Summit schválil stimulační balíček

Šéfové vlád států sedmadvacítky odsouhlasili plán na veřejné investice ve výši 5 miliard eur, které mají směřovat především do energetické infrastruktury, vysokorychlostního připojení k Internetu a restrukturalizace zemědělství. Evropští diplomaté se o konkrétní podobě balíčku přeli několik posledních týdnů.

„Vše je dohodnuto,“ prohlásil ještě před koncem zasedání Evropské rady v Bruselu polský ministr pro evropské záležitosti  Mikolaj Dowgielewicz a narážel při tom na kompromis dosažený v otázce pětimiliardového balíčku Evropské komise. Předseda vlády Polska Donald Tusk před začátkem summitu avizoval, že jeho země spolu se sousedními státy střední a východní Evropy bude tlačit na opětovné zařazení plynovodu Nabucco na list podporovaných projektů.

Český vicepremiér Alexandr Vondra vyjádřil potěšení nad schválením pětimiliardového balíčku Komise a zdůraznil, že 1,5 miliardy eur půjde na lepší propojení plynovodů v rámci sedmadvacítky. Podle Vondry je to „jasná reakce Evropské unie, předsednictví a Komise na plynovou krizi“. Balíček podle něj pomůže v tomto směru vyřešit některá „bolavá místa“ především v oblasti střední a východní Evropy.

Hlavní odpůrce plynovodu Nabucco – Německo muselo nakonec ustoupit a souhlasit s tím, že se Nabucco do balíčku vrátilo. Unie věnuje 200 milionů eur na záruky bankovních úvěrů tak, aby pro konstruktéry plynovodu byly dostupné půjčky za nižší než tržní cenu. Angela Merkel se při tom nechala několikrát slyšet v tom smyslu, že z veřejných prostředků Unie by na Nabucco nemělo jít ani euro.

Merkel si představovala, že ušetřené prostředky by bylo možné použít na krátkodobější investice, které by pomohly Evropské unii na cestě z hospodářské krize. A skutečně: schválený balíček počítá jen v letošním roce s částkou 2 miliard eur na energetické projekty a skoro stejná suma má být utracena už napřesrok.

To ale znamená, že některé státy střední a východní Evropy, které jsou typicky pomalejší při čerpaní fondů Evropské unie mohou doplatit na to, že nestačí do příštího roku všechny projekty připravit. Podobný osud může postihnout také peníze věnované na projekt Nabucco.

Původní návrh Komise nebyl k energetickým investicím zdaleka tak štědrý – počítal se sumou 3,5 miliardy eur. Členské státy nicméně rychle přispěchaly s dalšími projekty, které je „nezbytné“ podpořit z veřejných prostředků, a tak celkový rozpočet na energetiku „nabobtnal“ skoro o 500 milionů eur. Dodatečné peníze v rámci pětimiliardového rozpočtu půjdou na úkor vysokorychlostních internetových přípojek do venkovských oblastí a restrukturalizace zemědělství.

Pokud se podíváme na energetické projekty podrobněji, zjistíme, že státy, které byly nejhůř postiženy plynovou krizí,  nedostaly o tolik peněz navíc. Například Slovensko obdrží místo 25 milionů eur 30 na propojení plynovodů s Maďarskem, Bulharsko 45 milionů namísto 40. Rozpočet na technická vylepšení plynovodů umožňující, aby v nich mohl téct plyn i opačným směrem, než je běžné byl navýšen ze 75 milionů eur na 80.

Naopak Německo získá na jediný projekt větrné farmy v Severním moři o 50 milionů eur víc, než podle původního plánu. To budí zdání, že naši západní sousedé dostali kompenzaci za ústupek v případě projektu Nabucco. Na druhou stranu, o 20 milionů eur méně půjde na projekty CCS.

Pochyby stále – stejně jako před summitem – panují ohledně financování schváleného balíčku, které se pravděpodobně vyjasní až na podzim tohoto roku, kdy se bude dokončovat unijní rozpočet na příští rok. José Manuel Barroso k tomu na tiskové konferenci uvedl, že peníze půjdou letos z rezerv Unie a pokud nedojde k jejich utracení na vybrané investice, poputují zpět do rozpočtů jednotlivých států (podle podílu jejich příspěvků do unijní kasy).

Míč je teď na straně Parlamentu, který musí dokončený balíček schválit. To se podle reakcí některých europoslanců dost možná neobejde bez jeho dalších změn.