Švédové se zaměří na energetickou účinnost

Právě zveřejněná studie stockholmského Institutu pro životní prostředí nazvaná „Evropská ekologická a efektivní ekonomika“ poslouží jako základ pro diskusi na Radě ministrů odpovědných za energetiku a životní prostředí, která se uskuteční 23. až 25. července ve švédském Åre.

Materiál Institutu pro životní prostředí uvádí, že vůdčí pozice Evropské unie v boji proti klimatickým změnám je „naprosto evidentní“. Avšak pokud chce sedmadvacítka své postavení v čele pelotonu udržet, musí podle studie klást větší důraz na inovace a na energetickou účinnost.

Švédsko, které včera od Česka převzalo pomyslnou štafetu ve vedení Unie, se zavázalo, že právě energetická účinnost bude stát vysoko na žebříčku jeho předsednických priorit. Podle Švédů důraz na zelené a inovativní technologie jednak pomůže nastartovat ekonomický růst a navíc jde ruku v ruce s bojem proti změnám klimatu.

„Můžeme během předsednictví krásně ukázat, jak lze klimatickou výzvu zkombinovat s iniciativami zaměřenými na posílení ekonomiky, a tím dát dobrý příklad. Hodláme vytvořit nová pracovní místa a příležitosti pro hospodářský růst pomocí investic do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a recyklace,“ prohlásil švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren.

„Celosvětový přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, který se prosazuje kvůli klimatickým změnám, znamená obrovskou příležitost pro všechny země, aby se vydaly cestou ekologičtějšího rozvoje,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Måns Nilsson s tím, že pro něj ekonomický pokles reprezentuje především impuls k přechodu na ekologická auta, lepší izolační systémy, úsporné spotřebiče a „zelené“ zdroje energie.

Co se energetické účinnosti týká, hlavní důraz Švédové kladou na úsporná a udržitelně hospodařící města. Tato strategie má být lehko obhajitelná, neboť, jak autoři studie tvrdí, investice do energetických úspor se – zvlášť v čase hospodářské krize – velmi brzy vrátí. To ale není vše – rozvinuté trhy s inovativními technologiemi v oblastech jako jsou obnovitelné zdroje energie či dopravní systémy mohou nabídnout nová řešení pro sektory ekonomiky, které nejvíce přispívají ke globálnímu oteplování, říkají vědci.

V této souvislosti studie zmiňuje klíčový aspekt pro prosazování „zelených“ technologií, a sice fungující celosvětový systém obchodování s emisemi skleníkových plynů. Jeho vytvoření nicméně, jak sami autoři studie přiznávají, nebude zrovna snadný úkol – stále totiž zbývá změnit myšlení spotřebitelů a podnikatelů ve většině zemí světa.

Právě v koordinaci iniciativ na ochranu klimatu a ve vysvětlování jejich smyslu leží hlavní odpovědnost unijních politiků, uvádí studie. Vyzývá evropské lídry, aby navrhli „balíček řešení“ obsahující  daňové nástroje, závazné standardy a další vládní intervenci k podpoře „zelených“ technologií. Zároveň se podle ní neobejdeme bez efektivního systému vyhodnocování politik zaměřených na klimatické změny.

Co se týká mezinárodních vyjednávání, švédští vědci se zasazují o co nejrychlejší zavedení globálních standardů a systému, který by umožnil ocenit každou vypuštěnou tunu uhlíku. Pro úspěch nadcházejících klimatických jednání bude nutné navýšit závazky vyspělých zemí vůči rozvojovému světu, uzavírá studie.