Vodní elektrárna obnovená s pomocí fondů EU vtiskla městu hezčí tvář

Malá vodní elektrárna v Železném Brodě, foto: www.stavbaroku.cz

Trvalo dlouhá léta, než se podařilo obnovit malou vodní elektrárnu v Železném Brodě. Výsledek ale stojí za to. Kromě výroby elektrické energie stavba podpořená ze strukturálních fondů EU přispěla k revitalizaci okolí a navíc se dočkala ocenění svých architektonických kvalit.

Česká republika může v současném programovacím období 2007-2013 vyčerpat celkem 26,7 miliard eur z evropských strukturálních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu) a Fondu soudržnosti. Peníze z těchto fondů putují ke konečným příjemcům prostřednictvím komplikované soustavy 26 operačních programů.

Všechny české regiony s výjimkou hlavního města Prahy mají podle pravidel evropské regionální politiky nárok na podporu v rámci tzv. Cíle 1 (Konvergence). Obecně ji mohou získat regiony, jejichž HDP je nižší než 75 % průměru Evropské unie. V případě České republiky jsou takto poskytovány dotace ze sedmi regionálních operačních programů (řízených regionálními radami soudržnosti) a osmi tematických (řízených sektorovými ministerstvy).

Do druhé ze jmenovaných skupin spadá i Operační program Podnikání a investice (OPPI), jehož administraci má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Tento program poskytuje prostředky na aplikaci výsledků výzkumu do podnikatelské praxe, vznik a rozvoj firem, jejich inovačního potenciál a využívání moderních technologií. Zaměřuje se také na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

MVE svému okolí prospívají

„Český průmysl si s sebou nese historickou zátěž vysoké energetické náročnosti. Proto program Eko-energie v rámci OPPI podporuje úspory energie a obnovitelné zdroje. Tento program je největším, který mohou podnikatelé pro tyto účely v České republice využít. Zatím mezi české firmy rozdělil dvě miliardy korun,“ říká Petr Očko, ředitel sekce fondů EU na MPO.

Mezi podporované projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) patří i výstavba malých vodních elektráren (MVE). Často tak bývají obnovovány elektrárny, které vznikly na konci 19. století a zanikly až v padesátých letech minulého století, kdy představovaly konkurenci centrálně řízenému socialistickému hospodářství.

Obnova MVE má svůj energetický i ekologický význam. Například díky tomu, že jsou rozptýleny po celé republice, není třeba elektřinu přenášet daleko, což snižuje zatížení přenosové soustavy. Při rekonstrukci MVE navíc dochází k revitalizaci jejího okolí a zvýšení lokální biodiverzity. Česla elektráren také zachycují odpad, a díky tomu jsou koryta řek čistější. Dosud nerekonstruovaná vodní díla jsou v současné době téměř zcela zničená, a jejich obnovování je proto velmi nákladné. Také z tohoto důvodu se pro jejich rekonstrukci poskytují dotace z evropských fondů.

Elektrárna jako splněný sen

Jedním z takových projektů byla i obnova malé vodní elektrárny na řece Jizeře blízko města Železný Brod na Jablonecku. Její majitel Milan Kuršel s úsměvem říká, že elektrárnu v Železném Brodě „si postavil pro radost“. „Myslím si, že obnovení elektrárny bylo splněním tátových snů. V Jizerských horách strávil dětství,“ vysvětlil EurActivu jeho syn Jakub Kuršel, předseda představenstva společnosti Vodní elektrárna Železný Brod a. s., která vznikla právě za účelem obnovy MVE. OPPI byl jediným programem, který svým zaměřením, ale i výší poskytovaných prostředků, vyhovoval jejím záměrům, a proto se rozhodla čerpat finance právě z něj.

Realizace projektu celkově trvala kvůli administrativním průtahům dlouhých 19 let. Jak ale probíhalo samotné čerpání financí z evropských fondů? Registrační žádost o dotace z programu Eko-energie podala společnost v dubnu 2007. Termín pro podání plných žádostí se pak ze strany vyhlašovatele několikrát posunul, a tak byla plná žádost podána až v únoru roku 2008 a rozhodnutí o jejím poskytnutí bylo vydáno v září téhož roku. „Tato doba se mi zdá příliš dlouhá, vezeme-li v úvahu, že vlastní výstavba trvala skoro stejně dlouho,“ říká Kuršel ml. Dodává ale, že s vlastním proplácením dotací již žádné průtahy nenastaly.

