Topolánek: bez jádra se neobejdeme

Chladicí věž

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek na II. energetickém fóru, které se v těchto dnech koná v Praze zdůraznil, že bez výstavby nových jaderných elektráren nebude Česká republika již v dohledné době energeticky soběstačná. Premiér to uvedl ve chvíli, kdy se v Evropě začíná o jaderné energetice opět hovořit, zejména v souvislosti se závazky EU na snižování emisí CO2.

Souvislosti:

V Praze od včerejška probíhá II. energetické fórum. Účastníci z celé Evropy, ale také zemí, které jsou pro Evropu důležité z hlediska dodávek ropy a zemního plynu, se v Praze sešli, aby zde diskutovali výzvy, které v oblasti energetiky před Evropskou unií v současné době stojí. Za organizací II. energetického fóra stojí sdružení ANO pro Evropu ve spolupráci s polskou Fundacja Institut Studiów Wschodnich.

Energetika se dostala do popředí zájmu Evropské unie v rozmezí posledních dvou let. Otázky energetické bezpečnosti, potřeba diverzifikace zdrojů energií, dokončení vnitřního trhu s energiemi, ale také snižování emisí skleníkových plynů, či závazek zvýšit podíl obnovitelných energií na celkovém energetickém mixu jsou také na pořadu diskusí pražského setkání.

Témata a stanoviska:

Energetická bezpečnost

Diskuse o potřebě posílení energetické bezpečnosti na evropské úrovni zesílily poté, co Rusko na přelomu let 2005 a 2006 a znovu o rok později na několik dní odstřihlo od dodávek plynu Ukrajinu, Moldávii či Bělorusko a ohrozilo tak dodávky do Evropské unie. Potřeba větší geografické diverzifikace, solidarita v oblasti dodávek energií a vytvoření mechanismu včasného varování od té doby patří mezi hlavní otázky, jimiž se EU na poli energetické bezpečnosti zabývá.

Patrice Dreiski, poradce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), je přesvědčen, že energetickou bezpečnost lze posílit jedině spoluprácí. V této souvislosti vyzdvihl zejména Smlouvu o energetickém společenství, kterou v roce 2005 podepsali zástupci EU společně s devíti zeměmi na Balkáně a Smlouvu o energetické chartě. Tu však stále odmítá ratifikovat nejvýznamnější dodavatel energií – Rusko.

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Milana Hovorky je dobré, že se Evropská unie zabývá společným postupem vůči třetím zemím. Jen tak může čelit společným výzvám. ČR tuto politiku podporuje, jde jí však o to, aby byly zohledněny technologické předpoklady trhu s energiemi a také národní specifika.

Fraser Cameron, ředitel bruselského think-tanku EU-Russia Center, vyzdvihl posun, k němuž v otázkách energetiky došlo v uplynulých letech na evropské půdě. Na druhou stranu je však otázkou, zda postupujeme dostatečně rychle, řekl Cameron a připomněl řadu sporů, které se okolo energetiky v EU točí a jež narušují jednotné vystupování Evropy vůči třetím zemím, jako jsou například neshody ohledně plánovaného plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Proti společnému evropskému postupu stojí podle Camerona také zájmy velkých energetických společností v Německu, Francii a Itálii. Bude evropská politika ovládána těmito společnostmi, nebo sestavíme nějakou společnou evropskou agendu, ptá se.

Ruska není třeba se obávat, tvrdí Cameron. Gazprom má 70% svých zisků z Evropské unie, Evropa se na jeho vývozech podílí ale pouze z 30%. Oba obchodní partneři se proto vzájemně potřebují. Jde spíše o to, aby Evropská unie byla schopna vůči Rusku hovořit jedním hlasem, dodal.

Cíle EU z března 2020 a jaderná energie

Evropská rada se v březnu 2007 shodla na třech vysoce ambiciózních cílích – snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20% (a o 30% v případě, že se přidají i další velcí světoví emitenti), zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu EU do roku 2020 o 20% a o stejné procento zvýšit také energetickou účinnost.

Kevin Rosner, energetický poradce z britského Institute for Statecraft&Governance, upozornil, že přestože jsou evropské plány do roku 2020 politicky korektní, v krátkém období mohou být příliš nákladné. Není také jasné, jak chce Evropa cíle na snižování emisí dosáhnout, pokud nepočítá s jadernou energetikou, dodal.

Libor Rouček, místopředseda zahraničního výboru EP, uvedl, že všechny principy, které Rada v březnu přijala jdou správným směrem a připomněl, že zejména v nových členských zemích existuje velký potenciál pro energetické úspory. V Evropě existuje rovněž potenciál na využívání obnovitelných zdrojů (moře, vítr, slunce, biomasa), ne všechny země však mohou stejnoměrně přispět k 20% cíli zvyšování výroby energií z obnovitelných zdrojů.

Česká republika má specifické geografické podmínky a další omezení, která jí neumožňují plně dostát cíli Evropské unie na zvýšení podílu výroby energií z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Na tom se shodli předseda vlády Mirek Topolánek, náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka, místopředseda zahraničního výboru EP Libor Rouček i ředitel evropské agendy ČEZ Vladivoj Řezník.

