Turecko a balkánské státy do Rakouska. Ač jsou jednání s  kavkazskou republikou o dodávkách jejího plynu v plném proudu, podle posledních informací se je nepodaří uzavřít před koncem letošního roku a pravděpodobně se tak stane až v roce 2011 (EurActiv 11.10.2010).

Zda bude Ázerbájdžán zásobovat plynem Nabucco nebo soupeřící projekty, ve kterých má hlavní slovo Moskva, je podle Azimova „čistě otázkou obchodních zájmů jeho země“ a nejde o žádné politické kalkulování. „O tom, co se bude dít s naším plynem, rozhoduje Ázerbajdžánská státní ropná společnost (SOCAR) (…). Nějaký plyn se prodává do Turecka, jiný zase směřuje do Ruska, jde o běžný obchod,“ řekl.

„Například mezi námi a Íránem probíhá výměna plynu, a to jednoduše proto, že nemůžeme přímo zásobovat Nakhichivan (ázerbájdžánská enkláva ležící mezi Arménií a Íránem; pozn. red.). Z toho důvodu my zásobujeme íránský sever a oni zase 350tisícovou populaci Nakhichivanu.“

Podle Azimova se v objevených ázerbájdžánských ložiscích nachází ještě na 8 miliard kubických metrů plynu, které jsou k dispozici. Pro představu, kapacita Nabucca je 38 kubických metrů. Azimov je ale přesvědčen, že ložisek, která skrývají další nerostné bohatství a jež nebyla dosud objevena, je mnohem více. „Dnes máme osm miliard kubíků, zítra jich můžeme mít 80.“

„Vedle Nabucca tu jsou projekty jako ITGI (plynovod Turecko-Řecko-Itálie), TAP (Transjadranský plynovod) nebo AGRI (plynovod, který má být vystavěn na území Ázerbájdžánu, Gruzie a Maďarska; více bližších informací např. EurActiv 21.9.2010), všechno to jsou možnosti. Z toho důvodu nemohu říct, že je Nabucco mrtvé (…),“ uzavřel Azimov.