V Praze se bude konat druhé kolo Evropského jaderného fóra

Ve dnech 22.-23. května se v Praze uskuteční druhé kolo Evropského jaderného fóra, jehož cílem je diskutovat příležitosti a rizika rozvoje jaderné energetiky v Evropské unii. Jaderná energetika představuje jednu z možných cest jak řešit rostoucí závislost EU na vnějších zdrojích energie a boj s klimatickými změnami. Obavy z bezpečnosti jaderné technologie však stále přetrvávají.

Souvislosti:

Rozvoj jaderné energetiky v Evropě začal stagnovat poté, co v roce 1986 došlo k havárii jaderné elektrárny Černobyl. Přístup k jaderné energetice se však liší stát od státu. Zatímco některé země se staví k jaderné energetice otevřeně, jako například Francie nebo Finsko, jiné, jako například Rakousko nebo Švédsko, zůstávají k rozvoji jádra značně skeptické.

Postoje k jaderné energetice se však začínají v Evropě pozvolna proměňovat. Návrat k jaderné energetice oznámila například Velká Británie, kde se před nedávnem sešel britský ministerský předseda Gordon Brown s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a dohodli se na spolupráci při výstavbě nových jaderných elektráren na britských ostrovech.

Také Evropská komise, která si do nedávna zachovávala od jaderné energie odstup a ponechávala rozhodnutí o složení energetického mixu na členských státech ,se začala před nedávnem zasazovat o znovuzahájení diskuse o jaderné energetice. Vzhledem k ambiciózním cílům EU na snižování emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020 může podle komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse jaderná energetika představovat „atraktivnější možnost“ snižování emisí.

V loňském roce vznikla na evropské půdě také zvláštní Skupina pro jadernou bezpečnost, která se skládá z národních regulačních a bezpečnostních orgánů a má Komisi radit v otázkách harmonizace jaderné bezpečnosti, nakládání s odpadem, apod.

Česká vláda má v současné době ve otázce dalšího rozvoje jaderné energetiky svázané ruce. Ačkoliv je nejsilnější vládní strana ODS zastáncem jaderné energetiky, Strana zelených do textu koaliční smlouvy prosadila závazek, že tato vláda nebude usilovat o výstavbu dalších reaktorů.

Témata:

O vytvoření jaderného fóra jako platformy pro diskusi o příležitostech a rizicích v oblasti rozvoje jaderné energetiky rozhodla Evropská rada na loňském březnovém summitu. Pořadatelem Evropského jaderného fóra (ENEF) je Evropská komise ve spolupráci s českými a slovenskými státními úřady. Byly to právě tyto dvě země, které vznik fóra na loňském setkání vrcholných představitelů členských zemí EU iniciovaly. Fórum se koná jednou za půl roku střídavě v Praze a Bratislavě.

Poprvé se političtí představitelé členských zemí EU, zástupci evropských institucí, energetických společností, podnikatelů a neziskových sdružení sešli vloni v listopadu v Bratislavě. Cílem tohoto setkání bylo identifikovat „hlavní problémy v oblasti jaderné energetiky a doporučit další zaměření fóra“. Bratislavská schůzka také iniciovala vznik tří pracovních skupin, které se od počátku roku 2008 začaly scházet v Bruselu.

Pracovní skupiny se zabývají otázkou konkurenceschopnosti jaderné energetiky ve srovnání s ostatními zdroji energie, bezpečností jaderné energetiky a nakládání s jaderným odpadem, ale také „objektivním a na faktech založeným“ informováním veřejnosti.

Na květnovém fóru, které se uskuteční v Praze, představí pracovní skupiny výsledky své dosavadní činnosti. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman by v Praze rád otevřel diskusi i o dalších tématech týkajících se jaderné energetiky: „Předpokládám, že se v Praze bude hovořit také o praktických otázkách jako je zavedení jednotné evropské jaderné licence pro nové reaktory, nebo o tréninku odborného personálu pro jaderná zařízení, kterého je kvůli nejasné pozici jaderné energie v celé Evropě nedostatek. Osobně bych na jaderném fóru chtěl otevřít otázku centrálního evropského hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad,“ uvedl ministr.

Květnového fóra v Praze se vedle premiérů České a Slovenské republiky Mirka Topolánka a Roberta Fica zúčastní také předseda Evropské komise José Manuel Barroso a komisař pro energetiku Andris Piebalgs. Mezi účastníky budou také vrcholní představitelé několika členských zemí Evropské unie.