Ukládejte radioaktivní odpad do hlubin země, říká Komise

Zdroj: CreativeCommons.org

Evropská komise připravuje nový návrh směrnice pro nakládání s radioaktivním odpadem. Po členských státech EU bude požadovat vypracování národních strategií pro uskladnění vyhořelého paliva. Důraz přitom klade na hlubinné ukládání radioaktivního materiálu.

„Navrhovaná směrnice ustanoví právní závaznost a vymahatelnost a zajistí tak rychlou implementaci mezinárodních principů a norem pro nakládání s radioaktivním odpadem,“ uvádí se v návrhu dokumentu, do kterého mohl EurActiv nahlédnout.

Evropská komise má připravovanou směrnici zveřejnit příští týden (3. listopadu). Vychází přitom z rok staré směrnice o jaderné bezpečnosti (Nuclear Safety Directive, NSD), která se omezovala pouze na úložiště vyhořelého odpadu v místě reaktoru. Nevztahovala se tak na konečná úložiště. 

Jaderné elektrárny v současnosti provozuje zhruba polovina států sedmadvacítky. Jaderný odpad původem z lékařství, průmyslu a výzkumu ale produkují všechny členské země EU. 

Optimální je hlubinné ukládání, říká Komise. „Existuje široká shoda o tom, že umísťování do úložišť budovaných v hlubinných geologických formacích představuje nejbezpečnější a nejtrvalejší řešení,“ píše se v návrhu. „Je třeba podpořit kroky vedoucí k implementaci tohoto systému ukládání.“ 

Dokument také upozorňuje na dosavadní malou aktivitu členských států v přípravě hlubinných úložišť a varuje, že skladiště budovaná na povrchu mohou představovat riziko pro životní prostředí, případně se stát snadným cílem teroristického útoku. 

„Většina států v tuto chvíli nepřijala zásadní rozhodnutí, jak bude nakládat s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Důsledkem zpoždění bude, že toto břemeno budou muset převzít budoucí generace,“ říká Komise. 

Zelení jsou s návrhem nespokojení 

Evropská frakce Zelených v Evropském parlamentu označuje návrh směrnice za nedostatečný a kritizuje mimo jiné také nepřesnou definici jaderného odpadu, která dovoluje společnostem neukládat, ale pouze skladovat jaderný odpad, pokud lze předpokládat jeho budoucí použití. 

„Možnost skladovat po neomezenou dobu velké objemy radioaktivního odpadu, při hypotetickém a vysoce nerealistickém předpokladu jeho budoucího využití, rozhodně není příklad ‚udržitelného‘ řešení,“ uvedla předsedkyně frakce Zelení/Evropská svobodná aliance Rebecca Harms

Zelení dále požadují detailnější propracování systému financování ukládání radioaktivního odpadu a rozpracování možných variant pro ukládání, včetně porovnání krátkodobých a dlouhodobých alternativ. 

Nakládání s radioaktivním odpadem z civilních zařízení upravuje smlouva o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom) z roku 1957, Evropský parlament má v případě direktiv upravujících tuto oblast pouze konzultativní roli. 

Chystaný návrh přichází v době horkých debat o budoucích výhodách výroby elektřiny z jádra v několika členských zemích EU. Pokusy o přijetí nové legislativy na poli jaderného odpadu se ale objevily už v roce 2003. Tehdy však Komise svůj návrh před členskými státy neobhájila a jednání tak skončila krachem.  

Přijetí nové legislativy upravující nakládání s radioaktivním odpadem si vytyčilo jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví také Maďarsko, které převezme otěže předsednictví EU v první polovině roku 2011 (EurActiv 23.9.2010).