Unie plánuje prodloužit dotace na těžbu černého uhlí

Evropská komise podle informací EurActivu připravuje návrh, který by umožnil státům dotovat těžbu černého uhlí až do roku 2023. „Přechodný režim“ má prý usnadnit postupnou změnu směrem k ekologičtějším zdrojům energie a ve finále vést k ukončení těžby.

Přestože v řadě (převážně nových) členských zemích včetně České republiky tvoří uhlí podstatnou část energetického mixu, v Evropě obecně již od 50. let dochází k postupnému útlumu těžby. Tu má na svědomí především pokles cen dováženého uhlí a růst nákladů na jeho dobývání.

V souvislosti s ukončením platnosti Smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli Evropská unie v roce 2002 schválila nařízení o státní podpoře uhelného průmyslu. Jeho smyslem je „umožnit pokračování restrukturalizace uhelného sektoru“.

Současné nařízení, jehož platnost má k 31. prosinci 2010 skončit, umožňuje členským státům dotovat těžbu černého uhlí. Pokud by Unie nepřijala žádné nové opatření, musely by se případné dotace na těžbu od příštího roku řídit obecnými pravidly EU pro poskytování veřejné podpory, což by státům v řadě případů subvence znemožnilo. Těžba hnědého uhlí podléhá přísnějším obecným pravidlům již dnes.

Komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia se ale podle informací EurActivu chystá v nejbližší době předložit návrh na vytvoření „přechodného režimu“, který by státům umožnil mimo jiné poskytnout těžařským společnostem dotace na uzavření dolů a kompenzaci nákladů. Pomoc by byla součástí širšího plánu, který počítá s úplným uzavřením dolů do roku 2023.

Pokud by Unie tento návrh schválila, jednalo by se v pořadí už o sedmý odklad v dlouhé historii uhelných dotací. Evropa dotace nejčastěji zdůvodňuje energetickou bezpečností. Kupříkladu Polsko je dnes na energii z uhelných elektráren závislé z 95 %.

A kterých států se případné prodloužení dotací bude týkat? Těžbu černého uhlí dnes dotují nejvíce Španělé a Němci, v omezené míře jí využívá ale také Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Černé uhlí má i Česká republika. V šesti hlubinných dolech jej na Ostravsku těží společnost OKD. Jak ale EurActivu sdělil tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, Česko v současné době unijní nařízení nevyužívá a těžbu nijak nedotuje.

Evropská komise odhaduje, že pokud by se dotace zastavily naráz, mohlo by o práci přijít až 100.000 lidí. Brusel se obává, že s podobnou záplavou propuštěných horníků by si pracovní trhy nemusely poradit a hrozila by jim dlouhodobá nezaměstnanost.

Exekutiva očekává, že by v roce 2020 měl objem dotací činit 3,2 miliardy eur. Tento údaj ovšem nadzvedl ze židlí ekology, kteří namítají, že by se peníze daly účelněji využít k financování obnovitelných zdrojů nebo jiných čistých technologií. Pokračování dotací je podle nich v příkrém rozporu s klimatickými cíli, které Unie sama deklaruje.

Špatné načasování

K úniku dokumentu došlo z pohledu Evropské komise ve velmi nevhodnou dobu. Její předseda José Manuel Barroso letí o víkendu na summit G20 do Toronta a dotace pro těžařský průmysl jsou jedním z bodů programu.

Představitelé zemí G20 vloni v Pittsburghu podepsali dohodu, podle níž by ve střednědobém horizontu mělo postupně docházet k útlumu dotací. Prohlásili tehdy, že podobné dotace „podporují plýtvání, deformují trhy, brání investicím do čistých technologií a podkopávají snahy o řešení změn klimatu“.

Samotná Kanada, která nadcházející kolo jednání hostí, reformu dotací na úrovni G20 podporuje a očekává se, že toto téma v Torontu opět nadnese.

Plán EU na zachování dotací je zjevně v rozporu také s prohlášeními obsaženými ve společném dopise, který stálý předseda Evropské rady Van Rompuy a předseda Komise Barroso zaslali ostatním členům G20. Píší v něm, že EU podporuje „proces racionalizace neefektivních dotací pro fosilní zdroje“.

Čeká se rychlé schválení

O dokumentu by příští čtvrtek (1. července) mělo jednat kolegium eurokomisařů. Pokud nedojde k žádným změnám, mělo by být nařízení zveřejněno v úterý 6. července.

Nařízení, které budou muset schválit členské státy, není ale jediným možným řešením. Evropská komise může místo toho nechat současnou legislativu na konci roku propadnout a o každém případu státní podpory může rozhodovat jednotlivě. To by přišlo vhod zejména těm útvarům Evropské komise, které dotace na těžbu dlouhodobě kritizují. Mohly by tím poskytování veřejné podpory v jednotlivých případech lépe ovlivnit. Pokud nařízení projde, je tu z jejich pohledu riziko, že státy mohou podporu naopak navyšovat.

„Někteří komisaři věří, že by Komise měla mít při rozhodování o veřejné podpoře hlavní slovo. Myslíme si, že je to rozhodně třeba zvážit,“ říká Mark Johnston z ekologického sdružení WWF.