Všichni proto ocenili, že se na březnové Evropské radě podařilo prosadit nerovnoměrné rozdělení kvóty pro podíl obnovitelných energií, což by zemi jako ČR mělo umožnit snížit tento cíl na nižší úroveň než je 20% s nimiž počítá Komise.

Přesto by ČR měla využít všechny možnosti, které obnovitelné zdroje poskytují, říká Hovorka. Na druhou stranu je ale třeba vidět, že zde existují reálné limity. To ale neznamená, že nejsme připraveni hledat cesty, kterými bychom využívání obnovitelných zdrojů podporovali a hledat finanční prostředky jak v rámci veřejného rozpočtu, tak z evropských fondů, dodal.

Mirek Topolánek uvedl, že i v případě, že se podaří realizovat veškeré úspory v souladu s plány EU na zvyšování energetické účinnosti do roku 2020, spotřeba elektřiny v České republice poroste a nejpozději v horizontu 15 let přestane být ČR na elektřině nezávislá. Na druhé straně je ovšem zapotřebí zachovat prostředí pro příští generace. Cíle EU pro snižování emisí jsou však nesmyslné, pokud nepřesvědčíme také další velké světové emitenty, zdůraznil Topolánek.

Celosvětový hlad po energiích zároveň zvyšuje tlak na růst jejich ceny. Do cen v ČR se tento nárůst však zatím plně nepromítá díky koruně, která posiluje vůči dolaru.

Český premiér v těchto souvislostech ocenil, že se v Evropě začíná opět diskutovat o jaderné energetice. Nyní jde podle něj o to, aby EU uznala jádro jako prostředek ke snižování emisí oxidu uhličitého.

Jaderná energetika může být zároveň pro ČR možností, jak se vyhnout budoucí závislosti na dovozech elektřiny. Premiér připomněl, že půjde o dobu, kdy také v okolních zemích bude s nejvyšší pravděpodobností poptávka převyšovat domácí nabídku. To vše navíc za situace, kdy v ČR bude klesat podíl výroby elektřiny z uhlí.

Obnovitelné zdroje pro ČR nejsou řešením, říká Topolánek. ČR nemá na rozdíl od jiných evropských zemích potenciál ani ve vodě ani ve větru. Výroba elektřiny z plynu by v současné geopolitické situaci znamenala rezignovat na bezpečnost a posilování výroby z uhlí by byla rezignací na snižování emisí. Jaderná energetika se v tomto světle jeví jako jediná možnost, uvedl dále premiér.

Dodal však, že je potřeba brát v potaz i otázky bezpečnosti jaderné energetiky a připomněl, že v současné době se v Evropě pracuje na vývoji nových reaktorů III. generace, které by byly bezpečnější. S ohledem na složení vlády premiér dodal: „Musíme brát velmi vážně i stanoviska Strany zelených“.

Také pro ČEZ je jaderná energetika jedinou možností, jak v ČR zajistit energetickou soběstačnost. Vladivoj Řezník, ředitel evropské agendy ČEZ, uvedl, že společnost očekává, že v ČR poroste spotřeba společně s tím, jak poroste česká ekonomika. Cíl na zvyšování účinnosti a zvyšování energetických úspor, který si vytkla EU, je podle Řezníka možné v ČR možné splnit, pokud domácnosti přistoupí k výměně spotřebičů, bude probíhat zateplování budov a příslušná opatření provedou také podniky.

Cíl pro obnovitelné energie ve výši 20% podle Řezníka nepůjde v ČR kvůli specifickým místním podmínkám splnit. ČEZ přesto usiluje o maximální využití potenciálu, který obnovitelné zdroje nabízejí – pracujeme na investicích do větrných elektráren, budujeme lokální elektrárny na biomasu, zabýváme se i technologií separace a následného ukládání emisí CO2, uvedl.

Evropský trh s energiemi

Přestože Evropská unie formálně dokončila trh s energiemi v polovině letošního roku, řada otázek stále zůstává nedořešena. Evropská komise přišla letos v září s návrhem III. energetického balíčku, jeho součástí je i návrh na oddělení výroby a přenosu energií. Komise si od tohoto kroku slibuje povzbuzení investičních aktivit do nových kapacit.

To, že jsou nové investice zapotřebí, zaznělo mnohokrát i během pražského energetického fóra. Podle Milana Hovorky jsou nové investice zapotřebí z hlediska lepší diverzifikace zdrojů.

Vladivoj Řezník zdůraznil potřebu nových investic pro dobré fungování evropského trhu s energiemi. Oddělení výroby a přenosu podle Řezníka může přinést lepší koordinaci přenosových soustav i zvýšení přenosových kapacit stejně jako lepší fungování energetických trhů.

V oblasti fungování trhu s elektřinou se ČEZ snaží jít příkladem, říká Řezník. Společnost prodává vyrobenou elektřinu prostřednictvím energetické burzy – tím je zajištěna transparentnost cenové tvorby. ČEZ navíc zveřejňuje informace o dostupných kapacitách a usiluje o maximální míru transparentnosti. Za vysokou cenu elektřiny podle něj do značné míry mohou nedostatečné přenosové kapacity a to jak mezi členskými zeměmi, tak uvnitř jednotlivých zemí.