Studie: Energetická daň může podpořit chudé domácnosti, stát ale musí zavést kompenzace

© EPA-EFE/FRIEDEMANN VOGEL

Evropská unie připravuje nová pravidla pro zdanění energií. Daně sice cílí na znečišťovatele, mohou ale zasáhnout i samotné spotřebitele. Pokud by stát nastavil vhodný kompenzační systém, mohl by je před dopadem daní ochránit a peníze směřovat zpět do domácností. Upozorňuje na to nová studie klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky.

Energetická daň navržená v rámci balíčku Fit for 55 má reflektovat škodlivost jednotlivých druhů energií. Zdroje s vyššími emisemi uhlíku by tak čelily vyšším sazbám než elektřina a obnovitelné zdroje, což by se pak promítlo i do spotřebitelských cen.

Podle expertních výpočtů by však přijetí směrnice dopadlo na výdaje domácností minimálně, vzrůst by měly maximálně o 0,15 %. O něco větší dopad by mohlo mít plánované rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) na budovy a silniční dopravu. Při ceně emisní povolenky 45 eur za tunu by mohlo zatížení činit až 1 %.

Na druhou stranu, energetická daň i rozšíření sytému ETS by mohly představovat nový zdroj příjmu státního rozpočtu, vláda tak má šanci směřovat peníze zpět k lidem. Pokud by stát vyplatil dividendy polovině domácností, a to těm příjmově nejslabším, mohly by se jejich celkové příjmy dokonce zvýšit.

„Výsledky studie ukazují, že při zavedení vybraných částí balíčku Fit for 55 lze s uplatněním vhodných kompenzačních mechanismů přispět ke zvýšení disponibilních příjmů nejchudších domácností, při minimálním nárůstu ekonomické zátěže pro zbytek obyvatelstva,“ říká Oldřich Sklenář, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a autor nové studie.

Kompenzační mechanismy mohou mít podobu výjimek pro nejchudší domácnosti. Stát by také mohl využít peníze z nového evropského Sociálního klimatického fondu, který má bránit tomu, aby nová klimatická opatření dopadala na nejchudší část obyvatel. Další možností je vyplacení dividend pramenících ze zavedení směrnice o zdanění energií.

Podcast: České „ne“ směrnici o energetické dani je správný krok, říká europoslanec Kovařík

Jak chce EU vyřešit sociální dopady zelené politiky? Jakou energetickou legislativu EU chystá a jak se do ní promítne současná situace nárůstu cen energií? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).

Plošná versus cílená podpora

Otázkou také je, zda by měly být kompenzace nastaveny plošně nebo cíleně. „U plošné pomoci jsou podpoření i ti, kteří tuto pomoc jinak nepotřebují. U cílené je vždy náročné stanovit podmínky čerpání tak, aby byla pomoc zaměřena na ty, kteří ji nejvíce potřebují, a současně bylo relativně snadné ověřit splnění těchto podmínek,“ vysvětluje analytik a připomíná existující příspěvek na bydlení, jehož čerpání je doprovázeno náročnou byrokracií.

Stát v případě zavedených kompenzací musí také určit, kdo má na příspěvek nárok a v jaké výši. Příjem přitom podle studie nemusí být jediným faktorem, nabízí se třeba místo bydliště. „Relativně největším poklesem disponibilních příjmů by totiž byly zasaženy domácnosti nacházející se v řídce obydlených, typicky venkovských oblastech,“ říká expert.

Česko se podle Sklenáře může inspirovat mechanismy fungujícími v zahraničí. Příkladem je Rakousko, které zavedlo tzv. Klimabonus. Rakouský systém rozděluje příjemce podpory do čtyř kategorií podle dostupnosti veřejné dopravy. Lidé z oblastí s nízkou dostupností pak mají příspěvek zásadně vyšší než ti, kteří žijí ve vysoce dostupných regionech.

Energetická daň i revize ETS čekají na schválení

Směrnicí o zdanění energií i revizí systému ETS se nyní zabývají zástupci členských států a poslanci Evropského parlamentu. Legislativa by se měla posunout vpřed během českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku.

Češi budou v čele EU řešit i dobíjecí infrastrukturu. Autoprůmysl vyhlíží novou emisní normu

Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.

Jak již dříve informoval server EURACTV.cz, Česká republika se k energetické dani staví spíše negativně, a to právě kvůli možným dopadům na spotřebitele.

„Česká republika odmítá jakékoliv návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny,“ uvedl v listopadu na dotaz redakce Šimon Blecha z tiskového odboru ministerstva financí.

Podle Sklenáře by ale ČR měla přistupovat k těmto novým nástrojům konstruktivně, mohou totiž představovat příležitost, jak snížit nebezpečné emise, a to bez negativních dopadů na chudší vrstvy společnosti.

„Energetická daň nemusí být vnímána jako problém, ale jako součást řešení,“ uzavírá Sklenář.