Vítězství Merkel může znamenat zelenou pro jádro

Angela Merkel; zdroj: Evropská komise

Po víkendových parlamentních volbách se k moci pravděpodobně dostane pravicová koalice, což může vyústit v přehodnocení plánů na rychlé odstavení zbývajících atomových elektráren. Jejich životnost se může prodloužit asi o 15 let. Stavění nových bloků se zatím, i přes pokračující renesanci jádra v Evropě, neplánuje.

Kancléřka Angela Merkel (CDU/CSU) dala spolu s lídrem svobodných demokratů (FDP) Guido Westerwellem krátce po oznámení volebních výsledků najevo, že se pokusí sestavit pravicovou koalici.

Nebudou to však jednoduché rozhovory: liberálové totiž v předvolební kampani naslibovali radikální reformy, včetně snížení daní (proti kterému nevystupují ani konzervativci), je však otázka, kdy si ho napjatý státní rozpočet bude moci dovolit. Třecích ploch bude víc, za všechny jmenujme alespoň nechuť FDP k omezování emisí CO2 a to zejména v automobilové dopravě, které je však jedním z pilířů programu konzervativců (EurActiv 29.9.2009).

V řadě dalších otázek však pravicově orientované strany jistě najdou společnou řeč: jednou z nejvýznamnějších může být pozitivní pohled na jadernou energetiku. To okamžitě reflektovaly i trhy: akcie elektrárenských firem v reakci na zahájení jednání o pravicové koalici vylétly vzhůru.

Ale pozor, to neznamená, že se v Německu začnou stavět nové reaktory – tato otázka je (také vzhledem k odporu německé veřejnosti) stále tabu. „Potřebujeme nukleární energii, jako překlenovací technologii, která nám umožní vyhnout se skokům v cenách elektřiny a zároveň dostát našim cílům při boji proti globálním změnám klimatu,“ řekla konzervativní poslankyně Katherina Reiche pro televizní stanici ARD.

„Jde nám o prodloužení životnosti současných elektráren,“ potvrdila Reiche sliby konzervativců z předvolební kampaně. Pozitivní přístup Německa k jádru může ovlivnit náhled některých sousedních zemí na atomovou energii. Například v Česku to však ani není potřeba: u nejvýznamnějších politických proudů má jádro bezvýhradnou podporu.

Podle analytiků je možné životnost současných jaderných bloků protáhnout asi o 15 let, což přinese nezanedbatelné zisky, jak do rukou soukromníků, tak do státní kasy (tam by měly skončit asi dvě třetiny příjmů, tvrdí odborníci). Pokud by nedošlo ke změně vlády, muselo by se sedm jaderných elektráren o celkovém výkonu 6.200 megawattů (více než tři Temelíny) zavřít během dalších čtyř let (tak zněla politická dohoda v rámci velké koalice).

Je jisté, že se proti plánům pravice vzedme vlna odporu nejen z řad sociálních demokratů, ale především zelených, kteří na německé politické scéně hrají stále významnou roli (získali 10,7 % hlasů), a také vlivných ekologických organizací.

Bez jádra to zatím nepůjde

Naopak aktivisté lobbující za jádro mohou slavit – organizace Atomic Forum uvedla, že „konečně musí přestat hašteření o úložiště jaderného odpadu a začít seriózní diskuse o udržitelném řešení“. Stanovisko reflektuje vrcholící diskusi o vhodnosti či nevhodnosti umístění hlubinného úložiště vyhořelého paliva poblíž malé obce Gorleben na východě Dolního Saska, která v současnosti zastiňuje další otázky okolo jaderné energetiky.

Připomeňme, že o konci atomových elektráren v Německu rozhodla v roce 2000 koalice sociálních demokratů a zelených – podle plánu mělo být všech 19 zařízení mimo provoz nejpozději do 20 let. V roce 2003 a 2005 sice došlo k odstavení dvou elektráren, ale zároveň se začala formovat silná opozice proti konci jádra v Německu.

Většina veřejnosti u našich západních sousedů za ním sice stále stojí, řada odborníků (a lobbistů energetických firem – především RWE) nicméně poukazuje na fakt, že nebude jednoduché jádro, které má v energetickém mixu Německa stále 23 %, nahradit. Na tento fakt upozornila německou vládu i zpráva Mezinárodní energetické agentury z roku 2007 (EurActiv 5.6.2007).

Se vstupem FDP do německého kabinetu se podle odborníků budou atomové elektrárny těšit větší přízni státu a to možná na úkor štědře dotovaných projektů obnovitelných zdrojů. Jiní experti říkají, že proud veřejných peněz směrem k solární a větrné energii nevyschne, ale o jeho financování se postarají výnosy z jaderných elektráren, jejichž osud zatím není v Německu definitivně zpečetěn. Dá se totiž předpokládat, že s postupující renesancí jádra v Evropě, se možná časem změní i postoj Němců. Uvidíme za čtyři roky – po dalších volbách.