Komunikaci s řídícími orgány hodnotí Kuršelovi jako stále se zlepšující. Zpočátku prý byla informovanost velmi slabá a z různých stran dostávali různé pokyny. V posledních dvou letech se ale prý situace výrazně zlepšila. „Jsou i chvíle, kdy mám jako podnikatel pocit, že proti mně nestojí byrokratický úřad, ale partner, který má zájem na rozvoji podnikání v Čechách,“ oceňuje Milan Kuršel. 

Petr Očko z MPO se snaží firmám cestu k dotacím co nejvíce usnadnit, mimo jiné omezením administrativy spojené s dotacemi. „Už to, že celý proces předkládání žádostí o dotaci probíhá elektronicky prostřednictvím aplikace eAccount, je jedním z důležitých kroků, které vedou k ulehčení administrativní náročnosti,“ dodává Adéla Tomíčková z agentury CzechInvest, která podporu podnikatelských projektů zastřešuje.

Na druhé straně se podle ředitele Očka zvyšuje také kvalita předkládaných projektů. Například počet formálních chyb v překládaných žádostech je prý rok od roku nižší. Podle Očka se MPO a CzechInvest snaží příjemcům s vypracováním projektů co nejvíce pomáhat. Všechny projekty přihlášené do OPPI také procházejí několikastupňovým hodnocením, které zajišťuje, že problémy je možné zavčasu řešit.

Podnikatelský projekt roku

Nová elektrárna stojí kvůli lepšímu využití spádu vody o několik stovek metrů níže po proudu u dolního konce náhonu. „Původní elektrárna stála výše, hned u blízké továrny. Nyní jsme ale nebyli na žádnou budovu vázáni,“ vysvětluje Jakub Kuršel.  Rekonstruován byl vzdouvací objekt a náhon, který byl před rekonstrukcí místy zavodněný a částečně zasypaný a proměnil se v černou skládku. Byl také vybudován rybí přechod a vtokový objekt. Přestože jde o malou stavbu, je schopna odolat stoleté vodě.

Jako úspěšně realizovaný projekt byla její obnova oceněna vítězstvím v příslušné kategorii soutěže Podnikatelský projekt roku 2010, kterou pořádá agentura CzechInvest. „Naší snahou je ocenit ty, kteří vědí, že do inovací je potřeba investovat, a nebojí se takové projekty uskutečňovat i v ekonomicky komplikované době,“ říká Očko.

Obnova MVE v Železném Brodě není posledním projektem, který se Kuršelovi chystají nejen v oblasti eko-energie realizovat. „Všechny projekty chceme realizovat s pomocí evropských operačních programů,“ říká Jakub Kuršel. „Úspory energií budou patřit k hlavním prioritám politiky EU v příštím programovacím období,“ dodává k tomu zástupce MPO. 

Boj s byrokracií

Do detailu propracovaná stavba MVE v Železném Brodě je ceněná i pro své architektonické kvality. Za vytvoření stavby, která respektuje ráz krajiny, získala ocenění Stavba roku 2010. Byla také oceněna Státním fondem životního prostředí ČR jako stavba, která je čistým zdrojem energie a obohacuje přírodní prostředí na okraji města.

Ocenil ji i starosta města Železný Brod 2011, který jí udělil cenu za výrazné přispění k proměně tváře města. „Pro město má největší význam obnovený náhon nebo opravená původní stavidla na Jizeře,“ říká starosta André Jakubička, který podporu vodní energie v oblasti Jizerských hor považuje za smysluplnou.

K procesu čerpání dotací z fondů EU ale dodává: „Někdy mě až mrazí, když vidím, jak se hospodaří s evropskými fondy. Fondy jsou také málo přehledné, zatíženy velkou byrokracií a neustále se měnícími podmínkami“.   

„Myslím, že je zcela legitimní, když stát, potažmo Evropská unie, od příjemců chce, aby byli schopní ukázat, jak s dotací naloží,“ říká k často zmiňované administrativní náročnosti Petr Očko. „Jak jsem již ale zmínil, naší prioritou je tuto zátěž co nejvíce snížit,“ dodal