Větrnou energii brzdí chabé rozvodné sítě

Projekty větrných elektráren, které jsou rozplánovány v současné době, by mohly pokrýt asi 10 % energetických potřeb Evropy. Problémem však zůstává málo rozvinutá přenosová soustava a nedostatek financí. Podle Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) uvedené problémy ohrožují realizaci některých projektů.

Souvislosti:

Evropská komise vydala 23. ledna 2008 novou směrnici, která ustanovila, že do roku 2020 má být 20 % unijní energie vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Směrnice počítá s tím, že podstatná část z tohoto podílu bude vyrobena ve větrných elektrárnách.

V prosinci 2008 se členské státy EU dohodly na nové směrnici, která po každé zemi vyžaduje výrazný nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na jejich energetickém mixu (EurActiv 10.12.2008).

Nová směrnice určuje jednotlivým členským státům cíle, které jsou vypočítané na základě HPD na hlavu. Výhrady představitelů členských států ohledně výpočtů Komise byly částečně utišeny tzv. „flexibilním mechanismem“, který umožňuje přeshraniční spolupráci při výrobě energie z obnovitelných zdrojů. To znamená, že například nizozemskou pobřežní větrnou elektrárnu můžou částečně financovat Lucembursko a Belgie, které mohou takto dosáhnout cílů stanovených směrnicí.

Témata:

EWEA chce, aby do roku 2020 pobřežní elektrické elektrárny generovaly výkon asi 40 GW. Doufá přitom, že ročně bude přibývat okolo 30 % nových elektráren využívajících větru při pobřeží, a napodobí tak tempo růstu počtu klasických větrných elektráren mezi lety 1993 a 2004.

V nové zprávě zveřejněné na Konferenci o pobřežní větrné energetice odborníci tvrdí, že vytyčeného cíle dosáhnout lze, neboť odhadovaný výkon pobřežních větrných elektráren, které jsou ve výstavbě nebo alespoň částečně vyprojektované, činí 100 GW. Pokud všechny plánované elektrárny doopravdy vzniknou, pak pokryjí přibližně jednu desetinu evropské poptávky po elektrické energii. To by podle uvedené zprávy znamenalo, že by Evropané do ovzduší každý rok vypustili o 202 milionů tun oxidu uhličitého méně, než nyní.

Jak zpráva dále uvádí, o uvedená fakta projevují obrovský zájem evropští průmyslníci, developeři a investoři.

Výkonný ředitel EWEA Christian Kjaer ale na konferenci prohlásil, že vzhledem k probíhající ekonomické krizi a nedostatečně rozvinuté rozvodné síti nebude možné realizovat všechny plánované projekty.

Kjaer odhaduje, že vybudování sítě pobřežních větrných elektráren, které by v roce 2020 generovaly 40 GW, by vyžadovalo investice ve výši asi 57 miliard eur. Problém vidí v tom, že banky v současné době nejsou ochotné půjčovat finanční prostředky. Na druhou stranu přímořské větrné elektrárny lákají pozornost velkých firem, které si mohou dovolit do nich investovat.

„Potřebujeme vytvořit úplně nové odvětví průmyslu,“ řekl Kjaer a upozornil, že pobřežní a vnitrozemské větrné elektrárny vyžadují naprosto odlišnou infrastrukturu.  Dále řekl, že instalace jedné turbíny stojí až 250 milionů eur. Navíc náklady na údržbu a rozšiřování větrných elektráren na pobřeží a na přestavbu přístavů na centrály pro výrobu větrné energie se dají podle Kjaera svou výší přirovnat k tomu, jak nákladná byla těžba podmořské ropy a zemního plynu v osmdesátých letech.

„Od EU potřebujeme, aby zabezpečila, že investoři budou mít důvěru v ziskovost tohoto riskantního projektu,“ dodal Kjaer.

Rozvoj evropské přenosové soustavy

V uvedené zprávě se píše, že největší překážkou rozvoje infrastruktury je nedostatek rozvodných sítí, které by přenesly energii z moře na pevninu.

EWEA proto vytvořila návrh mezinárodní přenosové soustavy, která by měla zajistit přenos elektrické energie z moře na pevninu. EWEA chce s realizací tohoto návrhu začít v rámci prvního desetiletého plánu rozvoje infrastruktury, který vypracovala nová agentura – Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E).

Výroba energie ve větrných elektrárnách má podle Kjaera velkou výhodu v tom, že její cena je relativně dobře předvídatelná a není závislá na velmi proměnlivé ceně ropy.