Systém klimatických summitů by zasloužil změnu, říká komisařka

Evropská komisařka Connie Hedegaardová; zdroj: Evropská komise

Na začátku roku 2015 mají státy OSN předložit návrhy na to, jak budou po roce 2020 snižovat emise skleníkových plynů. Nemá ale jít o závazky, nýbrž dobrovolné „příspěvky“. Další klimatický summit tak skončil těžce vyjednaným kompromisem. Podle evropské komisařky Connie Hedegaardové se nabízí otázka, jestli současný systém klimatických jednání funguje tak, jak by měl.

V sobotu (23. listopadu) odpoledne se nakonec podařilo dosáhnout kompromisu, kterým se uzavřela mezinárodní klimatická konference ve Varšavě. Státy OSN tam jednaly v rámci příprav na přijetí nové mezinárodní smlouvy pro snižování emisí skleníkových plynů. To se plánuje na prosinec 2015, kdy proběhne konference v Paříži (EurActiv 4.11.2013).       

Jednání ve Varšavě se muselo prodlužovat, na poslední chvíli se ale podařilo dojednat, jakým způsobem se mají státy přihlásit k budoucímu snižování emisí. Země mají své „příspěvky“ k boji se změnou klimatu navrhnout nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2015. Jak ale vyplývá z výběru pojmenování, nejedná se o závazky, které by později státy musely skutečně dodržet.

Země by měly své návrhy předložit s předstihem, aby bylo možné je před pařížským summitem přezkoumat. Tomu se bránily Čína, Rusko, Indie a Brazílie, které se chtěly ke klimatickým cílům přihlásit až v Paříži. Na dřívějším deadlinu trvala Evropská unie, kterou podpořily Spojené státy i některé méně rozvinuté země.

Evropský domácí úkol

Vyjednavači EU přitom jeli na konferenci se společnou pozicí, která předpokládala, že státy budou muset předložit své závazky již příští rok. Unie však se svými postoji nevystupovala příliš výrazně a v závěru konference tuto pozici aktivně neprosazovala, řekl EurActivu Jiří Jeřábek z nevládní organizace Greenpeace, který jednání ve Varšavě pozoroval.

Podle evropské komisařky pro opatření v oblasti změny klimatu Connie Hedegaardové se ve Varšavě podařilo udělat další významný krok k nové mezinárodní smlouvě. „Přišli jsme si pro časový harmonogram. Jak vidíte ve výsledném textu, harmonogram tam je. Každý by se měl vydat domů a pracovat na svých domácích úkolech. Evropská unie to plní a připravuje své cíle pro rok 2030,“ řekla po jednání.

Nový balíček evropských klimaticko-energetických cílů do roku 2030 by měla Evropská komise představit 22. ledna příštího roku. Pokud jde o snižování emisí CO2, počítá se prozatím se snížením o 40 % oproti roku 1990 (EurActiv 17.9.2013). Už v březnu by mohla cíle schválit Evropská rada.  

„Případný nový cíl pro redukci skleníkových plynů pak bude prezentován jako oficiální návrh evropské osmadvacítky v rámci vyjednávání o nové mezinárodní klimatické smlouvě,“ sdělil redakci tiskový mluvčí českého ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Na varšavské konferenci se podle Jeřábka o nových evropských cílech nemluvilo. Čeká se právě na lednový návrh. Z politického hlediska je pak nutné počkat na pozici Německa, které prozatím jedná o nové koaliční vládě, dodal.  

Hmatatelný výsledek

Ačkoliv je podle komisařky Hedegaardové výsledek varšavského summitu určitým krokem vpřed, v budoucnu prý bude potřeba zamyslet se nad tím, zda jsou každoroční jednání pod hlavičkou OSN opravdu přínosná. V Paříži podle ní budou muset dlouholetá vyjednávání přinést hmatatelný důsledek. I když se to podaří, současný model by podle ní bylo dobré přehodnotit.

„Možná je čas přemýšlet o tom, jestli by jednotlivé konference neměly mít svá témata. Tak aby každá konference nebyla ‚o všem‘,“ řekla v neděli agentuře Associated Press.

V minulých letech každoroční klimatické konference příliš jasné výsledky nepřinášely. Nová mezinárodní smlouva má navazovat na Kjótský protokol z roku 1997. Ten poprvé stanovil závazné limity pro snižování emisí skleníkových plynů. Cíle pro signatáře platily do roku 2012. Již několik let se ale čeká na sjednání další smlouvy, která by stanovila nové limity. Průlom se očekával v roce 2009 na konferenci v Kodani, žádného kompromisu se ale dosáhnout nepodařilo (EurActiv 21.12.2009). V roce 2011 se nakonec státy dohodly během setkání v jihoafrickém Durbanu, že nová smlouva bude dojednána právě v roce 2015 (EurActiv 12.12.2011).

Pokud se ale pařížská jednání za dva roky nesetkají s jasným úspěchem, kritické otázky budou na současný model jednání mířit stále častěji, domnívá se Hedegaardová.