Stojíme na prahu další „plynové války“?

Od dnešního dne teče do Běloruska o 60 % méně plynu. Prezident Alexandr Lukašenko dosud neuhradil dluhy ruské plynárenské společnosti Gazprom a navíc včera (22. června) pohrozil, že v rámci „plynové války“ pozastaví dodávky plynu do členských zemí EU. Ruská strana však jakékoliv omezení v tranzitu do Evropy popírá.

„Plynová válka“, jak o nejnovějším sporu mezi Běloruskem a ruským koncernem Gazprom hovoří běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterému se přezdívá „poslední diktátor v Evropě“, má pokračování. Poté, co Rusko předevčírem (21. června) snížilo dodávky plynu do Běloruska až o třetinu (EurActiv 22.6.2010), dnes do této země proudí až o 60 % méně suroviny. Důvodem jsou peníze.

Gazprom po Lukašenkově režimu totiž požaduje, aby splatil dluh, který dosahuje 192 milionů dolarů (přibližně čtyři miliardy Kč). „Nedoplatek“ byl způsoben tím, že Bělorusko za odběr plynu dlouhodobě platilo nižší ceny, než jaké si účtovala ruská plynárenská společnost. Místo toho, aby Minsk v první čtvrtině roku uhradil 169 dolarů za 1000 kubíků plynu a 185 dolarů ve druhé, na účet Gazpromu podle informací zpravodajského serveru RIA Novosti zasílal částku 150 dolarů.

Situace se zamotala ještě více poté, co prezident Lukašenko, který dluh uznal a slíbil, že jej uhradí „co nejdříve to půjde“, včera pohrozil omezením dodávek plynu do Evropy, pokud Gazprom nedostojí svým finančním závazkům a nezaplatí Bělorusku poplatky za tranzit plynu přes jeho území. Rusko je největším evropským zásobitelem této suroviny a přes Bělorusko přepraví zhruba pětinu dodávek do Evropy (čtyři pětiny tečou přes Ukrajinu).

„Chci vás informovat o konfliktu, který bohužel nabírá rozměrů plynové války mezi Gazpromem a Běloruskem,“ sdělil prý Lukašenko ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi, který se s prezidentem setkal v Minsku (citace z Moscow Times).

Ruský dluh vůči Bělorusku by měl podlé médií dosahovat až 260 milionů dolarů. „Nedlužíme Gazpromu. Gazprom dluží Bělorusku, a to 70 milionů dolarů,  když se oba dluhy odečtou,“ řekl také Lukašenko.

Pokud by k omezení dodávek plynu do Evropy skutečné došlo, pocítily by to především státy východní Evropy – Polsko, Litva a část Německa. Podle ruského ministra pro energetiku Sergeje Šmatka však Polsko pokles tlaku v plynovodu dosud nezaznamenalo.

Stejně hovoří i šéf Gazpromu Alexej Miller, který dnes ráno podobné zprávy vyvracel. „(…) tranzit ruského plynu přes Bělorusko pokračuje v plném rozsahu a odběratelé ruského plynu s dodávkami nemají žádné problémy,“ řekl Miller.

Mluvčí Evropské komise Marlene Holzner novinářům sdělila, že Komise obdržela dopis od ruského vicepremiéra Igora Sečina, který situaci s tranzitem přes Bělorusko potvrzuje.

Řekla také, že pokud budou dodávky sníženy, nejvíce zasaženou zemí bude Litva, která je na dodávkách plynu touto cestou plně závislá. Avšak pokud by se stav po týdnu nezlepšil, sousední Lotyšsko je připraveno chybějící dodávky suplovat. Evropská komise je také připravena zahájit okamžitá jednání.

Pravdou také zůstává, že situace není tak dramatická také kvůli ročnímu období, které si nežádá přílišné vytápění.

Za sýr si plyn nekoupíte

To, že Lukašenkův režim bude mít se splacením dluhu problém, je všem jasné. Navíc to nepřímo potvrdil i samotný prezident, který na začátku týdne Moskvě nabídl, že dlužnou částku uhradí dodávkami strojního zařízení a vybavení nebo jiným druhem zboží.

Z Kremlu se však příznivé odpovědi nedočkal. Ruský prezident Dmitrij Medveděv totiž odvětil, že Gazprom v žádném případě nepřijme žádné „koláče, máslo a sýr, či jiné formy úhrady“.

„Bereme jako urážku, že jsme klesli na úroveň řízků, salámů, másla a koláčů,“ reagoval okamžitě Lukašenko. Na druhou stranu ale dodal, že se mu již podařilo shromáždit dlužnou částku. „Peníze jsem si dnes půjčil od přátel a zaplatím, co nejdříve to bude možné.“

Buzek: Mechanismus včasného varování selhal

„Mechanismus včasného varování mezi Ruskem a EU tentokrát nezafungoval,“ prohlásil včera předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.

Mechanismus byl zaveden v lednu 2009 jako reakce na plynovou krizi, kterou způsobil spor mezi Gazpromem a Ukrajinou. Některé členské země EU, mezi nimi i Slovensko, kvůli  zastavení dodávek ruského plynu, vyhlásily stav nouze.